Skutečné tajemství 40letého ekonomického zázraku Shenzhenu

Poznámka redakce: Andy Mok je vědecký pracovník v Centru pro Čínu a globalizaci. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

„Počátkem moudrosti je nazývat věci jejich pravými jmény.“ Toto je jeden z nejznámějších a nejcitovanějších textů z Konfuciovy knihy Rozhovory a výroky. 40. výročí založení Shenzhenu má jak politický, tak symbolický význam. Ale přistupovat k tomuto tématu i s trochou moudrosti vyžaduje, abychom věděli, jak to nazvat.

Formálně je Shenzhen známý jako zvláštní ekonomická zóna (SEZ). Bylo by však poučnější popsat ji jako zónu experimentování s politikou na úrovni města. I když se skutečně jedná o zónu experimentování s politikou, je také zdaleka nejúspěšnější svého druhu. Pohled na růst HDP Shenzhenu to silně ukazuje: podle společnosti Xinhua zaznamenal Shenzhen za posledních 40 let růst HDP v průměru o 20,7 procenta ročně, přičemž jeho HDP na obyvatele začínalo na méně než 1.000 amerických dolarech a dnes dosahuje 30.000 dolarů.

Mnoho chudých a bojujících zemí se pokoušelo o podobné experimenty po mnoho desetiletí, ale uspěla pouze Čína. Co je to za kouzelný vílí prach, kterým před 40 lety posypala Komunistická strana Číny chudou rybářskou vesnici, který jí umožnil tak hojně kvést?

Podle laureáta Nobelovy ceny Paula Romera není tajemstvím technologie, ale schopnost formulovat a implementovat účinná pravidla správy věcí veřejných. Snad není náhoda, že osvícený učenec dynastie Qing, Yan Fu, o tom polemizoval ve svém vysvětlení, proč Západ získává takovou výhodu. Dnes, jak jasně ukazují příklady jako Shenzhen a Pudong v Šanghaji, se Čína stala světovým zlatým standardem pro efektivní tvorbu a implementaci pravidel na úrovni města.

Čína dnes vstoupila do nové éry bezprecedentního nebezpečí i příslibů. Na domácí úrovni musí řešit nerovnost i výzvy, které zbývají ze stále se rozvíjejícího procesu reforem. Mezitím se vnější prostředí stalo mnohem obtížnějším s geopolitickými i ekonomickými hrozbami, to musí být konfrontováno s odvahou a moudrostí.

V reakci na to země nadále uplatňuje své schopnosti tvorby pravidel na komunální úrovni a zároveň na národní a nadnárodní úrovni.

Vize prezidenta Xi Jinpinga o budoucnosti Shenzhenu ilustruje, jak bude tato nyní zářící a hemžící se metropole s více než 11 miliony obyvatel pokračovat.

Za prvé, Shenzhen se bude věnovat tomu, aby se stal centrem světové úrovně pro finance a obchod. Za druhé, bude také investovat a urychlovat rozvoj průmyslových odvětví budoucnosti, jako je AI, 5G a biologické vědy. Dále bude také rozvíjet a implementovat politiky k přilákání mezinárodních talentů. A konečně, prostřednictvím autority udělené ústřední vládou, bude Shenzhen experimentovat s novými ekonomickými modely k dosažení výše uvedených cílů.

Z národního hlediska je jednou z nejdůležitějších iniciativ pro tvorbu pravidel strategie dvojího oběhu. Vytvářením nové sady politik a postupů upřednostňujících čínský domácí trh a užší integrací mezi výrobou, distribucí a spotřebou a dosahováním velké bezpečnosti v rámci životně důležitých technologií dokáže Čína řešit nejnaléhavější a nejnáročnější hrozby.

Pokud jde o nadnárodní kontext, Čína rozvinula širokou škálu iniciativ založených na pravidlech, aby vytvořila komunitu se společnou budoucností pro lidstvo. Iniciativa Pásmo a stezka (BRI) s přidruženými organizacemi byla velmi viditelným podnikem, který získal chválu i znepokojení a kritiku mezinárodního společenství.

Ale její úspěchy byly pro mnoho zemí a okresů hybnou silou pro transformaci. Méně viditelně Čína hrála aktivní roli při stanovování standardů v rozšiřující se řadě průmyslových odvětví. Díky prokázaným byrokratickým schopnostem a odborným znalostem je mnoho průmyslových odvětví připraveno těžit z racionálnějších, efektivnějších a spravedlivějších standardů.

Mnohým by se úspěchy v tak širokém spektru činností mohly jevit jako druh čarodějnictví, ale kdyby to měl Konfucius popsat, mohl by dojít k závěru, že to není vílí kouzelný prach, ale jen neobvykle kompetentní vytváření pravidel.