Pro všechny, kdo v posledních letech cestovali po Číně, byl určitě vysokorychlostní vlak nejpohodlnější způsob, jak se dostat kamkoli po celé zemi. Kromě nádherného výhledu z okna na čínskou krajinu, mohou také cestující dorazit do cíle rychle. Nicméně čínský železniční systém nebyl vždy takový. Pojďme s novinářem našeho rozhlasu na návštěvu do Pekingského železničního muzea.

Pekingské železniční muzeum se nachází jižně od náměstí Nebeského klidu, na východní straně třídy Qianmen (Čchien-men). Tato stará koloniální budova byla dříve nádraží Zhengyangmen dongzhan (Čeng Jang-men tung-čan), které bylo postaveno Brity, když na začátku 20. století představili železnici v Číně. Dnes je tato ulice lemovaná bary, kavárnami a obchůdky se suvenýry.

Tato vznešená budova je jedním z nejvýznamnějších orientačních bodů na této straně náměstí Nebeského klidu. Vnitřek muzea je tvořen výstavními sály na čtyřech úrovních. Budova samotná je historicky významná. Výzkumník pro muzea Hong Tao (Chung Tchao) řekl:

„Toto místo navštívilo mnoho historických osobností a odehrálo se tady mnoho historických událostí. Feng Yuxiang (Feng Jü-siang, známý čínský stratég v 20. století) zahájil pekingský převrat v roce 1924 na tomto místě a pak zde postavil sídlo. V roce 1931 to byl výchozí bod pro studenty, kteří se odsud pohybovali směrem na jih, aby se dovolávali vládních opatření proti japonské agresi po incidentu z 18. září. Před založením Čínské lidové republiky zde předseda Mao Zedong (Mao Ce-tung) přivítal Soong Ching Ling po návratu z Hongkongu."

Výstava začíná ranou historií železnice v Číně. V blízkosti vchodu je úvod věnovaný "Dračí lokomotivě". Ta je pojmenovaná po zlatých dracích vyřezaných na každé straně parní lokomotivy, která byla vyrobena v roce 1881 a jezdila po trati Tangshan (Tchang-šan)-Xuzhuang (Sü-džuang). Ve srovnání s dnešními lokomotivami byla velmi pomalá, jezdila rychlostí pouhých 32 km/h.

Železnice vstoupila do Číny na konci 19. století. Tehdy byla Čína semi-feudální společnost, která trpěla ponížením a hořkostí nadvlády dynastie Qing (Čching) a invazí cizích mocností. Nicméně, kola vlaku moderní industrializace dorazila do této obrovské země a v roce 1911 dosáhla délka provozní železnice v Číně více než 5000 kilometrů, což uzavřelo první kapitolu dějin čínské železnice.

Jedna z nejzajímavějších výstav v této části je věnovaná panu Zhan Tianyou (Džan Tchien-jou), který bývá považován za "otce čínské železnice". V rámci čínské vzdělávací mise vystudoval na Yaleově univerzitě a se vším, co se naučil, postavil v Číně jednu z prvních železničních tratí.

Druhá výstavní síň se věnuje období od konce dynastie Qing do založení Čínské lidové republiky. Většina železniční výstavby se v té době soustředila podél pobřeží a na severovýchodě země.

V té době také probíhala válka proti japonské agresi. Stavba železnice byla důležitým aspektem války, protože vlaky mohou přepravovat vojáky a munici na válečné fronty. Můžete si zde prohlédnout obrázky civilistů, kteří staví železnici v čínské krajině. Železničním inženýrům byly uděleny medaile za svůj příspěvek během války.

Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 dostal čínský železniční průmysl zbrusu nový vzhled díky rychlému rozvoji a poskytoval silnou podporu pro vytvoření čínského průmyslového systému a pro rozvoj národního hospodářství. Zde můžete vidět obrovskou lokomotivu pojmenovanou po předsedovi Mao Zetungovi (Mao Ce-tung), prvním předsedovi Čínské lidové republiky. K vidění jsou také modely lokomotiv pojmenovaných po dalších čínských vůdcích, jako Zhou Enlai (Čou En-laj, byl čínský politik, diplomat, v letech 1949 - 1976 premiér ČLR a jeden z nejvěrnějších společníků Mao Ce-tunga) a Zhu De (Ču Te, čínský komunistický vojevůdce a státník, je považován za zakladatele Čínské lidové osvobozenecké armády).

Průvodkyně Paní Tian (Tchien) nám ukáže velmi starobylý stroj pro tisk jízdenek.

„Stroj byl vyroben v roce 1927 německou společností Gerbera. Byl používán pro tisk prvních jízdenek na vlaky v Číně. Pokud ho zapojíme do elektřiny, stále funguje."

Železniční systém v Číně zaznamenal obrovský skok vpřed od roku 1978 do roku 2002. Tratě se rozšířily do vnitrozemí Číny a jejich délka dosáhla téměř 72.000 kilometrů.

Od roku 2002 se Čína zaměřila na rychlé zvýšení přepravní kapacity a zvýšení úrovně technického vybavení. Poslední výstavní síň se nachází ve druhém patře muzea a je zde model moderního vysokorychlostního vlaku. Tento vlak nabízí cestujícím jak komfort, tak rychlost. Dnes trvá cesta vlakem z Pekingu do Šanghaje je kolem pěti hodin. Železnice není jen sen několika generací čínských železničních pracovníků, ale také nese očekávání všech Číňanů. Návštěva muzea nejen povzbudí čínské návštěvníky, ale také jim dodá důvěru ve slibnou budoucnost rozvoje čínské železnice.

Táňa