V Lucemburku se konalo 4. každoroční zasedání Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB). V sobotu Asijská infrastrukturní investiční banka uvedla, že tři africké země, konkrétně Benin, Džibutsko a Rwanda byly oficiálně schváleny, aby se připojily k AIIB. Dosud už počet členů AIIB dosáhl stovky. V současnosti čelí globální ekonomika značným nejistotám. Počet členů zmíněné banky se opět rozrostl, což ukázalo její úsilí o podporu výstavby infrastruktury, její příspěvek k systému globální správy ekonomických záležitostí, její myšlení o mnohostrannosti a otevřenosti. To bylo plně uznáno mezinárodním společenstvím. Vliv a důvěryhodnost Číny plně potvrzuje mezinárodní společenství.
Asijská infrastrukturní investiční banka, která má své hlavní sídlo v Pekingu je nová multilaterální rozvojová banka zaměřená na investice do infrastruktury. Od svého otevření v roce 2016 zažila AIIB devět expanzí, přičemž počet členů vzrostl z 57 členů na rovných sto. Hlavními aktéry jsou rozvojové země, ale také banka absorbovala rozvinuté země včetně Velké Británie, Francie, Německa a Kanady. Počet jejich členů daleko převyšuje Asijskou rozvojovou banku a její vliv se neustále zvyšuje.
V posledních třech letech vytvořila zmíněná banka více příležitostí pro hospodářský rozvoj v Asii. Na jedné straně AIIB splnila finanční potřeby rozvojových zemí a podpořila místní hospodářský rozvoj. V současné době poskytla AIIB celkem 8,5 miliardy amerických dolarů na financování 46 projektů v 18 zemích po celém světě, které se týkají dopravy, energetiky, telekomunikací a rozvoje měst. Na druhé straně AIIB také uspokojuje investiční potřeby svých členů, včetně rozvinutých zemí. Průměrná roční poptávka po financování infrastruktury v Asii bude podle odhadů 1,4 bilionu dolarů ročně a průměrná roční mezera ve financování v Africe je mezi 68 miliardami a 108 miliardami dolarů. Rozvinuté země investují do asijské a africké infrastruktury prostřednictvím AIIB, což je v zásadě sdílení příležitostí hospodářského růstu.
AIIB přispěla novému systému globální správy ekonomických záležitostí, což je důležitým důvodem k získání velkého uznání. Protože většina rozvojových zemí v AIIB má velký podíl za správu mluvit, mohou tedy podporovat rozvoj systému globální správy ekonomických záležitostí spravedlivějším, rozumnějším a efektivnějším směrem. AIIB však nemá v úmyslu nahradit jiné mnohostranné rozvojové banky, pouze doplňuje a zdokonaluje stávající mezinárodní mechanismy, například projekt indonéského modernizace slumu byl dokončen AIIB a Světovou bankou.
AIIB je produktem mezinárodní finanční spolupráce prosazované v Číně. Na začátku svého otevření Čína slíbila, že bude bezvýhradně podporovat provoz a rozvoj AIIB. Kromě včasného zaplacení vlastního kapitálu přispěje 50ti miliony amerických dolarů do připravovaného speciálního fondu pro přípravu projektů na podporu zaostalých členských zemí. V posledních třech letech byly závazky čínské vlády naplňovány jeden po druhém a nikdy nezasahovaly do každodenní práce správy AIIB.
Bývalý prezident Světové banky Robert B. Zoellick řekl, že AIIB je dobrým příkladem v oblasti správy věcí veřejných, transparentnosti, mezinárodních standardů a spolupráce. Očekává se, že silnější AIIB bude i nadále fungovat na vysoké úrovni, bude podporovat hospodářský růst v Asii a ve světě a bude přispívat k celosvětovému hospodářskému řízení.
(Luděk)
