Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však bývá nádherná krajina a příroda, stojí proto zato zkusit někdy až nemožné. Studiu Stempel & Tesař se to podařilo. Vznikl tak skvělý rodinný dvojdům.
„Zadání rodinného domu v Českém ráji nás očarovalo již při prvním setkání s investory. Jedinečný pozemek u lesa s výhledy na přilehlé skály a lesy měl pouze jedinou překážku, leží totiž v druhé zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny Chráněné krajinné oblasti, která má pevně stanovené regulativy," vysvětluje architekt Jan Tesař ze studia Stempel & Tesař.
A nebyl to žádný „ráj", kterému museli architekti vyhovět. V rámci odborného stanoviska správy CHKO Český ráj obdrželi přísná doporučení k projektu. Stačí malá ukázka doporučení, která se vztahují k oknům.
„Hlavní okna by měla být obdélná, osazovaná na výšku, dělená, s poměrem stran cca 2:3 až 4:5, šířka oken typická pro oblast Českého ráje se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,2 m; velikost oken ve štítové stěně se směrem vzhůru zmenšuje, plocha stěny venkovského domu vždy výrazně přesahuje nad plochou oken; počet oken ve štítové stěně se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi..."
Stejně tak byly popsány povrchy, střecha, pozice komínu, poměry objemu objektu a podobně, takže architekti měli hodně omezené možnosti, jak přísným nařízením vyhovět
Inspirace lidovou architekturou
„Náš návrh stavby vychází z principů místní lidové architektury, kdy je polovina domu kamenná a polovina dřevěná, čímž byl dům jednoznačně rozdělen na hospodářskou a obytnou část," popisuje základní ideu stavby Jan Tesař.
Dalším inspiračním zdrojem se staly průjezdné stodoly, které se v návrhu propsaly do velkých prosklených částí. Tyto průhledy vnáší do interiéru jižní světlo a přitom ponechávají jedinečný severní výhled na les a vrcholky Krkonoš.
Samozřejmě museli autoři vyhovět požadavkům na zastřešení v podobě tradiční sedlové střechy. Jako krytinu zvolili (vzhledem k povětrnostním podmínkám v daném území) takzvaný předzvětralý titanzinkový plech. Kvůli podkroví byla střecha doplněna i o střešní okna.
Autoři neměli potřebu prosazovat nějaké nezvyklé tvary nebo detaily. Navrhli tvarově jednoduchou stavbu, bez jakéhokoliv architektonického prvku, který by narušoval přirozený objem venkovského stavení, a přetrhával tak kontinuitu s tradiční lidovou architekturou typickou pro dané území.
A výsledek? Vznikl dvougenerační přízemní objekt s obytným podkrovím. „Dvojdům má půdorysný tvar obdélníku, přičemž vstup je uprostřed delší strany od příjezdové cesty na jižní straně pozemku. Sedlová střecha ve sklonu 45 stupňů má hřeben orientovaný rovnoběžně s přístupovou cestou a hlavní podélnou osou domu," vypočítává architekt Tesař.
Prarodiče zde mají trvalé bydlení, děti s vnoučaty jej využívají na víkendy, dovolené a prázdniny.