Cao Caovu kuřeti se někdy také říká kuře xiaoyao (siao-jao), tedy bezstarostné kuře. Jeho příprava vychází z tradičního pokrmu z province Anhui (An-chuej) z období Tří království (3. stol. n.l.). Cao Cao (Cchao Cchao), po kom je tento pokrm pojmenován, byl dost možná nejvýznamnější politik, vladař, vojevůdce a básník své doby. Cao Caovo kuře se po zabití a vykuchání nechává vcelku, potře se medem a osmaží se v oleji. Poté se pomalu dusí v sójové omáčce, aby natáhlo chuť. Dusí se, dokud se nerozplývá na jazyku a maso není tak křehoučké, že se sotva drží na kostech. Když je hotové, má temně rudou až nahnědlou barvu, krásně a výrazně voní, má křupavou lesklou kůrčičku a celé vypadá krásně. Kuře je lahodné a křehoučké, natáhne chuť koření a je plné šťávy, ale přitom si zachovává původní chuť. Po jídle po něm zůstává skvělá chuť na patře. Právě pro svou jedinečnost a nezaměnitelnost si ho oblíbili návštěvníci, kteří přijíždějí do Hefeie (Che-fej), hlavního města provincie Anhui. U čínských i zahraničních gurmánů platí Cao Caovo kuře za vybranou pochoutku. Říká se o něm, že „zvěsti nelžou, je jedinečné, unikátní".

Podle legendy se Hefei v severním cípu státu Wu a jižním cípu Chu (Wu, Čchu, oblast zahrnující sever provincie Jiangxi – Ťiang-si – a hlavně jih provincie Anhui) stala strategickým bodem. V roce 208, když Cao Cao sjednotil pod svou vládou severní Čínu, vyslal na jih armádu 830 000 vojáků, aby zaútočili na Sun Wua. Tento útok vyvrcholil pozdější historicky rozhodující bitvou u Rudého útesu (čínsky Chibi, Čch'-pi). Po cestě do Luzhou (Lu-čou, dnešní Hefei), nechal své jednotky cvičit a prodělat výcvik. Politické a vojenské záležitosti byly natolik vyčerpávající, že přepracovaného Cao Caoa rozbolela hlava, roznemohl se, až ani nemohl vstát z postele.

Kuchař z jídelny pro pěchotu poslech nařízení doktora a rozhodl se uvařit místní kuře spolu s čínskou medicínou a alkoholem, aby mělo léčivé účinky. Když ho Cao Cao ochutnal, zamiloval si jeho chuť, navíc se mu ulevilo od nemoci a vrátily se mu síly. Od té doby na jeho tabuli takto upravené kuře nesmělo chybět. Proto se později zažilo a rozšířilo jméno Cao Caovo kuře. Jeho věhlas se šířil a dál šíří a v Hefeii se tato specialita dochovala dodnes.

Dnes je Cao Caovým kuřetem proslulý hotel Xiaoyao. Používá nejlepší místní kuřata, alkohol Gujinggong (Ku-ťing-ťiou), který pochází z Cao Caova rodiště v Haozhou (Chao-čou) v Anhui, rostliny používané v čínské medicíně gastrodia gelata, eucommia ulmiodes, houby šitake, zimní bambus a sečuánský pepř, badyán, kůru skořice, fenykl, cibulové natě, zázvor a další ingredience. Těch je celkem osmnáct, jsou chutné, zdravé a posilují tělo. Cao Caovo kuře je bohaté na živiny, má léčebné účinky. Jeho věhlas den ode dne roste a je známé široko daleko.