U řeky Lancang (Lan-cchang) v oblasti Xishuangbanna (Si-šuang-pan-na) v čínské provincii Yunnan (Jün-nan) je rodinný hostinec s ubytováním Youran Tai (Bezstarostná terasa). Majitel tohoto hostince je starý Švýcar Gerald Burgermeister, který hovoří plynně čínsky a bývá nazýván Lao Bo (Lao Po). Jeho rodinný hostinec je velmi oblíbený. Turisté považují jeho pohodlné a uvolněné prostřední za místo idylické krásy.

Rodinný hostinec s ubytováním Youran Tai se nachází v deštném pralese u řeky Lancang v oblasti Xishuangbanna. Majitel Lao Bo uvařil pro novináře našeho rozhlasu čaj a přitom mu plynně čínsky vyprávěl příběh jeho hostince Youran Tai. Celé čínské jméno Lao Bo je Bo Zheruo (Po Če-žuo). Lao Bo byl dříve úředníkem zodpovědným za životní prostředí, ekonomiku a vědeckou spolupráci na švýcarském velvyslanectví v Číně. Potom pracoval ve Střední Americe. Před deseti lety náhodou navštívil Xishuangbannu. Jako biolog byl okamžitě okouzlen místním krásným tropickým prostředím. On a jeho manželka z čínského Tchaj-wanu se rozhodli v Xishuangbanně usadit.

„V Pekingu jsme se u kamaráda setkali s manželským párem, manžel je Němec a jeho manželka je krásná Číňanka z Yunnanu. Tito dva lidé nás pozvali na návštěvu do Xishuangbanny, kde je prý nádherně. To bylo v listopadu, do Xishuangbanny jsme přijeli o Vánocích a velmi se nám tu líbilo. Zdejší klima nám oběma velmi vyhovuje, protože já jsem žil mnoho let ve Střední Americe a moje manželka vyrostla v jižní oblasti Tchaj-wanu."

Místo na kopci u řeky Lancang plně odpovídá požadavkům manželů Lao Bo. Zdejší nadmořská výška je asi 600 metrů. Je odsud vidět celé městečko a tři velké mosty. Manželé Lao Bo koupili tuto půdu o rozloze menší než dva hektary, kde se Lao Bo podílel na stavbě budovy pro penzion, který pojmenoval Youran Tai. Tak začal jejich skutečný pohodlný život v uvolněném rytmu.

Lao Bo uvedl, že při stavbě využili mnoho starého dřeva, které místní lidé považují za odpad, ale podle něj by byla velká škoda ho vyhodit. Manželé Lao Bo najali místní stavaře a s využitím starého dřeva a místních osvědčených architektonických metod postavili pětipokojový rodinný hostinec s ubytováním Youran Tai. Kromě toho Lao Bo také využil vlastní bohaté biologické znalosti, aby našel důmyslný způsob řešení některých problémů v procesu stavby. Vyprávěl příběh boje proti termitům.

„Během stavby jsme nepoužili žádné zemědělské chemikálie ani jedy proti termitům. Nejlepším způsobem je prozkoumat termity a dobře se seznámit s jejich zvláštnostmi. Máme štěstí, že místní termité neumí létat. Protože pokud by se do našeho domu pustili termiti, museli bychom chtě nechtě začít úplně od nuly. V rámci účinné obrany proti termitům stačí oddělit dřevo od půdy cementem. Ale je potřeba vědět, že i malá trhlinka v cementové izolační vrstvě umožní termitům dostat se ke dřevu a zničit celou budovu."

Proto žádná dřevěná stavba nestojí přímo na půdě. Mezi dřevěnými sloupy a půdou je cementová izolace, která brání termitům proniknout do dřeva. Lao Bo novináři řekl, že termiti mají rádi vlhké prostředí. Proto musel při stavbě vyřešit problém ventilace.

Tropické dřevo, architektonické prvky a technologie čínské národnostní menšiny Dai, moderní vědecké znalosti, pohodlné životní zařízení a krásné přírodní prostředí, to vše vytváří dnešní rodinný hostinec s ubytováním Youran Tai. Sem Lao Bo s manželkou zvou své přátele z různých míst světa. Lao Bo řekl, že otevření rodinného hostince s ubytování je malý obchod. Mají jenom pět pokojů. Jejich cíl není vydělávat peníze. Doufá, že se díky Youran Tai setká s přáteli a turisty z různých zemí. Žije tu skutečně klidný, jednoduchý a bezstarostný život.

Kromě Youran Tai udělal na novináře hluboký dojem také okolní deštný prales. Před příchodem manželů Lao Bo tady byla kaučukovníková plantáž. V zájmu obohacení místního životního prostředí se manželé Lao Bo rozhodli vysázet zde stromy. Od té doby uplynulo už deset let, za které tu vyrostl hustý deštný prales. Lao Bo uvedl, že už vysázel více než 300 druhů stromů, což je víc než počet druhů stromů v celém Švýcarsku. Stromy v tomto deštném pralese jsou z různých míst, některé koupil ve stromové školce, některé mu darovali přátelé a další pochází z původního lesa. Lao Bo řekl, že plánuje vysazování dalších stromů.

„Chci zasadit více stromů. Sázení stromů není krátkodobý cíl, ale je to pro budoucnost. Vysazování mi přineslo mnoho zajímavých zkušeností a zážitků. Já tu za 100, 200 nebo 500 let nebudu, ale tyhle stromy ano."

(Klára)