V Pekingu právě skončilo 4. zasedání 12. běhu Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ), které přilákalo velkou pozornost mezinárodního společenství. Ve zprávě o práci vlády, kterou přednesl 5. března čínský premiér Li Kche-čchiang, se uvádí, že v minulém roce jsme dosáhli vzácných úspěchů v různých oblastech. Tyto úspěchy byly těžce vydobyty ve velmi složité a vážné mezinárodní situaci. Světová ekonomika zaznamenala v loňském roce i nadále pokles. Rozvinuté země stále bojují s inflací. Čína v takovém vážném a složitém vnějším prostředí dosáhla 6,9% růstu HDP. Ale některá západní média stále očerňují čínskou ekonomiku, dokonce spekulovala, že čínská ekonomika bude čelit tvrdému přistání. Jaká je tedy čínská ekonomická situace? Jakým problémům čelí čínská ekonomika? Jaký je výhled čínské ekonomiky? Prosím, poslechněte si následující informace.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service 3. března zhoršila výhled úvěrového ratingu Číny ze stabilního na negativní. Agentura svoje rozhodnutí vysvětlila nejistotou, pokud jde o schopnost čínských úřadů zavádět hospodářské reformy. K rozhodnutí přispěla také rostoucí zadluženost čínské vlády. „Bez přesvědčivých a účinných reforem by se růst hrubého domácího produktu Číny zpomalil ještě výrazněji, neboť vysoké dluhové břemeno sráží podnikatelské investice a demografie se vyvíjí stále nepříznivěji," uvedla agentura ve svém sdělení.

Úředníci čínského ministerstva financí a čínského ministerstva zahraničí vyjádřili lítost nad rozhodnutím agentury Moody's. „Domníváme se, že Moody's udělal toto rozhodnutí bez dostatku předvídavosti. Praxe v budoucnosti ukáže, že to není v pořádku," uvedl 4. března Zhu Guangyao, náměstek čínského ministra financí. Moody's je jenom jednou z mnoha amerických institucí a médií, která spekulují kolem negativního výhledu čínské ekonomiky. Na Světovém ekonomickém fóru, které se konalo v lednu letošního roku, se ředitelé a investoři velkých společností dohodli na tom, že by Čína měla přijmout zodpovědnost za pokles globálního hospodářství. Čínská ekonomika v loňském roce zpomalila růst na 6,9 %, což bylo její nejpomalejší tempo za 25 let. Pokračující útlum ekonomiky vyvíjí další tlak na čínskou vládu, aby podnikla opatření na podporu ekonomiky. Světoznámý investor a miliardář George Soros na ekonomickém fóru v Davosu mimo jiné uvedl, že tzv. tvrdé přistání čínské ekonomiky je prakticky nevyhnutelné a ve svém důsledku způsobí zhoršení globálního deflačního prostředí, přivodí propad akciových trhů a podpoří zájem o americké vládní dluhopisy. Soros uvedl, že tvrdé přistání čínské ekonomiky neočekává, ale že ho přímo vyhlíží. Tamní ekonomické zpomalování bude mít spirálový efekt na celý zbytek světa a to i přes to, že připustil, že tamní regulátoři a zákonodárci mají k dispozici nástroje, jak celý proces alespoň řídit či zvládat.

1. Měli bychom zaujmout objektivní pohled na čínskou ekonomiku ve srovnání s ostatními ekonomikami světa.

V současné době jsou na světě tři hlavní ekonomiky, jejichž HDP je více než 10 bilionů amerických dolarů. HDP USA je téměř 17,5 bilionu amerických dolarů. HDP eurozóny je téměř 15 bilionů amerických dolarů a HDP Číny je téměř 10,8 bilionu amerických dolarů. Roční růst HDP Číny v loňském roce dosáhl 6,9 %, což představovalo roční růst o 700 miliard amerických dolarů. Americká ekonomika v loňském roce zaznamenala růst o 2,3 %, což je téměř 350 miliard amerických dolarů. Toto číslo v eurozóně je 1 %, tedy 150 miliard amerických dolarů. Proto je čínský příspěvek ke světovému hospodářskému růstu násobkem příspěvku Spojených států a 4,5násobkem příspěvku eurozóny. Z tohoto úhlu pohledu se nemůže Japonsko s Čínou vůbec srovnávat.

Ve srovnání s ostatními ekonomikami zjistíme, že Spojené státy, eurozóna, Japonsko a další rozvinuté ekonomiky mají společnou jednu věc: tamní ekonomika nemá nový směr rozvoje do budoucnosti. Finanční sektor v těchto ekonomikách je příliš velký. Mají příliš těžké břemeno dluhů a stále čelí cyklu deflace. Japonské ekonomice se v posledních dvaceti letech nepodařilo obnovit z trvalého poklesu. Stejné výzvě stále čelí eurozóna. Americká ekonomika je také na pokraji deflace. Pokud jde o Čínu, nemá tyto problémy. Čínský finanční deficit nebo páka národního bohatství se stále pohybují v rozumných mezích. Proto má Čína mnohem větší potenciál a prostor ohledně ekonomického růstu do budoucnosti ve srovnání s ostatními ekonomikami. Světová ekonomika v loňském roce zaznamenala nejpomalejší tempo růstu za 6 let. Růst mezinárodního obchodu je dokonce nižší. Ceny velkých komodit také prudce klesly. Turbulence na mezinárodních finančních trzích zesílily. Čína překonala dopad zmíněných negativních faktorů a dosáhla trvalého a stabilního ekonomického růstu. Rozvíjející se ekonomiky na světě jsou v podstatě závislé na čínském trhu.

Premiér Li Kche-čchiang 5. března ve zprávě o práci vlády mimo jiné uvedl, že ačkoliv se v uplynulém roce naše země potýkala s některými obtížemi a výzvami, podařilo se nám dosáhnout stabilního a pozitivního ekonomického a sociálního rozvoje a splnit hlavní očekávané cíle a úkoly. Za prvé, čínská ekonomika se stále pohybuje v rozumných mezích. HDP dosáhl 67,7 bilionu čínských yuanů, což představuje meziroční nárůst o 6,9 %, což je nejvyšší z hlavních světových ekonomik. Čína také dosáhla pokroku v hospodářské restrukturalizaci. Podíl sektoru služeb na HDP se zvýšil na 50,5 %, a tím poprvé překročil polovinu HDP. Život Číňanů se stále zlepšuje. Disponibilní příjmy na obyvatele vzrostly o 7,4 %, rychleji než hospodářský růst. Li Kche-čchiang mimo jiné poukázal na to, že čínská vláda bude nadále podporovat nová průmyslová odvětví včetně informačních technologií, internetu +, nových energií, ochrany životního prostředí a dalších, které by se měly stát novými motory na podporu čínského ekonomického rozvoje do budoucnosti.

(Pepa)