Čínsko-česká spolupráce dosáhla významných úspěchů v různých oblastech

Autor: Gao Xiaochuan, Výzkumný pracovník Střediska pro studium střední a východní Evropy z Normální univerzity východní Číny

Čínsko-česká přátelská spolupráce má dlouhou historii. V padesátých letech minulého století hrálo bývalé Československo důležitou roli při industrializaci Nové Číny prostřednictvím stavební pomoci. V procesu městské reformy v Číně v 80. letech 20. století se československé podniky značně účastnily technologické transformace čínských podniků prostřednictvím hospodářské, obchodní a technologické spolupráce. Z archivu setkání mezi předsedou československé vlády a navštěvujícím čínským vůdcem v červnu 1987 vyplývá, že československé podniky samostatně nebo společně s dalšími socialistickými zeměmi pomohly ve vybudování 82 podniků v Číně a v Číně pracovalo více než 3.000 československých odborníků. Od roku 1984 české a čínské podniky intenzivně spolupracují v oblasti metalurgie, energetiky, potravinářství, gumárenství, textilu a výroby kůže. V roce 2004 vstoupila do EU první skupina zemí střední a východní Evropy, jako je Česká republika, a čínsko-české vztahy se staly nedílnou součástí vztahů mezi Čínou a EU. Obě země dosáhly plodných výsledků v rámci iniciativy „Pásma a stezky“ a mechanismu „spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy“, což nejen položilo pevný základ pro rozvoj dvoustranných vztahů v nové éře, ale také to obohatilo význam strategického partnerství mezi oběma zeměmi.

Výměny a setkání mezi oběma zeměmi na vysoké úrovni se zvyšují. Politická důvěra mezi Čínou a Českou republikou se stále posiluje.

Mechanismus „spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy“ zřízený v roce 2012 se stal důležitou platformou pro provádění meziregionální a mnohostranné spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a položil nový rámec pro rozvoj vzájemně prospěšných a oboustranně výhodných vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Tento mechanismus také rozšířil společné zájmy obou stran. V rámci tohoto mechanismu se čínsko-české vztahy dále rozvíjely zdravým a stabilním způsobem. V listopadu 2015 Čína a Česká republika podepsaly mezivládní memorandum o porozumění o společném budování „Pásma a stezky“. V březnu 2016 Čína a Česká republika navázaly strategické partnerství, které zahájilo novou éru dvoustranných vztahů.

Od roku 2012 hraje aktivní výměna návštěv na vysoké úrovni a setkání mezi Čínou a Českou republikou významnou vedoucí úlohu při podpoře rozvoje dvoustranných vztahů. Lídři obou zemí prováděli vzájemné návštěvy a často se setkávali. Návštěva čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) v České republice v březnu roku 2016 byla první návštěva čínského nejvyššího vůdce v České republice, což je také důležitý znak toho, že vztahy mezi těmito dvěma zeměmi dosáhly vrcholu. Vedoucí představitelé obou zemí se dohodli na strategickém rozvoji bilaterálních vztahů. Na předchozích vrcholných zasedáních mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy uskutečnili premiéři Číny a České republiky dvoustranné rozhovory o prohloubení dvoustranných vztahů a spolupráce v různých oblastech. Od roku 2014 do roku 2019 navštívil český prezident Miloš Zeman pětkrát Čínu, čímž se stal hlavou státu střední a východní Evropy, která v posledních letech navštívila Čínu nejvíce. V listopadu roku 2015 a v červnu 2016 navštívil premiér ČR Bohuslav Sobotka Čínu dvakrát a zúčastnil se 4. zasedání vedoucích představitelů Číny a CEEC a 3. zasedání zástupců místních vlád zemí střední a východní Evropy. V říjnu 2019 si vůdci obou zemí vyměnili blahopřejné zprávy k 70. výročí založení diplomatických vztahů mezi těmito dvěma zeměmi.

V rámci výměn mezi zákonodárnými sbory obou zemí navštívil Čínu v dubnu 2015 Jan Hamáček, předseda Sněmovny reprezentantů České republiky, a v říjnu 2018 Cao Jianming (Cchao Ťien-ming), místopředseda Všečínského shromáždění lidových zástupců, navštívil Českou republiku na „Čínském investičním fóru 2018“. Během jeho pobytu v ČR se setkal s českým prezidentem Zemanem, místopředsedou vlády a ministrem vnitra Hamáčkem a místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem. V listopadu 2019 vedl předseda Sněmovny reprezentantů Radek Vondráček delegaci k účasti na druhém Čínském mezinárodním dovozním veletrhu jako čestný host v Šanghaji, uspořádal zahajovací ceremoniál pro český pavilon a setkal se s čínskými vedoucími představiteli. Aktivní výměna návštěv na vysoké úrovni mezi oběma zeměmi dále posílila politický základ pro rozvoj dvoustranných vztahů, zejména hlavy obou států dosáhly významné dohody o rozvoji dvoustranných vztahů a společném budování „Pásma a stezky“ v nové éře, což také přispívá k posílení vzájemné politické důvěry a prohloubení pragmatické spolupráce mezi oběma zeměmi.

Pragmatická spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti investicí, hospodářství a obchodu

V listopadu 2013 navštívil čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) Rumunsko a zúčastnil se druhého setkání vedoucích představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy a třetího fóra pro hospodářskou a obchodní spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy. Čína a 16 zemí střední a východní Evropy společně vydaly „Bukurešťský nástin spolupráce Číny a zemí střední a východní Evropy“, aby byla spolupráce podrobnější a operativnější. V tomto rámci se Česká republika aktivně účastní mezinárodní spolupráce v rámci „Pásma a stezky“ a na základě dokumentů o spolupráci, jako je „Plán dvoustranné spolupráce v rámci iniciativy „Pásmo a stezka“ a „Program o čínsko-české spolupráci“ podepsané čínskou a českou vládou, obě země posílily spolupráci v různých oblastech, jako je výstavba infrastruktury, investice, průmysl a obchod, energetické zdroje, vědecký výzkum a finance.

Bilaterální obchod výrazně vzrostl. Česká republika je druhým největším obchodním partnerem Číny ve střední a východní Evropě a Čína je největším obchodním partnerem České republiky v zemích mimo EU. Podle čínských statistik objem oboustranného obchodu mezi oběma zeměmi rychle rostl: v roce 2012 činil objem bilaterálního obchodu 8,73 miliardy USD, v roce 2014 objem obchodu poprvé překročil 10 miliard USD, a dosáhl 10,98 miliardy USD. V roce 2019 dosáhl objem bilaterálního obchodu 17,59 miliardy USD. Objem bilaterálního obchodu se zdvojnásobil oproti roku 2012.

Aktivní jsou také obousměrné investice a čínské investice v České republice stále rostou. Od října 2019 činil skutečný čínský investiční kapitál v České republice 2,4 miliardy USD, počet společností s čínskými investicemi dosáhl více než 50 a bylo vytvořeno více než 6.000 pracovních míst. Z méně než 300 milionů USD před rokem 2013 se investice Číny v České republice za pouhých šest let ztrojnásobily.

Za prvé, čínské společnosti věnují stále větší pozornost posilování spolupráci s českým průmyslovým řetězcem prostřednictvím investic na zelené louce (investice do nových aktiv). Automobilová a strojní výroba jsou českými tradičními výhodami a ČR má silnou konkurenceschopnost v těchto oblastech. České podniky jsou hlavní silou vývozu na mezinárodní trh. V roce 2015 a 2017 založila skupina SAIC Yanfeng v České republice dvě továrny na výrobu interiérů pro automobilový průmysl. V roce 2016 založila čínská společnost Wanxiang v České republice továrnu na výrobu automobilových baterií. Společnost Yapp Auto Parts Co., Ltd. se rozhodla založit svou první výrobní základnu pro autodíly v Evropě v místě společnosti Škoda Auto a přímo dodávat společnosti Škoda Auto Group v rámci svého průmyslového řetězce. Jako přední představitelé internacionalizace čínských společností se Huawei a ZTE staly strategickými partnery hlavních místních telekomunikačních operátorů, kteří hrají stále důležitější roli při budování české digitální ekonomiky.

Za druhé, čínská strana plně využívá radiačních výhod českého trhu k nasazení a rozvoji evropského trhu. Od 90. let je Česká republika vždy jednou ze zemí na světě, které jsou oblíbené pro zahraniční kapitál, přičemž přitahuje nejvyšší zahraniční kapitál na obyvatele na světě a má jedinečnou výhodu v rozšiřování trhu Evropské unie. V roce 2005 společnost Changhong investovala do založení první evropské výrobní základny v České republice, v současné době se Changhong stala největší čínskou výrobní společností v České republice, v letech 2015 a 2017 založil Hisense a Hikvision továrny a dceřiné společnosti v České republice. V roce 2015 čínská strojírenská firma Xi'An Shaangu Power investovala 55,8 milionu USD do akvizice české společnosti EKOL Steam Turbine Company, která patří mezi přední české výrobce turbín. V roce 2016 čínská společnost Huaxin (CEFC) zakoupila společnost Nikko (ZDAS) Special Steel Company za 72 milionů eura. V roce 2016 zřídila čínská společnost COSCO SHIPPING (Central Europe) své evropské sídlo v České republice, od roku 2018 čínské podniky zřídily řadu logistických center v České republice pro evropský trh s využitím geografických výhod České republiky. Přeshraniční elektronický obchod zaznamenal i silný růst v posledních letech.

Za třetí, spolupráce mezi Čínou a ČR se rozšiřuje do nových oblastí, jako je civilní letectví, biomedicína, veřejné zdraví a průmyslové parky. Čínská firma Wanfeng v roce 2016 zakoupila českou firmu Group DF, předního českého výrobce lehkých letadel, a plánuje investovat 30 milionů USD do zřízení konstrukčního a výzkumného centra ve spolupráci s českými společnostmi. Čínská společnost BGI Health a české centrum pro genetickou medicínu společně zřídily v Praze prenatální diagnostické centrum, které mezi oběma stranami otevřelo spolupráci v oblasti genomické bioinformatiky. Pokud jde o spolupráci v oblasti průmyslového parku, čínská provincie Hebei (Che-pej) v roce 2013 formálně zřídila čínsko-českou průmyslovou zónu ve městě Cangzhou (Cchang-čou).

Za čtvrté, Čína a ČR stále rozšiřují finanční spolupráci. Praha se postupně stala centrem čínských finančních institucí ve střední a východní Evropě a poskytla finanční prostředky pro průmyslovou spolupráci. Poté, co byla v roce 2015 založena první pobočka čínské banky Bank of China v České republice, byla v září 2017 otevřena pražská pobočka Průmyslové a obchodní banky Číny. V květnu 2019 byla formálně založena pobočka Bank of Communications Prague. Tyto finanční instituce se sídlem v České republice působí ve střední a východní Evropě a poskytují zákazníkům komplexní finanční služby, jako jsou investice, financování a vypořádání v průmyslových odvětvích a oblastech, jako je ochrana životního prostředí, energetika, logistika, špičková průmyslová výroba a pokročilé služby. V roce 2016 získala CEFC Čína 50% vlastnický podíl v J&T Bank a stala se první čínskou soukromou společností, která vlastní evropskou banku. V roce 2014 vstoupila na čínský trh česká firma Home Credit, dceřiná společnost největšího finančního konsorcia České republiky - PPF Group (First Privatization Fund Group), s cílem rozvíjet finanční služby zaměřené na úvěry pro domácnosti. Home Credit v Číně slouží více než 19 milionům zákazníkům v 29 provinciích a městech. (Pe)