Ředitel Čínské fakulty na Indické univerzitě Visva-Bharati Avijit Banerjee v minulosti studoval v Číně, proto si oblíbil Čínu a čínštinu. Po návratu do Indie ze všech sil usiloval o výuku čínštiny a podporu čínsko-indických kulturních výměn. Před několika dny v interview s novinářem prohlásil, že upevnění lidských kulturních výměn je základem rozvoje čínsko-indických vztahů, spolupráce mezi oběma zeměmi je v souladu se zájmy obou zemí i lidí z celého světa. Dále si prosím poslechněte zprávu novináře našeho rozhlasu z Indie.

Známý indický básník, držitel Nobelovy ceny za literaturu Rabíndranáth Thákur je v Číně velmi známý, jeho díla jsou velmi oblíbená mezi mladými lidmi, kteří mají rádi literaturu. Kromě básníka byl Rabíndranáth Thákur také pedagog. Indická univerzita Visva-Bharati se nachází v Západním Bengálu, kde se nachází rodné město Rabíndranátha Thákura. Tuto univerzitu založil Thákur v roce 1921. Avijit Banerjee je ředitelem Čínské fakulty na Indické univerzitě Visva-Bharati. Mluví dobře čínsky a novináři pověděl příběh o Thákurovi a Číně.

„V roce 1913 získal Nobelovu cenu za literaturu, a následně se v Číně stal velmi populárním. V roce 1924 navštívil Čínu a mnoho učenců včetně Xu Zhimo (Sü Dži-mo) se s Thákurem přátelilo. Pomohli Thákurovi s projevy v Číně. Hlavní cílem návštěvy Thákura v Číně byla obnova kulturních výměn mezi Čínou a Indií, navázání na čínskou dynastii Tang.

Avijit Banerjee prohlásil, že po návštěvě Thákura v Číně učenci obou zemí vyjádřili nadšení k rozšiřování akademických výměn mezi Čínou a Indií. Po návratu do Indie Thákur studoval čínskou kulturu, také se věnoval upevnění přátelské spolupráce mezi Čínou a Indií a založení čínské fakulty na indické univerzitě. Avijit Banerjee novináře informoval o průběhu založení Čínské fakulty.

„Po návratu do Indie přemýšlel o založení školy a výzkumného centra, proto nedávno zřídil Svaz čínsko-indického přátelství. V roce 1937 spolu panem Tan Yunshanem (Tchan Jün-šan) založil čínskou fakultu."

Avijit Banerjee se domnívá, že upevnění lidských kulturních výměn je základ rozvoje čínsko-indických vztahů, což je také účelem čínské fakulty. V roce 2014 čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Indii a udělil čínské fakultě Cenu za pět zásluh o mírové sousedství, čímž vzdal hold jejich úsilí. Avijit Banerjee prohlásil, že tato fakulta spolupracuje s čínskou Yunnanskou univerzitou na projektu usilující o prohloubení styků a spolupráce.

„Od roku 2011, kdy jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci, se sem učitelé z Yunnanské univerzity přicházejí vzdělávat. Každoročně přichází také dvacet studentů na desetidenní studium, zároveň našich dvacet studentů také jezdí na Yunnanskou univerzity na desetidenní studium. Na straně lidských kulturních výměn čínská fakulta vynaložila velké úsilí."

V uplynulých letech se ve světě stalo studium čínštiny populární, ale v Indii jen málo lidí umí čínsky. Na čínské fakultě Univerzity Visva-Bharati je více než 130 studentů, v jejich kurikulu je zařazena čínština, čínská historie a čínská literatura. Indickému chlapci Ramanujovi je 24 let, je postgraduální student druhého ročníku čínské fakulty a studoval také na Yunnanské univerzitě v Číně. Má zájem o čínskou kuchyni a kulturu a zvolil si čínské jméno Lang Qing (Lang Čching). Lang Qing novináři pověděl o Číně v očích Indů, také mluvil o svém přání ohledně čínsko-indických vztahů.

„V minulosti byla Čína tajemné místo, v současnosti se postoj Indů vůči Číně značně změnil, obyvatelé také mají zájem o Čínu. V současnosti se také obyvatelé obou zemí často vzájemně navštěvují. Domnívám se, že čínsko-indické vztahy čeká skvělá budoucnost."

Avijit Banerjee prohlásil, že lidské kulturní výměny mezi Čínou a Indií jsou velmi důležité, ale aktivní postoj a úsilí obou vlád je ještě důležitější. V současnosti Čína aktivně usiluje o budování ekonomického pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století a Indie vyjádřila podporu, ale ne aktivní postoj. Hlavní důvod je to, že schází studium tohoto projektu. Avijit Banerjee se domnívá, že budování ekonomického pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století přispěje indickému ekonomickému rozvoji a kulturním výměnám s Čínou.

„Měli bychom studovat ekonomické pásmo podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století, které navrhla Čína. Domnívám se, že budování ekonomického pásma kolem Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století přinese zisk různým zemím. Ekonomický rozvoj zemí podél ekonomického pásma Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století　povede k velkému ekonomickému rozvoji a upevnění kulturních styků."

Bruno