Přes padesát procent dětí dostane telefon ve svých sedmi nebo osmi letech, tedy v první nebo ve druhé třídě. Tři čtvrtiny školáků na prvním stupni protelefonují maximálně dvě stovky měsíčně, jen tři z deseti však mohou surfovat na internetu, zjistil exkluzivní průzkum pro MF DNES
Ať už je to mobil tlačítkový, nebo chytrý s dotykovou obrazovkou, dříve nebo později se zařadí do základní výbavy školáka, stejně jako penál nebo kalkulačka. „Dneska mobily jsou a budou běžná záležitost. Děti je nosí od první třídy. Řekla bych, že když je nedostanou v první, tak ve druhé," uvádí ředitelka Základní a mateřské školy Švihov Jaroslava Suchá.
To potvrzuje i průzkum společnosti Rondo Data, který proběhl na vzorku 1123 rodičů školáků. Více než polovina dětí dostala první telefon v sedmi či osmi letech, tedy v první nebo druhé třídě. Než školáci oslaví jedenácté narozeniny, má mobil 93 procent znich. „Dvě třetiny domácností s dětmi si myslí, že optimální věk pro první mobilní telefon je mezi pěti a devíti lety," uvádí Tomáš Leixner ze společnosti T-Mobile, která má svůj vlastní průzkum z roku 2017.
První telefon však ne vždy znamená nový: 42 procent dětí zdědí starší typ – většinou po rodičích nebo sourozencích. Stejný počet dětí dostane nový mobil v ceně jeden až pět tisíc korun. Měsíční účet za telefon školáka na prvním stupni vyjde rodiče nejčastěji do 200 korun. Takovou částku uvedlo v průzkumu 68,5 procenta dotazovaných.
Dětský kolektiv je neúprosný. „Dcera byla poslední ve třetí třídě, která neměla telefon. Dostala již používaný tlačítkový. Ve čtvrté třídě však už byl nutný dotykový, tak ho dostala k Vánocům, protože si opět stěžovala, že má nejzastaralejší techniku mezi spolužáky," vypráví Luboš, otec desetileté Aničky z Pardubicka.
Jedna třetina tuzemských škol přitom nerada vidí, když děti telefon ve třídách používají. A to i o přestávkách. Některé proto pozměnily školní řád. Studenti musí mobily před vyučováním vypnout a po celý pobyt ve škole je nechat uklizené v aktovkách.
Kontrola při cestě domů
Majiteli telefonů se děti stávají nejčastěji z ryze praktických důvodů. Ve chvíli, kdy se osamostatňují a jezdí ze školy nebo na kroužky samy, jsou s nimi rodiče rádi v kontaktu.
„Dcera dostala mobil ve druhé třídě, protože musela ujít pár set metrů ze školy sama na kroužek. Zároveň má telefon na tábory a sportovní soustředění, kdy jsme dohodnutí, že si večer krátce zavoláme," uvádí otec dvou dětí Jan Veselýz Teplic.
Telefon nicméně může usnadnit i komunikaci dětí s učitelem. „Letos mám poprvé u seznamu dětí napsáno, kdo má Viber nebo Whats-App (komunikační aplikace, pozn. red.). Ze školních výletů máme spoustu fotek. Přijde mi nejjednodušší, že dítěti pak fotku, na které je, zkrátka pošlu na telefon," uvádí Ljuba Černá z pražské Základní školy Táborská. Občas děti své učitelce prý pošlou skrze aplikace jen něco pro pobavení. „Komunikujeme spolu i takhle na dálku, ten přátelský vztah to mezi námi utužuje," dodává.
Datový tarif potřebný k fungování takových aplikací však rodiče svým dětem většinou neplatí.
Omezit se na domácí nebo veřejnouwi-fi se musí sedm z deseti školáků. „Z našeho pohledu je děti nepotřebují. Mohou se připojit doma na ‚wifinu'. Nechceme, aby trávily čas hraním her a sledováním YouTube, když jsou ve škole. To mohou doma pod dohledem," říká matka sedmiletého syna a desetileté dcery Jana P. z Prahy, která si nepřála uvést celé jméno.
Jinak vnímá situaci Veselý. „Děti učíme vyhledávat informae potřebné pro školu i pohyb venku. Jde o používání map a určování polohy, k tomu jsou data potřebná," uvádí s tím, že datový tarif po dohodě používají syn a dcera jen v nejnutnějších případech.
Skoro 75 procent rodičů zaplatí operátorovi za mobilní služby pro své potomky do 200 korun měsíčně, 22,9 procenta utratí až 500 korun.
Ani o přestávce
Zákaz používání mobilů po celou dobu pobytu ve škole byl leckde tématem letošních prázdnin. Od začátku školního roku bude platit například ve Francii, kde povinnost nechat telefon doma, uložit ho vypnutý do aktovky nebo skříňky, nařizuje zákon. Stejný přístup prosazuje také britský ministr kultury Matt Hancock.
V Česku prozatím záleží na rozhodnutí školy. Například ZŠ Švihov minulý rok přistoupila ke změně ve školním řádu a telefony zakázala užívat dětem i o přestávkách.
„Minulý rok jsme řešili nějaké kázeňské přestupky, kdy si děti o přestávkách stahovaly nevhodné věci z internetu. Současně musí mít všichni žáci po dobu pobytu ve škole vypnutý mobil v tašce," uvádí Suchá. Děti si podle ní od té doby o přestávkách více povídají mezi sebou a nehledí jen do svítících obrazovek.
Švihov není jediný. K podobnému omezení přistoupila v roce 2016 například i Základní škola Stonava v Moravskoslezském kraji či pražská ZŠ Emy Destinnové. Pokud je situace nezbytná a některému z žáků se udělá nevolno či se zkrátka potřebuje s rodiči spojit, může se obrátit na kohokoliv z učitelského sboru. Za prohřešek proti pravidlům mohou žáci zůstat po škole, nebo je čeká jiný kázeňský trest.
Celkově z průzkumu vyplynulo, že o přestávce může telefon zapnout 62 procent žáků, jejichž rodiče se ankety zúčastnili. Výrazně však přibývají školy, které používání telefonů zakazují po celou dobu vyučování, včetně přestávek. Podle průzkumu jde o třetinu škol.
