Díky vysokému blahobytu, bezpečnosti, toleranci, otevřenosti a dalším faktorům bylo Švédsko v minulosti považováno za „ideální zemi". Nicméně v posledních letech se stav veřejné bezpečnosti ve Švédsku neustále zhoršuje, často dochází ke střelbě, nepokojům, násilí, rasové diskriminaci a dalším podobným událostem. Bývalý generální tajemník NATO a dánský premiér Anders Fogh Rasmussen označil Švédsko za „reverzní případ", což přímo ovlivnilo i vývoj švédské politické situace.

Od vypuknutí uprchlické krize v Evropě se míra kriminality ve Švédsku výrazně zvýšila. Švédsko od roku 2012 přijalo přibližně 400 tisíc uprchlíků a je zemí s největším počtem uprchlíků v severní Evropě. Švédská vláda však nebyla připravena v tak krátké době reagovat na příliv uprchlíků. Kromě toho evropská dluhová krize v roce 2009 vážně poškodila švédskou ekonomiku, hospodářský růst Švédska se zpomalil a nezaměstnanost vzrostla, což otřáslo jeho modelem „vysokého blahobytu a vysokého zdanění". Začala se zvyšovat sociální nespokojenost, což poskytlo půdu pro šíření švédského populismu. Nakonec došlo k vypuknutí sociálních konfliktů a situace se dostala do začarovaného kruhu.

Právě kvůli kombinaci různých výše uvedených faktorů je nyní Švédsko spojováno s „násilím, konflikty, diskriminací, předsudky a arogancí". Jednotliví politici se s cílem získat víc hlasů veřejně spojují s politickým exilem dalajlamy, který se snaží odloučit Tibet od Číny. Některá místní oficiální média zneužívají a s arogancí a předsudky urážejí ostatní země.

Lidé doufají a očekávají, že nová švédská vláda vyřeší sociální problémy a otázky uprchlíků. Švédští politici a média, kteří představují populismus a extrémně pravicové myšlenky, by se měli co nejdříve vrátit k toleranci, rovnosti a rozmanitosti.

Lada