Na začátku roku 2020 tři rakety nad Bagdádem zapálily nálož střelného prachu na Blízkém východě. Podle západního média dne 3. ledna roku 2020 americké drony zaútočily na mezinárodní letiště v Bagdádu v Iráku a na místě zabily velitele podřízené organizace s názvem The quds force pod íránskou islámskou revoluční gardou Kásima Sulejmániho a zástupce velitele irácké šíitské milice PMF Abu Mahdi al-Mohandese a několik dalších lidí.
Americké vojenské operace jsou překvapivé. Ignorantně ve svrchované zemi použily rakety k likvidaci vojenských lídrů jiné země, taková nepředstavitelná akce nemusí být dokonce napsána ani hollywoodskými scenáristy. Ještě překvapivější je fakt, že Spojené státy informovaly jen Izrael před zmíněnou akcí, zatímco blízcí evropští spojenci přes Atlantik byli zcela neinformovaní. Není divu, že britské noviny The Mirror informovaly, že britský premiér Boris Johnson, který byl na dovolené, nemohl protestovat, když se dozvěděl o incidentu, zatímco bývalý předseda Výboru pro zahraniční věci Britské sněmovny a člen konzervativní strany Thomas Tugendhat zmíněnou akci USA kritizoval, když uvedl, že takzvaní spojenci by měli „překvapit nepřítele více, než své spojence".
Lidé, kteří jsou obeznámeni s mezinárodní politikou, ví, že od konce Druhé světové války je Blízký východ sudem se střelným prachem pro celý svět. Pod zásahy významných zahraničních zemí, jako jsou Spojené státy, se v daném regionu vzájemně střetávaly národní konflikty, etnické konflikty a náboženské konflikty, což vedlo k neustálým bojům a k vysídlování uprchlíků. Z historických důvodů a geografických faktorů mají evropské země, jako je Velká Británie, Francie a Německo, na Blízkém východě velké zájmy a současně obavy. Otázky týkající se uprchlíků, iránské jaderné krize, syrské krize a ISIS, jsou pro tyto evropské země velkým problémem, evropské země se je také snaží vyřešit. Tentokrát nechtěná bomba Spojených států způsobí v těchto evropských zemích nekonečné potíže.
Za prvé, zmíněné cílené zabití ze strany Spojených států vyvolalo již zuřící konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který vedl ke konečnému bankrotu komplexní dohody o íránském jaderném problému. Dne 5. ledna íránská vláda ve svém prohlášení uvedla, že Írán během páté fáze pozastavení provádění íránské jaderné dohody opustil poslední limit, totiž omezení počtu odstředivých raket. Podle informace AFP francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson a německá kancléřka Angela Merkelová k tomu vydali společné prohlášení, ve kterém vyzvali Írán, aby upustil od dalších násilných činů a šíření jaderných zbraní, a naléhavě vyzvali Írán, aby zrušil veškerá opatření, která nejsou v souladu s íránskou jadernou dohodou. Evropská komise dne 5. ledna také vydala prohlášení, tím pozvala íránského ministra zahraničí Mohammade Javada Zarifeho do velitelství EU, aby jednali o situaci na Blízkém východě a o příslušných záležitostech týkajících se komplexní dohody o íránské jaderné otázce. Ví se, že Evropa v posledních několik dnech byla zaneprázdněna "uklidňujícími" samozvanými akcemi USA a hašením ohně všude kolem.
Za druhé, možná vojenská odveta z Íránu a z pozic šíitských militantů vystavuje spojence NATO v Iráku velkým rizikům. Analytik Rachel Rizzoz ze think tanku Center for a New American Security se domnívá, že Evropa má užší prostor pro udržení diplomatické rovnováhy mezi Spojenými státy a Íránem. EU chce zachránit íránskou jadernou dohodu, nemůže však zabránit jednostranným ekonomickým a vojenským opatřením Spojených států proti Íránu. EU chce také udržet spojenecký vztah se Spojenými státy, ale veřejná podpora USA může ohrozit bezpečnost evropských jednotek rozmístěných na Blízkém východě. Francouzská agentura AFP dne 7. ledna informovala, že Německo rozhodlo o stáhnutí některých jednotek z Iráku, Velká Británie také urychlila stažení většiny diplomatických pracovníků z Iráku a ponechala tam pouze velvyslance.
Za třetí, možný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vážně zasáhne hlavní zájmy evropských zemí. Na začátku incidentu se světové akciové trhy pohybovaly nestabilně a ceny zlata a ropy prudce stouply. Generální tajemník OSN António Guterres zdůraznil, že si svět nemůže dovolit další válku v oblasti Perského zálivu, evropské země na danou oblast nemají názor。Jakmile vypukne konflikt mezi USA a Íránem, může být vývoz ropy v Hormuzském průlivu omezen, což nevyhnutelně ovlivní dovozy ropy a hospodářské operace v Německu, Španělsku, Itálii, Francii a Velké Británii. Kromě toho problém uprchlíků na Blízkém východě způsobený konfliktem výrazně zhorší stávající tlak v západoevropských zemích a možnost obnovení IS dále zvýší obavy evropských zemí. Nejnovější zprávy francouzské agentury AFP uvádějí, že ráno dne 8. ledna místního času zasáhlo americkou vojenskou základnu Al-Asad Airbase v Iráku nejméně devět raket. Zdá se, že obavy evropských zemí se stávají skutečností.
Britský lord Palmerston uvedl, že nemáme žádné věčné spojence a nemáme trvalé nepřátele. Naše zájmy jsou věčné a trvalé. Zdá se, že Spojené státy uvádí do praxe tuto větu mnohem razantněji než jejich evropští spojenci.
