O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Nejchudší Pražané kdysi přežívali v dírách ve skále, ukazuje výstav.
2019-04-22 18:50:15 cri
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/chud-praha-dymova-hora-bida-chudoba-bedni-lide-diry-ve-skale.A190417_471040_praha-zpravy_rsr

Chudá Praha a Dýmová hora představují dva pohledy na chudobu a sociální vyloučení v metropoli v průběhu dvou uplynulých století. Snímky dokumentují život nejchudších vrstev a míst, na kterých chudí žili. Jedná se o expozici v ústřední budově Muzea hlavního města Prahy.

Podoby bídy, v níž živořili pražští chudí a bezmocní, představuje výstava v rozmezí od éry vlády císaře Josefa II. do roku 1948. Nejde o náhodně zvolená data. Smršť reforem osvíceného císaře a nekorunovaného českého krále Josefa II., který do čela podunajské monarchie nastoupil na počátku 80. let 18. století, zahrnovala i otázky péče o lidi na sociálním dně.

Reklama

„Mnohé mechanismy chudinské péče, které byly tehdy zavedeny, fungovaly až do 20. století. V roce 1948 nastoupil komunistický režim, který společnost nivelizoval, usiloval o setření rozdílů mezi lidmi," vysvětlila autorka výstavy Jana Viktorínová.

Na cestu za odvrácenou stranou staré královské i republikánské metropole Čech zvou pozoruhodné fotografie i tisky. „Snímky dokumentují každodenní starost nejchudších vrstev o jejich skromné živobytí. Unikátní obrázky zachycují místa, která chudí obývali," uvedla Olga Šámalová, náměstkyně ředitelky Muzea hlavního města Prahy (MHlMP).

Expozice nabízí pohled též na to, jak se s touto palčivou problematikou potýkaly tehdejší státní či obecní úřady.

Cesta za pražskou bídou

Takzvaná V. čtvrť neboli ghetto Josefov, Rafanda, Černá Indie, Vápenka a další lokality se v 19. století a první třetině 20. století staly nejproslulejšími útočišti pražské chudiny.

Do románů, například Meyrinkova Golema, vstoupila V. čtvrť rozkládající se okolo dnešní noblesní Pařížské třídy.

Městský fyzik (hygienik) upozornil mimo jiné na to, že v letech 1885 až 1895 dosahovala úmrtnost v Josefově 30,61 procenta, zatímco na Dolním Novém Městě pouhých 13,05 procenta. Na jednom hektaru se v Josefově tísnilo v průměru 1 821,8 obyvatele, na Novém Městě na stejné ploše žilo 644,1 obyvatele a v dělnických Holešovicích-Bubnech 427,5. Podíl přelidněných bytů v Josefově dosahoval 28 procent, v dalších čtvrtích královské Prahy na konci 19. století 10 procent. V. čtvrť byla brutálně asanovaná na konci 19. století.

Dalším útočištěm bědných bývala na přelomu 19. a 20. století branická vápenka. Lidé zde žili ve skále a ve starých pecích na pálení vápna. „Jsou to otvory dva metry vysoké, přes metr široké a přibližně stejně tak hluboké," popisoval žurnalista Karel Kukla místa, kde živořily rodiny s malými dětmi a kam se stahovali i pasáci, prostitutky a další příslušníci „bahna Prahy".

Lidé žili ve 20. a 30. letech i v barákových a vagonových koloniích jako Černá Indie a Čína ve Vysočanech i u Židovských pecí a nedalekých Olšanských hřbitovů. Z podobných nouzových čtvrtí proslula osada Na Rafandě na Bohdalci. „Nejdříve se zvolený pozemek obežene rezavým drátem nebo starými obručemi; pak se staví buď rovnou na zemi, nebo na maličké podezdívce z bouračky," popsal vznik Rafandy Karel Čapek.

Ženy, které padly na úplné dno, končívaly v Červeném domě, zařízení pro padlé dívky na Karlově. Tamtéž se nalézala i poradna zachráněných sebevrahů. Vyvržení končili v Podskalí ve „Fišpace", věznici pro tuláky a jiné lehčí delikventy. Poslední štaci představoval žalář Zemského soudu na Pankráci a jeho hřbitov zavržených v Krči.

Cesta ke sběračům kovů

Druhá z výstav, Dýmová hora, nabízí pohled na sociální dno a bezdomovectví v současnosti. „Jak žijí lidé bez domova v Praze dnes? Odpovědí na tyto otázky se zabývá výstava Dýmová hora, kterou připravil současný umělec EPOS 257," přiblížila akci Martina Hofmanová z MHlMP.

Dýmovou horu představil její tvůrce na podkladě fotografií či filmů. „Jejich prostřednictvím zachycuje historii zaniklé bezdomovecké komunity v Praze na Třebešíně, a to včetně subjektivní roviny legend a mýtů, které se k tomuto místu vážou," uvedl autor výstavy. Dýmová hora se místu nedaleko žižkovského nákladového nádraží přezdívalo pro způsob obživy obyvatel, hlavně sběru barevných kovů a pálení izolace kabelů.

„Bylo těžké výstavu vymyslet tak, aby se lidem neublížilo, aby se neprozradilo, kde žijí, protože nestojí o to, aby za nimi někdo chodil, a taky aby byla zachována jejich důstojnost, což je jedna z mála věcí, kterou mají," uvedl EPOS 257.

Příslušné zprávy
Přidat komentář
   Webradio
Bojové umění Lvlin
Tento styl prošel dlouhou historií, během které byly pohyby vytříbeny do maximální jednoduchosti a efektivity.
Turguncan Dolkun: Téměř jsem se stal teroristou
V minulosti jsem si poslechl ilegální propagaci na videu, poté byl jsem zasažen extremismem.
Více>>
Doporučujeme
• Aktivní reformy a inovace čínského soukromého podniku BYD
• 4. Německo-čínský filmový festival byl zahájen v Düsseldorfu
• Podpora pro třídění odpadu v Šanghaji
• Číňané oslavili Jarní svátky kulturními aktivitami
• Turecký podnik: Náš rozvoj odráží to, že čínské reformy a otevírání se světu přispějí světu
• Reforma a otevírání se světu proměňuje Čínu, uvedli ruští odborníci a učenci
Více>>

Speciální vlak do Tibetu

Čínská encyklopedie

Výuka čínštiny
Příručka pro cestovatele do Číny
Velvyslanectví ČLR v ČR
Důležité telefony
Hotely v Číně
Abeceda cestování
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China