Lidová hudba stylu xuanzi (süan-c') je rozšířena v tibetské oblasti Diqing (Ti-čching) v čínské provincie Yunnan (Jün-nan) a má za sebou více než 700 letou historii. Na velkých náboženských nebo významných slavnostních akcích místní rádi hrají tuto hudbu naplněnou magickou přitažlivostí. Tato starobylá lidová hudba však stojí tváří v tvář svízelné situaci nedostatku nových hudebníků, kteří by v hudební tradici pokračovali. Hudební skupina Sangri-La sestává ze čtyř mládenců národů Tibetu a Lisu, kteří usilují o návrat této tradiční národní hudby do životů lidí.

Čtyři členové skupiny Shangri-La jsou zpěváci národního souboru písní a tanců tibetské oblasti Diqing (Ti-čching) a dobře zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje. Jejich hlavní díla jsou písně národů Tibetu a Lisu bez doprovodu. V roce 2005 soubor písní a tanců vystoupil v Evropě. Na turné se čtyři lidé zorganizovali do prozatímní skupiny, aby společně zpívali starobylé národní písně bez doprovodu v tibetštině a jazyku Lisu. Navzdory očekáváním jejich představení vyvolalo senzaci. Nadšení diváků dodalo čtveřici odvahu. Uviděli touhu po lidové hudbě. Následně skupina Sangri-La zpívala píseň Měsíční večer na 12. soutěži mladých zpěváků provincie Yunnanu a získala zlatou cenu. Jejich předsevzetí o předávání národní tradiční hudby se upevnilo. Hlavní zpěvák skupiny, mladík z národa Lisu Feng Yuehong (Feng Jüe-chung) řekl:

„V oblasti Diqing jsou bohaté zdroje lidové hudby. Každý člen naší skupiny si osvojil mnoho lidových hudebních materiálů. Národní hudbu je třeba šířit a předávat v místních oblastech. V současné době však mnoho mladých lidí už neumí mluvit mateřským jazykem vlastního národa. Starobylé a bohaté kultury postupně mizí. Usilujeme o zachování klasické lidové hudby. "

Skupina Sangri-La dosáhla obrovských úspěchů a slávy, přitom se setkala s různými příležitostmi a pokušeními. Tváří v tvář různým pozváním na komerční vystoupení čtyři lidé uvažují především o budoucnosti lidové hudby. V oblasti Diqing žijí obyvatelé více než deseti národnostních menšin a je zde bohatství typů národní hudby. Skupina Sangri-La doufá, že zdědili nejenom klidné dokumenty ve skladišti. Snaží se o to, aby více lidí zpívalo a tancovalo na lidovou hudbu. Aby dosáhli tohoto cíle, v roce 2012 za velké podpory místní vlády tito čtyři mládenci utratili své několikaleté úspory a založili národní a lidový umělecký podnik Sangri-La. Současně otevřeli hudební školu tradiční hudby ve starobylém městečku Dukezong (Tu-kche-cung) v Sangri-La, aby poskytli platformu studia a výměny pro předávání národního hudebního dědictví pro nadšence. Člen skupiny Shangri-La Yu Minghui (Yü Ming-hui) řekl:

„Cílem našeho podniku je ochránit, předávat dědictví a rozvíjet tyto národní a lidové kultury. Mnoho dědiců národní kultury nemá platformu, kde by mohli ukázat své umění. Naše platforma slouží hlavně jim. Kromě toho jsme jim také dali jisté dotace na ubytování a dopravu."

V uplynulých několika letech zde často vystupovalo přes deset dědiců nehmotné kultury na státní a provinční úrovni, aby čínským a zahraničním turistům ukázalo vlastní národní umění a kulturu. Dalších padesát až šedesát lidových umělců se zde dlouhodobě věnuje výzkumu národní hudby. Kromě toho skupina Shangri-La je otevřená a přijímá místní mladé lidi, kteří mají zájem zabývat se národní hudbou a ze všech sil je učí.

Čím dál tím více mladých lidí z národnostních menšin se navrátilo z měst do domova. Třiadvacetiletý tibetský mládenec Tsering Wangdu je členem skupiny Shangri-La, současně je nejmladším členem. Před třemi lety byl ještě studentem hudebního institutu. Tváří v tvář pokušení vnějšího moderního světa si po absolvování institutu vybral malou platformu v domově. Navrátil se na tradiční lidovou scénu a našel své skutečné vlastní postoj.

„Před účasti ve skupině Shangri-La jsem nemyslel na dědění národní hudby. Postupně jsem pochopil, že je třeba dědit a šířit kulturu vlastního národa. V domově mohu uplatňovat svou specializaci v největší míře."

Po nějaké době si s sebou skupina Shangri-La vzala profesionální hudební zařízení a navštívila mnoho malých vesnicí v oblasti Diqing, aby vystupovala pro místní obyvatele. Před několika sty lety lidé rádi rozdělali táborový oheň a společně tancovali a zpívali v doprovodu měsíčního svitu. V současné době se taková scéna navrátila. Člen skupiny Shangri-La Lobsang Norbu uvedl:

„Každoročně organizujeme vystoupení ve vesnicích v Diqingu včetně mnoha zapadlých míst dva- až třikrát, obzvlášť pri svátcích. Místní obyvatelé velmi vítají naše představení. "

Skupina Shangri-La trvá na ochraně a dědictví národní hudby, proto odmítla mnoho slepě komerčních programů. Současně se usilovně snaží o šíření národní hudby do širší platformy. Lobsang Norbu řekl:

„Teď také zkoušíme hudební tvorbu, kterou snadněji přijmou mladí lidé. Na trhu lze šířit populární hudbu, ale nezměnit tradici národní hudby."

(Klára)