COP-15 pro snížení konfliktů mezi lidmi a volně žijícími živočichy

Nová zpráva ve čtvrtek varovala, že bezprecedentní nárůst konfliktů mezi lidmi a volně žijícími živočichy má zničující dopad na přežití mnoha druhů a také vede k nárůstu virových epidemií, což vyžaduje naléhavý politický zásah.

Rozvoj infrastruktury, změna klimatu a řada dalších faktorů zničily habitaty, migrační trasy a snížily dostupnost potravy pro divoká zvířata do té míry, že 35 procent tygrů indických, 40 procent lvů v Africe a 70 procent slonů v Africe a Asii vychází mimo chráněná území.

Za takových okolností by se soužití člověka a volně žijících živočichů mělo stát výslovným cílem procesu Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD), uvádí se ve společné zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).

Zpráva přichází v době, kdy se delegáti z více než 150 zemí připravují na summit CBD o biologické rozmanitosti (COP-15), který se bude konat v říjnu v čínském městě Kunming (Kchun-ming). Summit byl o rok odložen kvůli pandemii COVID-19.

Během summitu se od vlád různých zemí očekává, že stanoví nové cíle pro redukci ztráty globální biologické rozmanitosti, protože většina cílů dohodnutých v rámci cílů biologické rozmanitosti Aichi do roku 2020 zůstává nedosažena.

Konflikt mezi člověkem a volně žijícími živočichy je však mezinárodními politikami i nadále přehlížen nebo odsouván na vedlejší kolej, a to i přes dalekosáhlé důsledky, které má pro globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti, zajišťování potravin, lidská práva a tržní dodavatelské řetězce.

Skupina organizací, jako je WWF a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), vyvíjí nový cíl, který by zahrnul konflikty mezi lidmi a divokou přírodou do rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, o kterém se bude jednat v Kunmingu.

„Tento cíl pomůže stanovit konflikty mezi člověkem a divokými živočichy jako jednu z hlavních globálních priorit pro zachování biologické rozmanitosti, a tím povzbudí různé národy ke vzájemné spolupráci a formulování regionálních legislativních rámců pro přechod ke stavu soužití s divokou přírodou,“ vyplývá ze zprávy.

„Pokud nebudou přijata naléhavá opatření, tento devastující trend se jen zhorší a způsobí škody a v některých případech i nevratné dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost,“ uvedla vedoucí divize zaměřené na divoké živočichy WWF International Margaret Kinnairdová.

Zpráva připravená 155 odborníky ze 40 organizací se sídlem ve 27 zemích také vyzývá vlády různých zemí, soukromý sektor a společnosti, aby vytvořily politiky a opatření ke zmírnění konfliktu.

„Tato zpráva je výzvou k řešení konfliktu mezi člověkem a volně žijícími živočichy a věnuje mu pozornost, kterou si zaslouží v národních i mezinárodních procesech,“ uvedla ředitelka divize ekosystémů UNEP Susan Gardnerová.

„Je to výzvou k přijetí přístupů, které identifikují a řeší hlubší základní příčiny konfliktů a zároveň vyvíjejí systémová řešení s postiženými komunitami jako aktivními a rovnocennými účastníky procesu.“

Mnoho z těchto konfliktů vyplývá ze zmenšujících se habitatů v důsledku rozvoje infrastruktury, změny klimatu a řady dalších faktorů, které vedou ke zvýšení interakce divokých zvířat s lidmi. Taková blízkost a rostoucí spotřeba masa divokých zvířat poskytuje ideální situaci pro přenos virů ze zvířat na člověka.

Téměř 70 procent nových nemocí, včetně Eboly, viru Zika, Nipah, SARS a MERS a nedávných pandemií, jako je ptačí chřipka, HIV/AIDS a COVID-19, se objevilo v důsledku úzkého kontaktu mezi divokými zvířaty, hospodářskými zvířaty a lidmi, dodala zpráva.

Tá