Prefektura Ngari se nachází v nejzápadnějším bodu čínské Tibetské autonomní oblasti a je jedním z míst s nejnižšími srážkami na světě. Průměrná nadmořská výška je zde kolem 4500 m. n. m, většina z tohoto regionu je pokryta neúrodnými písečnými pustinami. Novinář našeho rozhlasu nás dnes zavede do okresu Gar v prefektuře Ngari, kde se za pouhých deset let podařilo přeměnit poušť na oázu.

Je známo, že pěstování plodin ve vysoké nadmořské výšce je náročné, ve výšce nad 4500 m. n. m. dokonce nemožné. Ale půda v okresu Gar v západním Tibetu je pokryta smaragdově zelenou vegetací. Porost protkaný fialovými květy, je půl metru vysoký a vlní se ve větru.

Podle místního vesničana Jing Drol Tašiho se v okolí pěstuje vojtěška, což je druh krmiva, který tady před deseti lety nikdo neznal.

„Toto místo bývalo pustinou. Ale dnes se zde můžete těšit ze svěží zeleně. Za to patří dík řediteli Hanovi (Chan), který nás naučil pěstovat vojtěšku. Když se některým Tibeťanům nedařilo, kvůli jazykové bariéře, projevil velkou trpělivost, kterou obvykle rodiče vyhrazují pro své dítě, a vše je naučil krok za krokem".

Ředitel, kterého Jing Drol Taši zmínil, je osmačtyřicetiletý Han Junwen (Chan Ťün-wen), vedoucí lesnického úřadu v okresu Gar. Před deseti lety byl jako zkušený zemědělský technik poslán ze severozápadní čínské provincie Shanxi (Šensi), aby pomohl vyřešit problém v západním Tibetu, kde začalo v důsledku přehnané pastvy docházet k desertifikaci a k erozi půdy.

Když se vydával na cestu, byl pan Han plný sebedůvěry a ambicí, na místě ho ale čekal šok. Jeho společník ho byl nucen opustit kvůli vážným projevům nemoci z vysoké nadmořské výšky a tak zůstal sám v naprosté pustině s neuvěřitelně neúrodnou půdou.

„Zůstal jsem sám ve vesnici Gunsa. V té době tam nežil žádný Číňan národnosti Han (Chan), takže jsem nemohl komunikovat s ostatními. Jediná zemědělská půda, kterou jsem našel, byly dva hektary vysokohorského ječmene. Kromě toho tady nebylo nic. Po třídenním pobytu v této vesnici jsem přemýšlel o návratu domů."

Ale pan Han není člověk, který snadno přiznává porážku. Proto si vybral pozemek a rozhodl se na něm experimentálně pěstovat 26 druhů rostlin. Jeho první volbou byla vojtěška, která je bohatá na živiny a má trvalý růstový cyklus. Do té doby se ale nikomu nepodařilo pěstovat vojtěšku v tak vysoké nadmořské výšce.

„Někteří místní obyvatelé mi říkali: Deset let byly vaše snahy neúspěšné. Neztrácejte čas a peníze na tento projekt. Lidé byli dost skeptičtí. Ale jejich postoj mě neodradil. Pokud něco nikdy nezkusíte, nikdy se nedozvíte, zda je to možné."

Pomocí mulčování se podařilo Han Junwenovi (Chan Ťün-wen) dokázat nemožné. V jediném roce šestkrát rozšířil výměru vojtěšky. Aby přesvědčil místní pastevce, kteří nikdy neorali půdu, strávil pan Han téměř dvanáct hodin denně výukou místních obyvatel.

„Na 0,07 hektaru lze vyprodukovat 700-800 kg sena vojtěšky, což stačí pro dospělou ovci na jeden rok. Krmivo je také možné prodávat. Ve srovnání s horským ječmenem, který musí lidé zasít každý rok, roste vojtěška dlouhou dobu bez velkých vstupů. Její ekonomický přínos je mnohem vyšší."

Postupně začalo tuto rostlinu s vysokou produkcí pěstovat více vesničanů. Ale pro pana Hana Junwena to byl teprve začátek. S cílem vyřešit problém desertifikace a zvýšit příjmy navrhl místním pastevcům chov dojnic, které by se krmily vojtěškou a nevyžadovaly pastvu.

Podle Jing Drol Tašiho, vedoucího této vesnice, nebylo snadné změnit způsob života tibetských kočovníků.

„Vláda souhlasila, že nám dá osmdesát krav zdarma. Ale lidé nevěděli, co mají dělat. Někteří odmítali přijmout dobytek, protože byli zvyklí na jaky a koně. Proto pan Han požádal vesničany, aby losovali a rozhodli o tom, kdo bude chovat krávy. Po jednoročním experimentu se ukázalo, že vedlejší produkty, jako je máslo, se prodávají velmi dobře. Nyní chce každý vstoupit do tohoto byznysu, což mi trochu připomíná, co se stalo před deseti lety. Nikdo se nezajímal o pěstování vojtěšky, ale jak plyne čas, lidé si uvědomují výhody, které jim tyto změny přináší."

V současné době se ve vesnici chová více než tři sta krav a vojtěška se pěstuje na téměř šesti stech hektarech. Kromě toho se také pěstuje keř rakytník řešetlákový, který pomáhá proti erozi půdy. Okres Gar, bývalé "město písku" se změnilo na oázu.

Jing Drol Taši řekl, že je hrdý na transformaci svého rodného místa.

„V prefektuře Ngari je sedm okresů a více než třicet vesnic. Myslím, že okres Gar je nejkrásnější ze všech. Jsem tak šťastný. Bez ředitele Hana by můj domov nebyl tak krásný."

Ale pan Han Junwen není stále spokojen s tím, čeho dosáhl, protože ví, že přeměna pouště bude trvat velmi dlouhou dobu.

Táňa