Každý turista, který zavítá do oblastí, kde žijí národnostní menšiny, bude chtít určitě ochutnat jejich speciality, zažít místní kulturu a vidět zdejší přírodní krásy. Šangri-La, které se nachází v tibetské autonomní prefektuře Diqing v provincii Yunnan, stále láká turisty z Číny i ze zahraničí místní tibetskou kulturou. Cestovní ruch se stal pilířem místní ekonomiky. Mezi turisty jsou v posledních letech velmi oblíbené místní penziony v typickém tibetském stylu.

„V letech, kdy nevykvetou květiny, je Šangri-La sen o pestrých květech. V letech bez hroznů je Šangri-La opojné víno. V letech bez poezie je Šangri-La nejkrásnější báseň." Šangri-La je nádherné místo, kde se zdráháte mrknout, jen aby vám ani kousek té krásy při jízdě autem neunikl. Proto je nejlepší vyrazit za zdejšími krásami pěšky nebo na kole.

Při procházce starým městem Dukezong jsou všude vidět penziony v tibetském stylu. Na pozadí modré oblohy s bílými mraky se zvlášť vyjímá pestrobarevná tradiční tibetská architektura plná náboženských symbolů a obrazů s květinami, ptáky, hmyzem, barevnými vzory, sluncem, měsícem a mraky, které symbolizují štěstí. Tibetský penzion Zedan Wangmo, který se nachází na severním konci starého města, je typický příklad takové architektury.

„Zedan Wangmo" znamená v překladu z tibetštiny „svobodná krásná víla" a je to také jméno dcery majitele penzionu pana Larongqupina. Larongqupin v rozhovoru pro novináře uvedl, že otevřel tento penzion s cílem umožnit turistům zažít originální tibetskou kulturu a zvyky v tibetské autonomní oblasti.

„V Lijiangu a Dali jsem viděl mnoho unikátních penzionů. Ve starém městě Dukezongu byla ale ještě v roce 2010 jen jedna restaurace s tibetskými rysy. Většinu hotelů provozovali Hanové nebo lidé z jiných měst jako řetězové hotely. V Dukezongu byl jen jeden penzion v typickém místním stylu."

Podle pana Larongqupina je škoda, že turisté nemohli v tibetské oblasti zažít místní životní styl Tibeťanů. Proto se rozhodl zrekonstruovat svou třípatrovou budovu a přeměnit ji na tibetský penzion. Jeho cílem bylo nejen zprostředkovat turistům originální tibetskou kultury a zvyky, ale také využít obchodní příležitost. Proto se poučil ze zkušeností a praxe jiných známých turistických míst v provincii Yunnan a začal rekonstrukci svého domu.

Cesta k transformaci starého domu na penzion ale nebyla snadná. Největší problém byl nedostatek finančních prostředků. Bylo potřeba najít někoho, kdo navrhne styl výzdoby, a potom nakoupit nábytek, dekorace a ostatní potřebné věci.

„Tehdy jsem nenajal architekta, protože ten je moc drahý. Našel jsem člověka zkušeného v oblasti renovací, který uměl navrhnout interiér. Potom jsme společně prostudovali přednosti různých hostelů a vytvořili jsme konečný návrh, podle kterého byl postaven můj penzion. Využili jsme místními kameny a dřevo. Největší problém byl nedostatek peněz. Půjčil jsem si 2 miliony čínských yuanů z banky a ještě od příbuzných a přátel. V loňském roce jsem splatil všechny dluhy," řekl pan Larongqupin.

Díky unikátnímu tibetskému stylu se penzion stal velmi oblíbený mezi turisty z různých míst a přinesl svému majiteli velké zisky, takže za pouhé čtyři roky splatil všechny dluhy.

Penzion Zedan Wangmo je plný různých charakteristických prvků tibetské kultury. Po vstupu do hlavních dveří zaujmou hosty thangky a různé vyřezávané ozdoby na zdi. Thangka je svinovací malba s náboženskou tematikou, používaná zejména v tibetském buddhismu. Propracovaná vyobrazení zahrnují mnoho detailů, které mají vymezený, symbolický charakter. Původně byly thangky oblíbené mezi potulnými mnichy, neboť malované svitky byl lehké a po svinutí snadné pro přenášení z kláštera do kláštera. Tyto svitky byly důležitým prostředkem jejich studia, neboť ukazovaly scény ze života Buddhy, bódhisattvy, výjevy ze života význačných lámů i z každodenního života. Oblíbeným tématem je i kruh života, což je vizuální prezentace učení Abhidharma. Thangka je také nazývána „encyklopedie" tibetského lidu.

V penzionu mohou turisté obdivovat i krásné řemeslné výrobky z černé keramiky, která je součástí národního nehmotného kulturního dědictví.

Majitel penzionu Larongqupin uvedl, že tyto krásné thangky a černou keramiku koupil za vysokou cenu od místních starých lidových umělců. Všechny interiérové ozdoby byly ručně vyrobeny místními řemeslníky.

Turistům je doporučeno, aby ochutnali zdejší tibetskou snídani. Číšník nám řekl, že penzion nabízí snídaně v tibetském, čínském i západním stylu. Pokud máte zvláštní požadavky, bude vám snídaně „připravená na míru".

Spolu s rozvojem cestovního ruchu vyrostlo v Šangri-Le mnoho podobných penzionů v tibetském stylu jako je Zedan Wangmo. Tyto jedinečné stylové hostince nabízí návštěvníkům Šangri-Ly více možností a městu dodávají jeho zvláštní kouzlo.

(Pepa)