Čína posílí svůj závazek k uhlíkové neutralitě
Aby bylo možné splnit závazek dosáhnout vrcholu uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, musí Čína podporovat rovnováhu mezi ekonomikou, energií a životním prostředím, současně optimalizovat a urychlit budování čistého a účinného energetického systému, zdůraznili odborníci 14. prosince na Globálním fóru pro energetickou bezpečnost.
Čína během summitu o změně klimatu specifikovala svůj cíl v oblasti uhlíkové neutrality. Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) na summitu řekl, že Čína si stanovila cíl snížit emise uhlíku na jednotku HDP o „nejméně“ 65 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005, a to nad rámec svého cíle dosáhnout maxima emisí uhlíku v roce 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.
„Myšlenka snižování emisí uhlíku není nová,“ uvedl ve svém hlavním projevu na fóru Li Ping (Li Pching), ředitel Institutu kvantitativní a technologické ekonomiky Čínské akademie sociálních věd. „Ale skutečnost, že Čína je ochotna specifikovat náš závazek, ukazuje naše obnovené porozumění a odhodlání v boji proti globálnímu oteplování.“
Institut vydal během fóra zprávu „Energetický přechod z pohledu uhlíkové neutrality: možnosti a cesty - budoucí energetický systém s uhlíkovým vrcholem v roce 2030 a cílem uhlíkové neutrality v roce 2060“.
Fóra se zúčastnili odborníci a podnikatelé z celého světa, kteří představili řešení pro čínský nájezd energetické optimalizace.
„Liquid Sunshine“ ("tekuté sluneční světlo") je jedním z usnesení předložených během fóra. Podle Zhang Taa (Čang Tchao), viceprezidenta a akademika Čínské akademie věd, je jeho model „Liquid Sunshine“ v podstatě technikou, která přeměňuje vodu a oxid uhličitý (hlavní skleníkový plyn) na metanolová paliva s využitím sluneční energie.
„K dosažení cíle uhlíkové neutrality je nutné urychlit budování čistého, nízkouhlíkového, bezpečného a účinného energetického systému, prolomit „zdi“ mezi různými druhy energie a organicky integrovat různé energetické varianty,“ dodal Zhang.
Čínská zátěž emisí uhlíku
Uhlíková neutralita - nebo nulové emise - znamená, že emise jsou vyváženy absorpcí ekvivalentního množství z atmosféry. Dosažení tohoto cíle představuje pro Čínu obrovskou zátěž spojenou s emisemi uhlíku. Ale zátěž může být lehčí, než svět očekává, protože údaje o emisích uhlíku v Číně uvedené v inventáři emisí uhlíku jsou o 15 procent vyšší než skutečné.
Údaje o emisích uhlíku v Číně zveřejněné vědeckým výzkumem a vládními agenturami v západních zemích jsou odhadovány hlavně na základě zkušeností rozvinutých zemí, které mohou být zaujaté.
„Například jsme považovali roční absorpci uhlíku za stanovené číslo a údaje o čistých emisích uhlíku jsme počítali pouze na základě změn údajů o emisích. Díky čínské snaze přidat na povrch planety zeleň odstraňující oxid uhličitý z atmosféry se v průběhu let absorpce emisí v Číně skutečně zvýšila,“ řekl Zhang Tao. „S využitím technologie monitorování satelitního dálkového průzkumu a dalších jsou vědci schopni poskytnout přesnější číslo počtu čistých emisí uhlíku.“
Podle zprávy vydané Univerzitou Tsinghua, kterou zveřejnila organizace Nature, byl počet emisí uhlíku v Číně od roku 2000 do roku 2013 kumulativně nadhodnocen přibližně o 10,6 miliardy tun, což je téměř stokrát více než vyprodukovaly všechny rozvinuté země v rámci Kjótského protokolu od roku 1994.
Realizovatelný cíl
První skupina zemí, Francie, Velká Británie a Německo, dosáhly svého vrcholu emisí uhlíku již v 70. letech, což znamená, že mají desetiletí na to, aby do roku 2050 připravily své obyvatele, průmyslová odvětví, technologie a ekonomiky na uhlíkově neutrální společnost.
Ačkoli Čína má poměrně napjatý časový harmonogram, dosažení cíle je stále možné, řekl Li Ping.
"V době, kdy tyto země dosáhly svého maxima emisí uhlíku, se HDP na obyvatele pohyboval v rozmezí 10-20 tisíc amerických dolarů. A podíl jejich sekundárního sektoru (zpracovatelského sektoru) představoval přibližně 40 procent ekonomiky.“
Čínský HDP na obyvatele již v roce 2019 dosáhl 70.892 yuanů (10.276 amerických dolarů). A podíl sekundárního sektoru ekonomiky v Číně se od roku 2016 snížil na méně než 40 procent.
To znamená, že Čína je připravena, pokud jde o úroveň našeho lidského bohatství a průmyslovou výstavbu. „Ještě důležitější je, že i když má Čína mnohem kratší časový rámec, pokud jde o dosažení uhlíkové neutrality," těší nás také skutečnost, že tato technologie je nyní mnohem pokročilejší než v 70. letech.“ (Kl)