Od předchozího (18.) sjezdu čínská armáda navrhla společnou bezpečnost a aktivně spolu s ostatními stranami reagovala na globální bezpečnostní výzvy. V posledních pěti letech zahájila čínská armáda mnoho akcí včetně zahraničních výměn, bezpečnostní spolupráce, společného vojenského cvičení a dalších. Lze říct, že Čína zlepšila mezinárodní spolupráci ve vojenské oblasti, díky čemuž není čínská armáda temnou stránkou mezinárodního společenství. Mluvčí čínského ministerstva obrany Ren Guoqiang (Žen Kuo-čchiang) nedávno novinářům CRI řekl, že historie ukazuje, jak velký význam má rozvoj Číny a čínských vojenských sil pro celý svět.

Čínská námořní flotila 15. října skončila přátelskou návštěvu v Asii, Evropě a Africe a zakotvila ve vojenském přístavu v Zhoushan (Čou-šan). Její cesta trvala 176 dní a dohromady urazila vzdálenost více než třicet tisíc kilometrů.

Ve skutečnosti konec návštěvy čínské námořní flotily plně ukazuje, že čínská armáda posílila vojenské výměny a vzájemnou důvěru i přátelství s ostatními stranami. Od předchozího (18.) sjezdu čínská armáda dosáhla velkých pokroků.

Ren Guoqiang sdělil, že čínská si armáda vybrala cestu mezinárodní vojenské spolupráce s čínskými charakteristikami. Podle rozhodnutí Ústředního výboru KS Číny, ústředního vojenského výboru a čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) zahájila armáda mezinárodní vojenskou spolupráci, splnila mezinárodní odpovědnosti a pomáhala světu v ochraně veřejné bezpečnosti.

Dále řekl, že Čína si jako členský stát Rady bezpečnosti OSN a největší rozvojový stát uvědomuje význam míru. Čína podporuje a účastní se zasedání OSN o ochraně míru. V posledních letech Čína na akce s cílem ochránit mír poslala na 36 tisíc vojáků. Čína také momentálně plánuje vyslat více než 2 500 pracovníků na 8 misí pod záštitou OSN. Kromě toho dalších 8 tisíc mírových pracovníků nedávno dokončilo registraci pro OSN. Čínská armáda také posílila spolupráci s armádami jiných zemí. Dosud čínská armáda poslala na doprovodné mise 26 skupin s 83 flotilami, kterými chránilo více než 6 300 čínských a zahraničních lodí. To jen plně dokresluje komplexní bezpečnostní koncept čínské armády.

V dubnu letošního roku čínská námořní flotila zachránila tuvalskou nákladní loď unesenou piráty. Zachráněná posádka poté vyjádřila vděčnost čínskému námořnictvu.

Zachráněná posádka řekla, že čínské námořnictvo bylo první, které je přišlo zachránit a že jsou čínské posádce nesmírně vděční.

Ren Guoqiang uvedl, že v posledních pěti letech se čínská armáda aktivně zúčastnila mezinárodních a regionálních záležitostí, zlepšila své schopnosti strategické důvěry s jinými zeměmi a také založila mechanismus dialogu. Dosud čínská armáda zahájila konzultace v oblasti obranné strategie s 28 zeměmi a mezinárodními organizacemi. Čína a USA podepsaly a zlepšily mechanismus vzájemné důvěry ve velkých vojenských operacích. Také podepsaly memorandum o porozumění během setkání v letecké i námořní oblasti, což oběma stranám otevřelo novou cestu v hlavních bezpečnostních otázkách strategické komunikace. Čína navíc udržuje úzkou spolupráci na vysoké úrovni i s Ruskem. V oblasti vojenského závodu, technologie, boje proti terorismu a internetové bezpečnosti obě strany posílily spolupráci a dosáhly velkého pokroku.

Čínská armáda také zahájila akce společných cvičení s různými zeměmi. V roce 2016se Čína zúčastnila 37 společných cvičení včetně mezinárodní soutěže bojových umění, vojenského závodu, vojenského cvičení a dalších.

Ren Guoqiang prohlásil, že Čína zlepšila mezinárodní spolupráci ve vojenské oblasti s cílem zvýšit skutečné válečné schopnosti.

Současná cvičení čínské armády jsou rovněž otevřená zahraničí, proto čínská armáda není temnou stránkou mezinárodního společenství.

Britský vojenský atašé v Číně Simon Levey oznámil, že se cítil šťastně, když se díval na důležitá vojenská cvičení čínské armády. Čínská armáda už zvládla technologii efektivního využívání digitálních systémů. Stojí za zmínku, že bojové myšlenky čínské armády se změnily.

V uplynulých letech zahájila čínská armáda reformy a modernizace čínských ozbrojených sil značně pokročila. Čína má vlastní letadlovou loď, stíhačky, moderní zbraně i vybavení. A zdá se, že každý krok čínské armády je vidět pod světlem světa. Čínská vojenská transparentnost se výrazně zvýšila.

Ren Guoqiang poukázal na to, že v posledních pěti letech čínské ministerstvo obrany uspořádalo 52 tiskových konferencí, 9 zvláštních tiskových konferencí včetně vydání Bílé knihy vojenské strategie, vojenské reformy a dalších. Kromě toho čínské ministerstvo obrany vydalo 140 důležitých zpráv a reagovalo na 200 otázek ze strany médií.

Řekl, že Čína vysvětlila národní obrannou politiku i stav armády, zveřejnila politiku vojenské strategie, podala informace k prohloubení reforem národní obrany a armády, sdílela rozsáhlé informace o vojenských akcích, osvětlila situaci ohledně základny v Džibutsku, vysvětlila rozvoj letadlových lodí, J-20 a dalších vojenských prostředků, což mělo poztivní ohlasy veřejného mínění.

Ren Guoqiang závěrem dodal, že v posledních pěti letech Čína neustále rozvíjela své vojenské vztahy s velkými mocnostmi, aktivně upevňovala své okolní bezpečnosti, neustále prohlubovala vojenskou spolupráci s rozvojovými zeměmi, intenzivně se účastnila multilaterálních bezpečnostních výměn a vybudovala celosvětový bezpečnostní systém partnerských sítí.

To vše jen ukazuje, jak velký význam má rozvoj Číny a čínských vojenských sil pro celý svět.

(Jiajia)