Třiapadesátý Sinadingzhu (S'-na-ting-ču) často říká, že my lidé neovlivní pouze dvě věci - rodiče a domov. Sinadingzhu se narodil v Balog Zon v tibetském autonomním regionu Diqing (Ti-čching) v provincii Yunnan (Jün-nan) u jihozápadní čínské hranice. Během jeho legendárního života trvajícího více než půlstoletí se snaží držet jednoho snu: postavit silnici, která by spojovala jeho uzavřený domov s okolním světem, aby vyvedl své našince k šťastné a bohaté cestě.

Nadmořská výška Balog Zonu, tedy místa ukrytého hluboko v horách činí více než 3300 metrů. Šangri-la, nejvyšší hora s krásnou roklí a nejčistější vodou nabízí se specifickým terénem a klimatem působivou krajinu, která připomíná ráj na zemi. „Balog Zonu leží ve vysoké nadmořské výšce je velký, proto se tam tvoří specifické klima a ekologické prostředí. V kaňonu je tropická vegetace, uprostřed hor se začíná rozprostírat jehličnatý les, který s vyššími horami houstne. Ve vyšší horské oblasti leží rostliny rododendron a na těch nejvyšších jsou sněžné vrcholky," popisuje Sinadingzhu.

Ačkoli je krajina moc hezká, žádná cesta tam neexistuje. Tibeťané žijící v Balog Zonu jsou po více než tisíc let izolováni mezi horami, jsou odtrženi od vnějšího světa a chudí. Kdyby chtěli místní obyvatelé odejít z hor, musí jít minimálně tři dny na starodávnou stezku vykopanou v útesu, která není široká ani 1 metr. Cesta je velmi složitá a nebezpečná, někteří obyvatelé, kteří se pokoušeli cestu projít, za to zaplatili životem.

„Nemůžeme se dostat ven, proto krmíme prasata jablky. Na hory se zde pěstuje hodně jablek, ale pokud přepravujeme jablka zvenku, jsou špatná. Moji našinci kupují mulu, stejně jako městský člověk kupuje BMW nebo Mercedes Benz. Zdejší roční příjem na hlavu je pouze dvě stě nebo tři sta yuanů. Pokud je roční příjem rodiny tisíc nebo dva tisíce, tak je to v našich podmínkách velmi dobré," vysvětluje Sinadingzhu.

Sinadingzhu ve svých třinácti let odešel z domova za prací. Venku viděl širokou silnici, Mercedes Benz a světelnou elektrickou lampu. Od té doby má v hlavě pouze jeden sen, chtěl by postavit silnici, která povede z vnějšího bohatšího světa k jeho rodné vesnici. Naštěstí Sinadingzhu žije v době, kdy se Čína reformuje a otevírá se světu. Přepravil zboží v koňském karavanu, byl maloobchodníkem i majitelem restaurace. Do roku 1997 byl pětatřicetiletý Sinadingzhu doma považován za známého milionáře a experta, který ví, jak zbohatnout. Poté se rozhodl zrealizovat konečně svůj sen.

V roce 1999 se Sinadingzhu vrátil domů a zaregistroval svůj podnik pro vývoj ekologického cestování. Plánoval postavit v rodném místě silnici, aby učinil svůj domov známou turistickou destinací. Jenže jeho rozhodnutí nebylo přijato ani jeho rodinou, ani ostatními obyvateli, kteří naopak jeho plán zesměšňovali. "Postavit silnici na ostrém útesu s výškou tisíc metrů je úplné bláznovství," říkali. I Sinadingzhu v nejtěžší době o sobě pochyboval.

„Lidé se mi posmívali, měli mě za blázna. I já jsem se sám sebe ptal, zda nejdu chybnou cestu. Pochyboval jsem o sobě, chyběl jsem na místě výstavby 10 dní. Šel jsem do hostelu v Lijiang (Li-ťiang), chtěl jsem v těch 10 dnech zrelaxovat, uvolnit se najít mentální sílu a odpovědi, jestli mám pravdu, nebo ne. Nakonec jsem se snu nevzdal. Měl jsem finační potíže, ale moje úvaha byla správná, proto jsem se vrátil," nabízí Sinadingzhu svůj pohled.

Na postavení silnice potřeboval 280 milionů yuanů, tato obrovská částka však pro něho nebyla možná. Tvrdohlavý Sinadingzhu bez ohledu na názory ostatních se rozhodl prodat svůj vzkvétající obchod s hardwarem, restauraci, zastavil svůj dům i auto, aby mohl svůj sen zrealizovat a ufinancovat. Půjčil si všude, původně milionář skončil s dluhem sta milionů. Silnici ale začal postupně budovat. V roce 2008 se silnice, které Sinadingzhu věnoval všechnu svou snahu, konečně dokončila a otevřela.

Cesta z Balog Zonu do okresního města se zkrátila z původních čtyř dnů na méně než 1,5 hodiny. Silnice se vine podél ostrých hor v délce 35 kilometrů, je na ní 42 zatáček a u silnice jsou zasněžné hory, lesy, pastviny a údolí, krajina je krásná. Hory i řeky zůstaly, ale život v Balog Zonu se hodně proměnil.

„Díky silnici cestovní ruch nastartoval zdejší ekonomiku. Nyní je prozatímní roční příjem na rodinu 80 až 100 tisíc yuanů a příjem na hlavu činí 20 až 40 tisíc yuanů. Příjem se zmnohonásobil a každá rodina má dvě auta, někteří lidé mají i tři," vypráví Sinadingzhu, který si pečlivě vypočítal, že pokud v nižší nadmořské výšce vybuduje pro místní obyvatele novou vesnici a staré domy v horách obnoví do původního vzhledu, zvýší se turistika, aby cestovalé navštívili a zažili tibetskou kulturu. Tímto způsobem se zlepšuje životní prostředí venkovanů a cestovní ruch obecně. Poté, co jeho podnik pronajal půdu, vesničané dosahují stabilního příjmu. Ročně si vydělají 27 800 yuanů, ačkoliv nic nedělají.

Nyní už Sinadingzhu svůj sen o silnici zrealizoval, lidé na venkově zbohatli a nyní přemýšlí, jak dosáhnout v Balog Zonu udržitelného rozvoje. V srdci Sinadingzhuova odpověď je jasná. Musí se ochraňovat krása hor a vod Balog Zonu a zároveň pokračovat v rozvíjení zdejší tibetské kultuře, která zdokonaluje související pohostinný systém, vytváří turistický průmysl, shromažďuje ekologické cestování, kulturní zážitek, náboženské rituály a relaxační dovolenou.

„V budoucnosti se Balog Zon stane jedinečným duševním místem, které může skutečně podporovat kulturu božských hor, svatého místa a kulturu tibetského Buddhismu," uzavírá Sinadingzhu.

(Světlana)