Po Novomlýnském vodojemu se dočkal nového hávu i ten na Letné. Unikátně přestavěná věž v Libni čeká na kupce. Kdysi byly plné hektolitrů vody, dnes se v jejich útrobách procházejí lidé. A někteří v nich dokonce bydlí. Řeč je o pražských vodárenských věžích, které sice už neplní svůj původní účel, jejich interiérům i exteriérům však architekti vdechli nový život.
Poslední příklad: Praha 7 na konci května slavnostně otevřela kompletně opravenou vodárenskou věž na Letné. Rok a půl trvající rekonstrukce vyšla na víc než 62 milionů korun, přičemž přes polovinu částky zaplatilo město a fondy EU. Od září se do věže vrátí dům dětí a mládeže a do přístavby i třída mateřské školy.
Zapsaná památka
Vodárenské dílo v ulici Na Výšinách prošlo za 130 let existence několika přestavbami a poslední čtvrt století je technickou památkou. Vedle samotné věže přitom městská část opravila také okolní areál včetně historické vodní pumpy.
V nejvyšším místě, kde se původně nacházela hlavní nádrž, je nový společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Přístupný je také ochoz věže a pozorovací kabina, kde má být brzy umístěn periskop s unikátním rozhledem po okolí.
Pod sálem, v bytě "prvního topiče" parního stroje, vznikla knihovna a ve zbývajících patrech věže nové klubovny domu dětí a mládeže. "Při úpravách jsme zachovali všechny vrstvy historie od založení až do současnosti," popisuje architektonickou stránku přestavby její autor Petr Hájek.
Byt za 130 milionů
Energie vynaložená do renovace letenské věže není ojedinělá. V metropoli zůstává jedinou stále funkční jen radlická vyrovnávací věž, kterou v 70. letech navrhl známý architekt Karel Hubáček. V posledních letech ale přibývají opravené vodojemy, jež se mění ve vyhlídkové věže, malá muzea, ale i hotely, kanceláře nebo luxusní byty.
Unikátní je v tomto ohledu libeňská věž „Mazanka", kterou její majitel přestavěl na mezonetový byt. Rekonstrukci ale nedokončil, protože upustil od původního záměru se do věže přestěhovat. Celý objekt i s podzemním relaxačním centrem je dnes nabízený ke koupi ve fázi hrubé stavby jako rezidence Water Tower za 130 milionů korun.
Dobrovolníci, kteří donedávna provozovali web www.vodarenskeveze.cz, napočítali v Praze kolem třicítky existujících věžových vodojemů. Většina pochází z přelomu 18. a 19. století, kdy se začaly prosazovat cihlové a železobetonové konstrukce místo starších kamenných.
Robert Kořínek, který mapoval komínové vodojemy, považuje za hlavní problém při novém využití jejich atypický prostor, který také obvykle prodražuje rekonstrukci. Nejkrásnější věže podle něj vznikaly mezi světovými válkami, ve stylu konstruktivismu a funkcionalismu. "Osobně mám nejraději díla architekta Františka Jandy. Na pohled je přiznaná technická funkce vodojemu, že se jedná o užitkovou věc, ale přitom vypadá důstojně a impozantně," uzavírá Kořínek.
