Průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o sedm procent. Některým profesím se přidalo více, někomu naopak mzda klesla. Kupodivu konkrétní čísla ne vždy souvisí se spokojeností s vlastní finanční situací. A už vůbec ne s tím, kdo má jakou finanční rezervu
Z průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika vyplývá, že nejvýrazněji rostly mzdy ve finančním sektoru, až třináct procent respondentů zaznamenalo nárůst platu téměř o třetinu. Zvýšení příjmů, i když ne tak výrazné, uváděli i příslušníci uniformovaných sborů.
„Ti také spolu se zaměstnanci IT nejlépe hodnotili svou finanční situaci," komentuje výsledky průzkumu tisková mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová. Se svým příjmem nejhůře vycházejí zaměstnanci prodeje a služeb, čtyřicet procent lidí zaměstnaných v tomto oboru dokonce uvedlo pokles příjmů.
Aktuální statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR potvrzují růst mezd napříč všemi obory. Jak se meziročně zvýšil medián mezd (prostřední hodnota mzdového rozdělení) v jednotlivých oborech činností, ukazuje přehledná tabulka.
Roste i průměrná měsíční nominální mzda v národním hospodářství, ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhla úrovně 31 851 korun.
Zajímavé je, že podle průzkumu s navýšením příjmů nakládají různé profese odlišně. „Pokud se navýší mzda zaměstnancům v dopravě a ve službách, více jak třetina respondentů ji použije ke splácení dluhů, více šetřit začnou učitelé a bankéři, ale zaměstnanci bank zvýšený příjem také intenzivněji utrácejí," doplňuje mluvčí. I zaměstnanci z oboru informačních technologií začnou po zvýšení platu méně plánovat nákupy a utrácet spontánněji.
Na zadní kolečka myslí málokdo
Průzkum se zaměřil i na to, jak kdo myslí na finanční rezervu. „Jsou to především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb (shodně 65 % respondentů), ovšem řídit se dlouhodobým plánem úspor k zajištění této finanční jistoty, si mohou dovolit zejména respondenti z oblasti finančnictví a IT," upřesňuje Jana Žaludová.
Podle ní navýšení příjmů často vede ke snížení obezřetnosti ohledně dluhů a jejich splácení. Lidé získají pocit, že si mohou dovolit více utrácet a třeba se i více zadlužit. „V případě ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, což jsou nejčastější důvody finančních problémů, jim pak mohou chybět prostředky na splácení dluhů i na běžný provoz domácnosti," upozorňuje. Alarmující je, že čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně jen na jeden měsíc.
Finanční rezerva aspoň na šest měsíců
Jedno z pravidel finančního plánování říká, že každý by si měl vytvořit provozní rezervu, jejíž výše se odvíjí od celkových nákladů na domácnost. „Finanční rezerva by se měla pohybovat v takové úrovni, aby pokryla šest měsíců výdajů domácnosti," doporučuje Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting.
Rezerva je určena na případné nenadálé výdaje, související nejen s výpadkem příjmu, ale i s potřebou koupit pračku či ledničku, když náhle doslouží. „Dnešní uspěchaná doba spíše svádí k tomu žít od výplaty k výplatě nebo dokonce na dluh a je jedno, jak vysokou má člověk mzdu či plat. Z praxe však víme, že nejsou výjimečné situace, kdy vysoko příjmoví manažeři žili z měsíce na měsíc, a když pak přišli o zaměstnání, neměli potřebnou rezervu a najednou stáli nad dluhovou propastí," podotýká Cibulka.
Krátkodobou rezervu je dobré mít oddělenou od běžného provozního účtu, aby vás nesváděla k většímu utrácení. Jednou z možností je uložit peníze na spořicí účet, tam jsou totiž v případě nouze okamžitě k disp