Čína musí podporovat růst prostřednictvím vědeckých inovací

V dnešním světě je na vzestupu nové kolo vědecké a technologické revoluce a průmyslové transformace, které přináší zásadní změny v lidském rozvoji a nabízí novou cestu k řešení a reakci na obtíže a výzvy globálního rozvoje.

Jelikož svět nyní čelí pandemii COVID-19 a dalším výzvám, lidé si více než kdy jindy uvědomili, že věda a technologie mají výrazný dopad na budoucnost světa a jeho blahobyt.

Zkušenosti Číny v boji proti času houževnatě bojovat proti viru - od identifikace celé genomové sekvence virových kmenů v co nejkratší době až po zavedení různých testovacích souprav a od výběru účinných léků a léčby až po pokrok ve výzkumu a vývoji vakcín ukazují, že lidstvo nemůže porazit pandemii bez vědy a techniky.

Při analýze důvodů, které stojí za hlavními strategickými úspěchy Číny v reakci na COVID-19, Prensa Latina, oficiální státní zpravodajská agentura Kuby, poukázala na to, že aplikace nových technologií je důležitou součástí čínských „léků“ na virus.

Zoufale potřebné vakcíny proti COVID-19 vyvinuté a testované s rekordní rychlostí byly časopisem Science v USA vybrány jako první z deseti nejlepších vědeckých objevů roku 2020.

Web britského vědeckého časopisu Nature mezitím uvedl „účinnost několika nových vakcín bude jasnější počátkem roku 2021“ jako jedna z vědeckých událostí, na které je třeba se zaměřit v roce 2021.

Slibnou vyhlídkou v roce 2020 bylo, že digitální lékařské služby konečně získaly uznání, uvedl Forbes na svém webu.

Škálovatelná a udržitelná řešení digitálního zdraví pomohou zlepšit zdraví pro každého na světě, podle zprávy nedávno vydané Světovou zdravotnickou organizací, která předpovídá vyhlídky na rozvoj digitálního zdraví v následujících pěti letech.

Vědecké a technologické inovace také slouží jako klíčová hybná síla pro globální hospodářské oživení.

Podle zprávy vydané Světovým ekonomickým fórem zrychlila pandemie COVID-19 10 klíčových technologických trendů, včetně online nakupování a dodávek roboty, digitálních a bezkontaktních plateb, práce na dálku, distančního vzdělávání, telemedicíny, online zábavy, dodavatelského řetězce 4.0, 3D tisk, robotika a drony, stejně jako 5G a informační a komunikační technologie.

Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN vyzvalo tvůrce politik ze všech zemí, aby využili příležitosti technologického pokroku a vytvořili digitální strategii pro budoucnost a podpořili dlouhodobě udržitelný rozvoj svých národů.

Čína vždy udělala z inovací hlavní hnací sílu rozvoje. Dosáhla v oblasti inovací pozoruhodných úspěchů a v tomto ohledu prokázala svoji sílu.

Čínská nová velká nosná raketa Dlouhý pochod 5B uskutečnila svůj první let 5. května 2020; její sonda na Mars Tianwen-1 letí k červené planetě; lunární sonda Chang’e-5 se vrátila na Zemi se vzorky shromážděnými z měsíce 17. prosince 2020.

Mezitím byl oficiálně uveden do provozu čínský navigační satelitní systém BeiDou a její hlubinná ponorka Fendouzhe dokončila námořní zkoušky v Mariánském příkopu, nejhlubším přírodním příkopu na západě Tichého oceánu.

27. listopadu 2020 byla jednotka č. 5 jaderné elektrárny Fuqing Čínské národní jaderné korporace, první jaderné zařízení v zemi využívající technologii Hualong One, což je domácí konstrukce reaktoru třetí generace, úspěšně připojena k síti v provincii Fujian v jihovýchodní Číně.

Čína také vytvořila prototyp kvantového počítače s názvem „Jiuzhang“, přičemž si uvědomila kvantovou výpočetní výhodu neboli „kvantovou nadřazenost“. Všechny tyto pozoruhodné inovativní výsledky překvapily svět.

Vědecké a technologické inovace mají v zásadě sloužit lidem. Země po celém světě by měly vyvinout politické instituce a systémy, které jsou zaměřeny na novou vědeckou revoluci a průmyslovou transformaci, a podporovat příznivé prostředí pro mezinárodní spolupráci, aby přinesla plody inovace více zemím a lidem.

V posledním desetiletí se Asie podílela na 52 procentech globálního růstu tržeb technologických společností, 43 procent financování startupů, 51 procent výdajů na výzkum a vývoj a 87 procent podaných patentů, uvedl Jonathan Woetzel, ředitel McKinsey Global Institute v nedávném článku, který považuje spolupráci za klíčovou hnací sílu technologického růstu v Asii.

Plným pochopením toho, že otevřené výměny jsou klíčovou cestou pro objevování špičkových technologií, Čína aktivně pokročila v mezinárodní sci-tech spolupráci a implementovala strategii mezinárodní sci-tech spolupráce, která je otevřenější, inkluzivnější a vzájemně prospěšná.

Má to přispět moudrostí a silou k hladkému postupu projektu International Thermonuclear Experimental Reactor (ITER).

Čína se připojila ke COVID-19 Vaccine Global Access Facility, aby proměnila vakcíny v globální veřejné blaho.

Země vydá pravidla pro správu lunárních vzorků a dat, aby je mohla sdílet s vědci z celého světa.

Od 1. dubna také zpřístupní svůj pětisetmetrový sférický radioteleskop Aperture, největší světový radioteleskop s jedním zrcadlem na světě.

Konkrétními opatřeními Čína posílila mezinárodní spolupráci v oblasti vědeckých a technologických inovací, nabídla řešení globálních problémů a posílila blahobyt lidí ze všech zemí, přičemž byla mezinárodním společenstvím vřele vítána.

Vědecká a technologická inovace je jednou z klíčových proměnných na světě, která prochází hlubokými změnami, k jakým nedošlo za uplynulých sto let.

Je nutné hledat řešení prostřednictvím vědeckých a technologických inovací k podpoře nových příležitostí v krizových situacích a vytvářet nové vyhlídky tváří v tvář měnícím se okolnostem.

Udržováním ústřední role inovací v úsilí o modernizaci a tím, že se soběstačnost ve vědě a technologii stane strategickým základem pro národní rozvoj, bude Čína jistě i nadále dosahovat nových úspěchů na nové cestě k pokračování vědeckých a technologických inovací a novým příspěvkům k podpoře vědeckého a technologického pokroku a stimulace celosvětového hospodářského oživení.

Br