Povinné zkrácení pracovní doby, které navrhují politici, se většině českých firem moc nezamlouvá. Jen 16 procent firem s tím podle průzkumu Hospodářské komory ČR nemá problém. Naopak 37 procent velkých firem hlásí, že by je tento krok poškodil. U středně velkých firem s 50 až 250 zaměstnanci je to dokonce téměř polovina.
Jde většinou o firmy, kde by to vyvolalo nutnost najmout další pracovníky. Tedy tam, kde se pracuje na směny, jako je obchod, doprava či zpracovatelský průmysl. Podle komory pro to navíc teď není vhodná doba, a to hlavně kvůli nedostatku pracovníků. A také kvůli nedostatečné produktivitě.
„Plošné zkrácení pracovního týdne by nevyhnutelně vedlo ke krácení mezd, což by pravděpodobně narazilo na vůli samotných zaměstnanců. V současnosti, kdy zaměstnavatelé trpí zoufalým nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, by to navíc představovalo odmítání zakázek a tlumení našeho růstu, což by se opět promítlo do mezd," říká Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Místo odpočinku více stresu
Podle Evy Veličkové ze Svazu průmyslu a dopravy si zkrácení pracovní doby mohou dovolit státy, které mají tak vysokou produktivitu, aby pomohla vykrýt výpadek, který vznikne v součtu odpracovaných hodin všech zaměstnanců. Česko mezi ně nepatří. „Naše ekonomika není na plošné zkrácení připravena, odvětví s nižší produktivitou práce potřebují pro splnění zakázek dostatek odpracovaných hodin," říká Veličková.
Průzkum ukazuje, že čím menší firma, tím větší zátěž by to pro ni znamenalo. „Výroby by se to samozřejmě dotklo. V době, kdy na našem trhu chybějí tisíce kvalifikovaných pracovníků, firmy naší velikosti spíše řeší otázku přesčasů než možnosti zkrácení pracovní doby," říká Michal Bakajsa, šéf společnosti Ventos Energy Solutions se 115 zaměstnanci.
Zvyšování produktivity i zlepšování organizace práce podle všeho ke zkrácení pracovního týdne jednou povede. „Je potřeba se na tuto změnu připravit za pomoci automatizace procesů a lidské práce. Pokud se zkrácení pracovní doby ponese na politické vlně bez reálné přípravy a přesného konceptu, tak se tato myšlenka změní pouze ve volební heslo," říká jednatel firmy Raveo Radek Kaňovský.
V otrokovické firmě, která se zaměřuje na motory a převodovky, by prý zkrácení pracovní doby bylo možné. „Zaměstnanci by však museli vzít za své zvyšování jejich vlastní efektivity. Každý pracuje jinak a jsou lidé, kteří své návyky nezmění a budou požadovat stejné výhody jako jejich kolegové, kteří jsou efektivnější a pracovitější," dodává Kaňovský.
Už nyní mají podle zákona kratší pracovní dobu (37,5 hodiny) havíři a podobní pracovníci a také zaměstnanci, kteří pracují ve třísměnném a nepřetržitém provozu.
Veličková ze Svazu průmyslu navíc dodává, že v uplynulých letech více než devět z deseti podnikových kolektivních smluv obsahovalo dohodu o zkrácení pracovní doby. Průměrná délka pracovní doby činila 38 hodin týdně. „V nákladech firem se promítnou i další opatření, jako je zrušení karenční doby, neustále skokově rostoucí minimální mzdy, která ‚táhne' nahoru navazující zaručené mzdy," říká Veličková.
„Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby by neprospělo ani zaměstnancům, kteří jsou již dnes maximálně vytížení přesčasovou prací. Pokud by došlo ke zkrácení pracovní doby, byli by zaměstnanci ještě více ve stresu, aby plnili své pracovní úkoly ve zkráceném čase a z narůstající přesčasové práce," dodává Veličková.
Nové lákadlo pro zaměstnance
Jinde však berou kratší pracovní dobu se zachováním stejné mzdy jako lákadlo. Mohou ho obecně nabídnout spíše firmy, které působí ve službách nebo v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou, například IT firmy. Třeba Air Bank od loňska zkracuje pracovní dobu ze 40 na 35 hodin týdně pro vybrané zaměstnance na pobočkách v obchodních centrech.
„Zjistili jsme, že kolegové z poboček v obchodních centrech, které jsou otevřeny do pozdního večera sedm dní v týdnu, jsou méně spokojeni než ti z poboček, které mají o víkendu zavřeno. I když týdenní pracovní dobu měli v součtu stejnou," zdůvodňuje tento krok Vladimír Komjati z Air Bank. Benefit se týká 130 zaměstnanců na více než polovině poboček.
A nezávidí jim kolegové z poboček, kde se o víkendu nepracuje? „To se naštěstí nepotvrdilo. Lidé rozumějí tomu, proč jsme tento benefit nabídli, a svým kolegům to přejí. Navíc každý má možnost přejít," dodává Komjati.
Někde šli ještě dále. Třeba pražská digitální agentura Sherpas nabídla od ledna svým zaměstnancům čtyřdenní pracovní týden. Sami hovoří spíše o třídenním víkendu. Obchodní a marketingový ředitel agentury Michal Mládek říká, že je reakce na toto oznámení pozitivně zaskočila. „Zároveň to vypadá, že teď nějakou dobu nebudeme mít nouzi o nové zaměstnance," říká.
„Když navíc mluví zaměstnanci o takovém benefitu před svými přáteli, dostane se jim často slov uznání, což může mít zprostředkovaný dopad na další posílení vztahu k firmě. Přece jen je to o něco silnější sdělení, než že máte dvacet stravenek na měsíc k platu," říká Mládek.
Nemyslí si však, že by se mělo zkrácení pracovního týdne centrálně nařizovat. „K zavedení třídenních víkendů jsme se chystali delší čas, měli jsme možnost si dostatečně dopředu připravit půdu kvalitním plánováním našich aktivit," říká Mládek. A nejspíš to - jak to zatím vypadá - zvládli. V kanceláři se prý v pátek s nikým nepotkáte.
