Čína úspěšně vypustila měsíční sondu Chang'e č. 5

Na snímku stojí nákladní raketa Dlouhý pochod č. 5 s měsíční sondou Chang'e č. 5 na místě pro vypouštění kosmických lodí Wenchang (Wen-čchang) v provincii Hainan (Chaj-nan) na jihu Číny. Čína se stane prvním národem na světě, který bude sbírat vzorky na Měsíci za více než 40 let. Fotografie: CGTN (China Global Televsion Network)

Čína úspěšně vypustila měsíční sondu Chang'e č. 5 z Centra pro vypouštění kosmických lodí Wenchang (Wen-čchang) v provincii Hainan (Chaj-nan) na jihu Číny.

Největší nosná raketa v zemi Dlouhý pochod č. 5, byla vypuštěna ve 4:30 ráno pekingského času a vynesla kosmickou loď Chang'e č. 5 do vesmíru.

Poté, co raketa letěla asi 2.200 sekund, Čínský národní kosmický úřad (CNSA) oznámil, že kosmická loď byla vyslána na určenou oběžnou dráhu, což znamená úspěšné vypuštění. Cesta pro získání vzorků z Měsíce úspěšně začala.

Mise pojmenovaná po starověké čínské bohyni Měsíce se bude snažit shromáždit lunární materiál, aby pomohla vědcům pochopit více o původu a formování Měsíce.

Pracovníci CNSA v modrých uniformách pečlivě sledovali raketu, když kosmická loď stoupala atmosférou a osvětlila noční oblohu.

Toto je první čínská návratová mise a jeden z nejsložitějších a nejobtížnějších vesmírných úkolů. Pouze dvě další země, Spojené státy a bývalý Sovětský svaz, přinesly vzorky zpět z Měsíce. Pokud vše půjde hladce, bude to první návrat vzorku bez posádky na světě za posledních 40 let.

Raketa vážící více než osm tun se skládá ze čtyř částí. Přistávací modul shromáždí vzorky z Měsíce a umístí je do vzletového modulu, který se spojí s modulem obíhajícím na oběžné dráze Měsíce.

Podle pana Pei Zhaoyu (Pej Čchao-jü), zástupce ředitele Centra měsíčního průzkumu a kosmického programu CNSA, má přistání proběhnout přibližně za osm dní. Sonda by měla být na měsíčním povrchu asi dva dny, zatímco celá mise by měla trvat asi 23 dní.

Vzorky budou poté přeneseny do návratového modulu. Po oddělení se návratový modul vrátí sám na Zemi a očekává se, že přistane v severočínském Vnitřním Mongolsku v polovině prosince.

„Největší výzvou je odběr vzorků na měsíčním povrchu, vzlet z měsíčního povrchu, setkání a ukotvení na měsíční oběžné dráze, stejně jako vysokorychlostní opětovný vstup na Zemi,“ uvedl pan Pei.

„Můžeme provádět odběry vzorků pomocí oběhu Měsíce a přistání na Měsíci, ale je intuitivnější získávat vzorky pro provádění vědeckého výzkumu, metoda je přímější,“ dodal pan Pei. „Navíc na Zemi bude více nástrojů a metod k jejich studiu.“

Čínský plán pro měsíční průzkum

Je to podruhé, kdy bude v praxi použita těžká nákladní raketa Dlouhý pochod č. 5. V současnosti je to největší čínská nosná raketa. V červenci úspěšně vyslala první čínskou sondu na Mars Tianwen č. 1 na přenosovou dráhu Země a Mars.

D.