Podle výsledků průzkumu přečetl každý Číňan v roce 2015 průměrně 4,58 papírové knihy a současně každý Číňan četl průměrně hodinu denně v mobilním telefonu. V minulém týdnu skončil 6. Pekingský mezinárodní filmový festival, který vytvořil platformu pro komunikaci a spolupráci mezi čínskými a zahraničními filmovými tvůrci. Jediné ženské písmo na světě Jiangyong vstoupilo do OSN. Čínská tradiční kultura opět přilákala pozornost světa. Tento týden je v Číně Týdnem ochrany duševního vlastnictví 2016. Čína bude posilovat ochranu duševního vlastnictví v oblasti internetu, elektronického obchodu a v dalších odvětvích. Za posledních pět let bylo v Číně registrováno nejvíc patentů na světě. Dále si poslechněte podrobnější reportáž od novinářky našeho rozhlasu Li Wenting (Li Wen-tching).

Čínské knižní a novinové vydavatelství v tomto týdnu zveřejnilo v Pekingu statistiky týkající se 13. celostátního průzkumu v oblasti čtení. Podle výsledků statistik každý Číňan v roce 2015 průměrně přečetl 4,58 papírové knihy, což je o 0,02 knihy víc než v předchozím roce. Počet přečtených novin a časopisů ve srovnání s rokem 2014 klesl. Vzhledem k rychlému rozvoji digitálních médií využívá asi 64 % dospělých Číňanů formu digitálního čtení prostřednictvím internetu, mobilních telefonů, tabletových počítačů a dalších elektronických zařízení. Čtení v mobilním telefonu každého Číňana denně přesáhlo jednu hodinu. Více než 50 % Číňanů četlo prostřednictvím komunikační aplikace Wechat.

Ředitel Čínského knižního a novinového vydavatelství Wei Yushan (Wej Ju-šan) poukázal na to, že pokles v oblasti čtení novin a časopisů ukazuje na změnu tržní struktury novin a časopisů.

(zvuk č. 1 Wei Yushan)

„Na trhu novin a časopisů existuje strukturní nedostatek i přebytek. Tržní podíl městských deníků, týdeníků a časopisů v současné době výrazně klesá. Opravdu čtenáři nepotřebují deník a časopisy? Domnívám se, že ne."

Wei Yushan uvedl, že i když dochází k velmi rychlému rozvoji digitálního čtení, zvláště čtení v mobilním telefonu, nemůže to nahradit papírové knihy. Podle průzkumu dává 60 % Číňanů přednost papírovým knihám.

V minulém týdnu skončil 6. Pekingský mezinárodní filmový festival, kterého se zúčastnil známý americký režisér Brett Ratner, americká herečka Natalie Portmanová, italský režisér Giuseppe Tornatore, německý herec Christoph Waltz a další osobnosti filmového průmyslu.

Na Pekingský mezinárodní filmový festival bylo přihlášeno 2329 filmů ze 105 zemí a oblastí, což se meziročně zvýšilo o 53 %. Porota vybrala 500 z nich, které se promítaly v 25 kinech a na 5 vysokých školách v Pekingu.

Náměstek generálního tajemníka poroty Pekingského mezinárodního filmového festivalu Han Yu (Chan Ju) se domnívá, že jak slavnostní zahájení, tak výběr čínských a zahraničních filmů dokladuje zvláštnosti mezinárodního festivalu.

(Zvuk č. 2 Han Yu)

„Pekingský mezinárodní filmový festival stále věnuje pozornost internacionalizaci. Vysíláme nejen hlas Číny, ale současně se také učíme ze zahraniční zkušenosti. Takový koncept láká mnoho čestných hostů z filmového průmyslu ze zahraničí."

Po pětiletém rozvoji se profesionální úroveň Pekingského mezinárodního filmového festivalu velmi zvýšila. Veletrhu u příležitosti filmového festivalu se zúčastnilo mnoho různých filmových vědeckotechnických podniků a investice do filmových projektů vytvořily nový historický rekord. Čínský filmový průmysl se v posledních letech rychle rozvíjí. Podle statistiky Čína v roce 2015 vyrobila víc než 600 hraných filmů a 50 animovaných filmů. Příjmy pokladen kin dosáhly 44,069 miliardy yuanů. Čína se stala druhým největším filmovým trhem na světě po Spojených státech.

19. dubna se slavil Den čínštiny OSN. Podle legendy starověký čínský úředník Cang Jie (Cang Ťie) před pěti tisíci lety vytvořil první čínský znak. Čína u této příležitosti uspořádala tematické kulturní výstavy v Paláci národů ve švýcarské Ženevě.

Na slavnostním zahájení výstavy 7. Dne čínštiny OSN vystoupily v letošním roce čínské zpěvačky Hu Xin (Chu Sin) a Pu Lijuan (Pchu Li-juan), které patří k nástupcům ženského písma Jiangyong v provincii Hunan (Chu-nan) na jihu Číny. Zazpívaly pro diváky písničku Vdát se. Výstava ukazuje zvláštní tradiční čínskou kulturu prostřednictvím textů, fotek a vystoupení. Ženské písmo Jiangyong bylo rozšířeno mezi ženami v okresu Jiangyong v provincii Hunan. Jde o jediné písmo na světě, které vytvořily a používaly ženy. V roce 2006 bylo ženské písmo Jiangyong zapsáno na seznam čínského nehmotného kulturního dědictví.

V posledních letech dochází k rychlému zvyšování čínské schopnosti inovace. Svědčí o tom fakt, že za posledních pět let bylo v Číně registrováno nejvíce patentů na světě, z nichž více než 60 % tvořily patenty podniků.

V neděli se konalo zasedání o managementu a inovaci čínských podniků roku 2016. Předseda Asociace čínských podniků Wang Zhongyu (Wang Čchung-ju) uvedl, že v současné době slaví velké úspěchy technologie týkající se vysokorychlostní železnice, jaderné elektřiny, telekomunikace 4. generace a v dalších oblastech. Avšak rozvoj vědecko-technických talentů na vysoké úrovni není stále dostatečný a je třeba ho nadále rozvíjet.

Dušan