„Upcykling nábytku je pro mě výzva. Nikdy nevytvoříte stejné kusy, záleží na náladě i inspiraci, kterou hledám v přírodě i obyčejných věcech denní potřeby," připsala Martina Krumphanslová k příspěvku do naší kutilské soutěže Nejen barevné proměny.
Ve svém ateliéru se šikovná čtenářka věnuje přetváření starých věcí, nábytku a proměnám interiérů už několik let, a jak vidno, nesmírně ji to baví.
Do naší soutěže paní Martina vybrala bílou postel, jejímž základem se staly staré oprýskané dveře z bazaru. Stačilo zbavit je starého nátěru, opatřit novým a nechat vyrobit rám a nohy z dřevěných hranolů. Do těch nechala vyfrézovat drážky a napatinovala je tak, aby vypadaly stejně staré jako čelo postele. Pak už jen nutné kování, aby rám byl stabilní, rošt a postel byla na světě.
Přihodila i kompletní vybavení dalšího interiéru, kde významnou roli sehrály další staré dveře, jichž jsou plné bazary. I stará vysloužilá komoda a noční stolky díky novému kabátu získaly nesmírný půvab. Co všechno jejich proměna obnášela?
Do nově zrekonstruovaného bytu chtěla Martina Krumphaslová vnést novou šťávu i se starými, zdánlivě nudnými a nepoužitelnými kousky. „Stačilo několik hodin práce, tak trochu jiný pohled na věc a rázem tyto staré kusy ožily," popisuje šikovná žena s tím, že inspiraci nalezla v obyčejné hořčici.
Právě její odstín, doplněný neutrálními šedými a béžovými tóny a dynamickou černou, vnesl do interiéru tu správnou náladu i pohodu. Předcházely tomu samozřejmě hodiny trpělivé práce, aby se představy vůbec mohly zhmotnit.
A bez šikovných rukou by to vůbec nešlo. Když začneme od čela postele, jaké lze přidat k jakémukoliv jednoduchému postelovému rámu, obnášelo to opalování starého nátěru, broušení, lepení - čelo totiž vzniklo ze dvou půlek starých dveří - a samozřejmě nové nátěry a přebrušování
Staré fládrované noční stolky zase měly po stranách poničený fládr, nicméně paní Martina ho chtěla rozhodně aspoň někde ponechat. Takže sice dostaly nový, modernější kabátek, ovšem zásuvky prozrazují původní povrchovou úpravu, což je zdůrazněno novým ozdobným kováním, barevně sladěným.
Ze staré komody se nejdřív musely odstranit staré štítky, kování i nátěr, pak mohla začít proměna.
Také komoda zažila opravdové znovuzrození. "Ze starého ošklivého kačátka jsem jí pomohla vyklubat se doslova v komodu krasavici," pochvaluje si čtenářka s tím, že to byla práce sice velmi zdlouhavá, ale stála za to.
Opět musel pryč starý nátěr, pak se brousilo, frézovalo, tmelilo, natíralo. Teprve poté přišly na řadu nové úchytky a nátěr vnitřků zásuvek v hořčicovém tónu - jako detail, který je na první pohled schovaný.
Na jídelní stůl „v ateliérovém stylu" zase použila černé kovové podnoží z běžného obchodu, nicméně s vrchní deskou si pěkně pohrála, aby dostala rustikální vzhled. „Tu jsem několikrát kartáčovala, přebrušovala, natírala jednotlivé vrstvy a opět přebrušovala. Finální nátěr tvoří matný, bezbarvý, vodou ředitelný lak," prozrazuje své know how šikovná čtenářka.
Pak už zbývalo zrecyklovaný nábytek „jen" doplnit dalším zařízením tak, aby k sobě vše ladilo. Ke slovu přišly textilní doplňky i obrázky, dynamiku prostoru dodala například černá stínidla, rám obrazu či zrcadla.
