Čína nabízí mnoha zemím pomocnou ruku

Zásilka vakcíny proti COVID-19 vyvinutá čínskou farmaceutickou společností Sinopharm dorazila v úterý na mezinárodní letiště Ference Liszta v Budapešti v Maďarsku a Maďarsko se tak stalo prvním členem Evropské unie, který dostal čínskou vakcínu. [Foto / Agentury]

Rodina Tshepo Heqoa se snažila vydělávat na živobytí uprostřed rostoucího počtu problémů souvisejících s klimatem, jako jsou sucho, záplavy, škůdci a extrémní teploty, které se vyskytují častěji.

29letý Tshepo Heqoa žije v malé vesnici Koalabata v okrese Berea v jihoafrickém Lesothu, kde se farmáři jako on spoléhají na pěstování sóji, cukrových zrn, kukuřice a pšenice.

„Život byl těžký. Moje matka byla jediným živitelem rodiny a musela zaplatit školné za mé vysokoškolské vzdělání,“ vzpomínal Tshepo Heqoa v online rozhovoru.

Heqoa seznámili s pěstováním hub v roce 2014 jeho vrstevníci. Ale tuto zemědělskou technologii považoval za obtížně uchopitelnou a měl jen příležitostný úspěch.

Cesta, kterou podnikl v Číně v roce 2018, jedna z cest za sdílením znalostí pořádaných čínským ministerstvem obchodu, ho zavedla do Čínského národního strojírenského výzkumného střediska v provincii Fujian, kde se naučil technologii Juncao. „Byl jsem unesen. Měl jsem spoustu nápadů, co dělat, když jsem se vrátil domů. Technologie mi připadala úžasná a způsob, jak zlepšit živobytí v mnoha aspektech života,“ uvedl Heqoa.

Inspirován čínskou technologií a s pomocí čínských odborníků nyní Heqoa rozšiřuje své podnikání z pěstování hub na produkci semen hub, což mu za poslední čtyři měsíce přineslo tržby ve výši přibližně 1.500 amerických dolarů, což je značná částka v jeho zemi s HDP na obyvatele pouze ve výši 1.118 amerických dolarů v roce 2019.

Příběh Heqoa je příkladem pokračujícího úsilí Číny v oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce. Byl jedním z přibližně 200 tisíc příjemců školení a seminářů pro zahraniční úředníky a technické pracovníky a programů dalšího vzdělávání, které Čína v letech 2013 až 2018 pořádala.

Jelikož Čína v letošním roce dosáhla svého cíle vybudovat střednědobě prosperující společnost ve všech ohledech, má podle odborníků vstoupit do nové etapy také její mezinárodní rozvojová spolupráce. Větší důraz bude kladen na budování „mezinárodní komunity se společnou budoucností pro lidstvo“, vizi prosazovanou čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pchingem) v reakci na globální výzvy.

„Hlavním cílem čínské mezinárodní rozvojové spolupráce bude podpora budování komunity se společnou budoucností pro lidstvo,“ uvedla Xu Xiuli, děkanka Vysoké školy mezinárodního rozvoje a globálního zemědělství na Čínské zemědělské univerzitě.

Vysvětlila, že tento proces bude primárně zahrnovat umožnění lepší reakce na různé výzvy na celém světě, včetně spolupráce proti nedostatkům důvěry, míru a rozvoje a zlepšení globální správy věcí veřejných.

Další fáze čínské mezinárodní rozvojové spolupráce má podle ní více přispět k řešení globálních problémů, jako jsou zdravotní problémy, zabezpečení potravin a změna klimatu.

Podle bílé knihy s názvem „Čínská mezinárodní rozvojová spolupráce v nové éře“, kterou vydala Informační kancelář Státní rady minulý měsíc, Čína přidělila 270,2 miliardy yuanů (41,8 miliardy amerických dolarů) na zahraniční pomoc ve třech kategoriích - granty, bezúročné půjčky a zvýhodněné půjčky － mezi lety 2013 a 2018.

Granty v celkové výši 127,8 miliardy yuanů byly přiděleny na pomoc dalším rozvojovým zemím při budování malých a středních projektů sociální péče a na financování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a mimořádné humanitární pomoci.

Ve zmíněné bílé knize se také uvádí, že Čína v uplynulých sedmi desetiletích spolupracovala s dalšími rozvojovými zeměmi na podporu jejich rozvoje.

„Přístup Číny k zahraniční pomoci se postupně spojil kolem řady principů zdůrazňujících suverenitu a vzájemný prospěch přijímajících zemí,“ uvedl Cheng Cheng, hlavní ekonom Iniciativy Vyrobeno v Africe, nevládní organizace zabývající se industrializací Afriky.

„Čína provedla i v posledních letech řadu reforem ohledně mezinárodní rozvojové spolupráce, aby začlenila do svého portfolia zahraniční pomoc a do iniciativy Pásmo a stezka (BRI) větší škálu sociálně uvědomělých rozvojových projektů v oblastech, jako je zemědělství, veřejné zdraví a vzdělávání,“ uvedl Cheng.

Děkanka Xu uvedla, že i když je Čína nyní druhou největší ekonomikou na světě, je stále rozvojovou zemí － klíčovým faktorem, který určuje, že její mezinárodní rozvojová spolupráce probíhá v rámci spolupráce jih-jih.

„Čína vždy upřednostňovala poskytovat rozvojovým zemím prostředky pro jejich nezávislý rozvoj, přičemž se během tohoto procesu vyhýbala připojování politických řetězců nebo sledování vlastního politického zájmu,“ uvedla Xu.

Mnoho úředníků a odborníků ocenilo vydání nejnovější bílé knihy jako nový výchozí bod pro čínskou mezinárodní rozvojovou spolupráci.

„Tato bílá kniha byla vydána ve vhodný okamžik, když se Čína vydává na novou etapu své cesty jako stále důležitější poskytovatel rozvojové spolupráce,“ uvedla minulý měsíc na online semináři Beate Trankmannová, zástupkyně zástupce OSN pro rozvojový program v Číně.

„Bílá kniha zdůraznila několik vstupních bodů pro podrobnější regulace a poskytla odrazový můstek ke zvýšení účinnosti a transparentnosti čínské pomoci,“ uvedla Trankmannová. „A to moc vítám.“

Barnaby Willitts-King, vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro mezinárodní rozvoj, nezávislého think-tanku, napsal, že zmíněná bílá kniha podrobně popisuje nejen úlohu Číny v reakci na epidemii COVID-19, ale také zmírnění následků katastrof a zotavení z nich, podporu uprchlíků a zabezpečení potravin, které „odráží rostoucí zájem Číny o humanitární akce“.

Reakce na pandemii

Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 stále představuje obrovskou hrozbu pro životy, bezpečnost, zdraví a blahobyt lidí na celém světě, stejně jako výzvy pro celosvětovou bezpečnost veřejného zdraví, učinila Čína svůj příspěvek ke globální komunitě zdraví pro všechny prioritou v její budoucí mezinárodní rozvojové spolupráci, jak je uvedeno v bílé knize.

Mezi klíčová opatření patří pokračování v nabídce zdravotnických potřeb různým zemím, zapojení se do spolupráce v oblasti lékařských technologií a spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací na pomoc rozvojovým zemím, zejména v Africe, při posilování jejich ochrany veřejného zdraví a zvyšování rychlosti jejich reakce a kapacity pro kontrolu a prevenci nemoci.

Ve středu ráno odletěla první zásilka očkovacích látek z Číny do země v subsaharské Africe - letoun vakcín proti COVID-19 směřující do Senegalu - z mezinárodního letiště v Pekingu.

Zhang Jun, velvyslanec a stálý zástupce Číny při OSN, minulý týden napsal v článku, že čínská pomoc s očkováním byla poskytnuta 14 rozvojovým zemím a brzy dosáhne 38 dalších v rámci širšího úsilí o splnění svého slibu o tom, že její vakcíny jsou globálním veřejným produktem.

Čína podle plánu dodá také 10 milionů dávek čínských vakcín v rámci programu COVAX při OSN, jehož cílem je zajistit všem zemím přístup k bezpečné a účinné vakcíně.

Vzhledem k tomu, že pandemie také způsobila celosvětový hospodářský pokles, vyžádala si ztrátu 114 milionů pracovních míst a zvýšila počet chudých lidí o 131 milionů na celém světě, analytici také zdůraznili význam role Číny při realizování Agendy udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.

Podpora provádění programu byla rovněž uvedena jako jedna z priorit čínské mezinárodní rozvojové spolupráce.

„Čína stanovuje jako svůj konečný cíl odstranění chudoby a zlepšování životů lidí a uskuteční více projektů na zlepšení životní úrovně v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích,“ uvádí se v bílé knize.

S růstem svého podnikání a rostoucími příjmy Heqoa také vyjádřil důvěru v budoucnost svého podnikání.

„Najal jsem jednoho zaměstnance a v budoucnu plánuji najmout více pracovníků. Mým budoucím plánem je být ředitelem největší houbařské společnosti v jižní Africe a pomoci zmírnit chudobu prodejem hub velmi dostupným způsobem,“ uvedl Heqoa.

Pe