Pro vesničany žijící ve vesničce Tongle (Tchung-le) v oblasti Diqing (Ti-čching) v čínské provincii Yunnan (Jün-nan) byla nejradostnější událost v letošním roce oficiální otevření silnice spojující vesničku s nejbližším městečkem. Prostřednictvím této desetikilometrové silnice je vesnička Tongle pohodlněji spojena s vnějším světem. Jak si ale má vesnička a její obyvatelé národnosti Lisu zachovat tváří v tvář vlivu moderní civilizace své tradice? Tato otázka, kterou vesničanům přineslo říjnové otevření nové silnice, určitě stojí za pozornost.

„Letos je mi 61 let. Jsem ochotna vynaložit veškeré úsilí na zachování našich tradic. Jsem ochotna učit kohokoli, kdo má zájem. Může se řemeslo učit u mě doma nebo ho můžu učit v jeho rodině." Uvedla stará žena Yu Xinzhi (Jü Sin-č´), jejíž jméno v jazyce národnosti Lisu je Gui San Lu. Yu Xinzhi vyniká v tradičním textilním řemesle a výšivce.

Vesnička Tongle je kulturním pramenem čínské národnostní menšiny Lisu. Leží ve velmi nepřístupném terénu a doprava je sem obtížná. V důsledku omezení výměny s vnějším světem se místní národnostní kultura a folklór zachovaly neporušené, včetně krojů národa Lisu, tanců a písní A Chi Mu Gua i tradičních lidových obydlí. Se vstupem moderní civilizace do této starobylé vesničky došlo k mnoha změnám. Takové změny vyvolaly ve starých vesničanech, včetně paní Yu Xinzhi, některé obavy:

„Náš život se zlepšil ze dne na den. Oblečení je teď snadné koupit v obchodě. Mám obavy, že výroba lidových krojů, která je velmi komplikovaná a vyžaduje znalost řemeslné techniky a zručnost, se pomalu ztratí. Proto chci učit víc studentů. "

Yu Xinzhi je velmi chytrá a nadaná. V dětství ráda napodobovala dospělé a zvláštní zájem projevila o textilní řemeslo a výšivku národa Lisu. Díky usměrňování matky a za pomoci starých řemeslníků ve vesničce dosáhla pilným cvičením vysoké úrovně v textilním umění a výšivce. Mnoho lidí ji zvalo k sobě domů, aby jim tkala látky. Yu Xinzhi je na to velmi hrdá. V současnosti ale textilní řemeslo a ruční výšivka postupně ztrácí přitažlivost. V zájmu ochrany tradiční řemeslné techniky národa Lisu tato stařena aktivně zdarma učí mladé lidi, kteří jsou ochotni se učit. Řekla:

„Podobně jako mládež mám také ráda současné nové věci. Šaty, které se prodávají v obchodech, jsou hezké a pohodlné. Ale řemeslo výroby textilu a výšivky našeho národa Lisu jsou celou kulturou, která by se měla předávat z generace na generaci."

Bez ohledu na svůj pokročilý věk a denní náročnou zemědělskou práci na sebe bere stařenka Yu Xinzhi odpovědnost za ochranu a šíření národní kultury. Každý den učí mladé ve vesničce textilní řemeslo a ruční výšivku. Díky jejímu úsilí si mnoho lidí osvojilo ruční tkaní a výšivku. Yu Xinzhi uvedla:

„Ruční tkaní si osvojilo už 7 studentů. Následuje mě mnoho lidí. Učím je zadarmo."

Ochrany a předávání národní kultury se účastní nejen paní Yu Xinzhi, ale i někteří mladí lidé. Yu Xiuzhi (Jü Siou-č´), která se narodila v 80. letech minulého století, je jednou z nich. Tato krásná dívka nerada mluví, ale má velmi obratné ruce. Vyrábí krásné slaměné ozdoby na kroje národa Lisu, kterým se říká A Mu A Lv. Její starší bratr Long Gezai řekl:

„V dětství se mladší sestra učila vyrábět ozdoby A Mu A Lv od matky. Má o tyto hezké ozdoby velký zájem. Když se pasou ovce na stráni, sestra sedí a plete ozdoby. "

Úroveň řemeslných výrobků chytré a obratné Yu Xiuzhi neustále roste a v současné době si je oblíbilo mnoho vesničanů. Yu Xiuzhi si postupně uvědomila, že takové ozdoby nejsou jen zajímavé malé předměty, ale reprezentují kulturu národnostní menšiny Lisu. V zájmu popularizace této řemeslné techniky Yu Xiuzhi aktivně učí obyvatele okolních vesnic a také v třídách místních základních a středních škol.

Yu Xiuzhi byla vybrána, aby se jako zástupkyně zúčastnila zasedání VSLZ (Všečínské shromáždění lidových zástupců) v Pekingu. Během zasedání využila všechny příležitosti k tomu, aby ukázala kouzlo řemeslné techniky národa Lisu.

V současné době probíhá ochrana a předávání tradiční kultury národa Lisu samovolnou činností lidí žijících ve vesničce Tongle. Díky nim se bude kultura národnostní menšiny Lisu, včetně textilních technik, výroby ozdob na kroje A Mu A Lv, tanců a písní A Chi Mu Gua, které byly zařazeny do první skupiny státního nehmotného kulturního dědictví, neustále šířit.

(Klára)