Finanční úřady přestaly spoléhat na to, že většina poplatníků je poctivá. Vratky na DPH vyplácejí až po prověření dat z transakcí. Podvést stát na daních bylo ještě před pár lety mnohem jednodušší. V roce 2012 se podle odhadů ministerstva financí kradlo na DPH 100 miliard korun ročně.
Firmy vytunelované, bílí koně odklizení, policisté v roli archivářů dokonaného podvodu. Tak vypadalo vyšetřování podvodů na DPH ještě před pár lety.
„Neoprávněné vratky byly dávno vyplacené a podvodníci založili úplně jiný řetězec a páchali další podvod. Dnes je to jiné – sledujeme kauzy online, když se dějí, a máme velkou možnost je zadokumentovat a dostat se k organizátorům," říká Petr Danko, vedoucí odboru daní, sekce finanční kriminality Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Za loňský rok objasnila „daňová Kobra" (společný tým NCOZ, celníků a analytiků finančního ředitelství) daňové podvody za 2,2 miliardy korun, řada z nich měla přitom kořeny v letech 2008 až 2012. Vylákat od státu vratku na DPH je podle policistů NCOZ prakticky nemožné, nechat zmizet firmu s nezaplacenou daní sice stále lze, ale pro podvodníky je to riskantnější a dražší.
„Důležité bylo, že hospodáři (policisté zabývající se hospodářskou kriminalitou, pozn. red.) se zvedli ze židlí a vyrazili do terénu s nasazením veškeré operativní techniky. Pomohlo také nasazení nových analytických nástrojů Finanční správy," uvádí Jiří Mazánek, ředitel NCOZ, která vznikla v roce 2016 sloučením protikorupčního a protimafiánského útvaru policie. Spojily operativní činnosti a databáze a začaly spolupracovat mimo jiné na odhalování daňových podvodů.
Kradlo se jako o život
Podvést stát na daních byla ještě před pár lety hračka. Stačilo pořídit si tři až čtyři firmy, do jejich čela postavit bílé koně a na finanční úřad podávat daňová přiznání s žádostí o vrácení nikdy nezaplacené DPH.
Fungovalo to překvapivě dlouho a hladce. Na DPH se ještě v roce 2012 kradlo podle odhadů ministerstva financí 80 až 100 miliard korun ročně. Podvody se kolem roku 2010 odehrávaly především na pohonných hmotách, po zavedení kaucí u distributorů paliv (2013) se podvodníci soustředili na jiné rychloobrátkové komodity (elektroniku, maso, dřevo).
„Když máte naftu o korunu levnější, okamžitě ji zobchodujete. Byla o výši daně, tedy o pětinu, levnější. I kdyby si poctivý podnikatel dal na palivo minimální marži, nemohl se podvodníkům vyrovnat," říká Danko.
Policisté marně volali po tom, aby k žádosti o vratku DPH firma musela automaticky dokládat, z jakých faktur ji vypočítala. V praxi to úředník mohl zkontrolovat, až když pojal podezření a konkrétní firmu k tomu písemně vyzval. To se mohlo táhnout i několik měsíců, kdy měli pachatelé čas zamést stopy, navíc úřady na ruční kontroly neměly dostatečné kapacity.
Klíčové změny nastaly za šéfa Finanční správy Martina Janečka, kdy se zavedlo kontrolní hlášení a veškerá data začala Finanční správa systematicky analyzovat. Už předtím měla našlápnuto správným směrem, když zavedla zveřejňování čísel bankovních účtů plátců DPH, ručení odběratelů za své dodavatele či institut nespolehlivého plátce. Podvodný řetězec nyní analytici bez problémů odhalí, proto podvodníci přizpůsobují strategii.
„Soustředí se na komplikovanější systémy fakturace, propojení více podvodů do sebe a realizaci většího množství podvodů s nižšími částkami, což je pro ně o dost náročnější a vyžaduje to zapojení více společností a více bílých koní do podvodu," popisuje Lukáš Heřtus z Finanční správy. Snaží se tak oddálit okamžik, kdy úřad na základě automatických analýz vyčte podezření z každoměsíčních hlášení.
Finanční správa i policie se shodnou, že podvody na daňových vratkách prakticky vymizely, a pokud se vyskytnou, tak ve výrazně nižších částkách než dříve.
Zůstaly karuselové podvody, kdy firma doveze rychloobrátkové zboží z Evropské unie, neodvede DPH a zboží úspěšně zobchoduje za atraktivní cenu, neboť ušetřila na dani, a stane se nekontaktní. „Když podvodníci udělají na společnosti obrat stovky milionů až miliardy korun, vyplatí se jim jednou za měsíc ji vyměnit a zahodit. Novou založí za 20 tisíc korun," dodává Danko.
Zisk se pak generuje na jiném článku řetězce a vše končí prodejem spotřebiteli z rukou poctivého obchodníka. „U těchto podvodů probíhá zpravidla složitější proces dokazování, proto jejich počet neklesá tak rychle," říká Heřtus.
Jak se odhaluje daňový podvod
Spolupráce v rámci daňové Kobry funguje tak, že Finanční správa díky kontrolnímu hlášení vytipuje podezřelou transakci a začíná spolupracovat s policisty. „Organizátoři podvodných skupin nesedí přímo ve společnostech, tam jsou bílí koně, a Finanční správa tak nemá možnost dokázat, kdo společnosti skrytě řídí. Ale i ten bílý kůň, když ho oslovíme, tak se musí někoho zeptat," naznačuje Danko.
Policisté mohou nasadit operativní techniku – odposlechy, sledování, agenty, předstírané převody, zvláštní finanční prostředky. Nejprve podezřelé skrytě prověřují, aby získali důkazy, potom pachatele zadrží a obviní.
„Velké hospodářské kauzy od okamžiku, kdy na nich začneme dělat, do chvíle, kdy dáme návrh na podání obžaloby, řešíme dva až 2,5 roku, což není nijak dlouhá doba a odpovídá zkušenosti ze západní Evropy," uvádí Mazánek. Během té doby probíhají desítky výslechů desítek obviněných, prověřují se stovky fiktivních či legálních společností, složité znalecké posudky a zdlouhavé žádosti právní pomoci do zahraničí kvůli offshore společnostem.
Chlap to položí, ženská ne
Organizátoři daňových podvodů jsou podle ředitele Mazánka především Češi, kteří poznají slabiny systému a připraví na míru zločineckou strukturu. „Podvody organizují hlavně muži. Když už je v tom zapojená žena, je mnohem drsnější a tvrdší než chlapi. Chlap nám to téměř vždycky položil, když už byl obviněný, ženská skoro nikdy," konstatuje Danko.
Mezi organizátory někdy bývají bývalí pracovníci finančních úřadů, bývalí pracovníci policie nebo celníků. Třeba v případě kauzy Zenon (viz Vybrané podvody s DPH, které vyřešila daňová Kobra) byla obviněna úřednice Finančního úřadu Praha 1, která upozornila podvodníky na chybu v organizaci Finanční správy. Kvůli nedostatečné kapacitě úředníků se tehdy vratky na DPH prakticky nekontrolovaly.
Název kauz volí hlavní zpracovatel kauzy. V případě úniků na DPH to byly v posledním roce třeba Mamba, KAT, Koloseum, Bruno nebo Anetka. „Název by se neměl vztahovat k obsahu kauzy, protože kdyby nás náhodou někdo slyšel na poradě nebo na realizaci, tak aby neodvodil, o co jde," říká Mazánek.
Podle policistů i Finanční správy by podvody na DPH definitivně ukončilo zavedení plošné reverse charge (přenesená daňová povinnost na všechny komodity). To by vyloučilo případy, kdy obchodník záměrně neuhradí DPH a zmizí. DPH by musel odvést poslední zavedený obchodník, který zboží zpravidla prodává spotřebiteli a nemůže si dovolit zmizet. Česko o zavedení dlouhodobě jedná v Unii a potřebuje posvěcení z Bruselu.
