V keramice krystalizuje tisíciletá moudrost tvrdě pracujících Číňanů. Lze říct, že keramika je jedním z nejreprezentativnějších symbolů čínské civilizace. Už jste někdy slyšeli o černé keramice? Vesnice Tangdui, která se nachází v okrese Nixi v tibetské autonomní prefektuře Diqing v provincii Yunnan na jihozápadě Číny, je proslulá řemeslnou výrobou černé keramiky. Žije zde nejstarší hrnčířská komunita. Hrnčířské řemeslo se zde dědí z generace na generaci, a tak se dodnes zachoval původní tradiční postup výroby. Místní hrnčíři vám ochotně předvedou samotný proces vzniku rozmanitých džbánů, váz a misek. Prostřednictvím černé keramiky místní vesničané nejen zachovávají z generace na generaci toto vzácné tibetské umění, ale také se mohou vymanit z chudoby a zbohatnout.

Vyjeli jsme se Šangri-Ly na severozápad po státní dálnici 214. Přes vysoké hory a hluboká údolí jsme nakonec dorazili do vesnice Tangdui, která se nachází v okresu Nixi v provincii Yunnan na jihovýchodním okraji Qinghaisko-tibetské náhorní plošiny v nadmořské výšce 3000 m. Tato typická tibetská vesnice má velmi dlouhou historii řemeslné výroby černé keramiky. Místní způsob výroby keramiky se dědí už více než dva tisíce let z generace na generaci. S pomocí místních vesničanů jsme našli pana Guo Junhua, dědice sedmé generace tibetského řemesla černé keramiky, které patří k národnímu nehmotnému kulturnímu dědictví.

Guo Junhua je Tibeťan. Jeho tibetské jméno je Dangzhenpichu. Techniku výroby černé keramiky se začal učit od svého otce, když byl ještě velmi malý. Od té doby uplynulo už téměř čtyřicet let. Guo Junhua uvedl, že Nixi je domov jeho rodiny po celé generace. Díky unikátnímu minerálnímu složení zdejší půdy a životnímu prostředí se černá keramika stala jedinečnou specialitou Nixi. Černá hrnčířská hlína se v jeho rukách proměňuje nejen na kuchyňské potřeby pro každodenní život, ale také v nádherné řemeslné výrobky a dekorace. Proces výroby černé keramiky v Nixi nelze zkopírovat, protože pouze zde se nachází potřebné suroviny.

„Naše hrnčířská hlína se skládá ze tří druhů surovin, včetně červené hlíny, zvětralého kamene a křemenu. Ideálně by hlína měla také obsahovat trochu železa a cínu. Odborníci z provincie Fujian a okresu Jingdezhen, kteří sem přijeli odebrat vzorky hlíny k analýze, potvrdili, že zdejší hlína je nejlepší surovina pro výrobu černé keramiky. V této oblasti s námi chtějí spolupracovat," uvedl, Guo Junhua.

Guo Junhua v rozhovoru pro novináře řekl, že prvním krokem pří výrobě černé keramiky je výběr surovin, který je velmi vyčerpávající, někdy trvá i celý den. Potom se suroviny zpracují, vyrobené předměty se vypálí a vyleští. Celý tento proces trvá asi týden. Takže pro místní hrnčíře je velmi důležitá trpělivost a vytrvalost.

Guo Junhua se začal učit toto řemeslo od svého otce, když mu bylo 6 let. V 15 letech už zvládl různé techniky výroby černé keramiky.

Od 90. let minulého století, kdy začala v Číně reforma a otevírán se světu, navštěvuje jeho vesnici stále víc zahraničních turistů, kteří se zajímají o zdejší řemeslnou výrobu keramiky. Tehdy šestadvacetiletý Guo Junhua byl velmi zvědavý, jak vypadá vnější svět, a rozhodl se odjet ze svého domova. Koupil si jízdenku na vlak a nastoupil do vlaku z Kunmingu do Šanghaje. Chtěl nejen uspokojit svou zvědavost, ale také prodávat své výrobky z černé keramiky na větším trhu.

Jeho první cesta do Šanghaje ale neprobíhala hladce. Guo Junhua otevřel malý stánek na šanghajském Bundu s cílem prodat své čtyři výrobky z černé keramiky turistům. Neočekával, že hned první den ho vyžene místní policie. Guo Junhua otevřel stánek na Bundu i druhý den. Tentokrát projevilo o jeho výrobky zájem několik zahraničních turistů a všechny je koupili za cenu 80 yuanů. Turisté se velmi zajímali o původ těchto výrobků z černé keramiky. Tito cizinci ho povzbudili, aby se nadále věnoval tomuto vzácnému tradičnímu řemeslu. Tehdy si Guo Junhua uvědomil, že jen vysoce kvalitní a jedinečné výrobky budou mít trh. Po návratu domů začal opravdu studovat, jak vytvořit sofistikovaná díla z černé keramiky, která budou reprezentovat tibetské kulturní charakteristiky.

„Doufám, že v následujících deseti letech se každá rodina v naší vesničce zapojí do hrnčířské výroby. Tyto hrnčířské výrobky mohou nejen sloužit jako kuchyňské potřeby, ale mohou se také stát uměleckým dílem. Naše kultura se v tomto procesu stále předává z generace na generaci. Díky hrnčířství se nám podařilo dobře zachovat naše kulturní kořeny. Doufám, že v příštích deseti letech tito mladí lidé a studenti inovují své nápady a myšlenky při hrnčířské tvorbě a vytvoří jemnější umělecká díla v souladu s našim tradičním uměním."

(Pepa)