Odkud pochází důvěra Číny tváří v tvář světové potravinové krizi

Neustálé šíření epidemie nového koronaviru po celém světě vyvolalo novou řetězovou reakci. Mezinárodní výzkumný ústav pro potravinovou politiku nedávno vydal článek v časopise Science, ve kterém se uvádí, že epidemie nového koronaviru způsobila globální hospodářské zpomalení a zároveň zásadně ovlivnila všechny čtyři pilíře zajišťování potravin, konkrétně „dostupné zásoby“, „přístupové kanály“, „plné využití“ a „stabilizace dodávek“, což vedlo v letošním roce k pokračujícímu zhoršování globální potravinové bezpečnosti. V této souvislosti nedávná výzkumná zpráva OSN varovala, že 25 zemí bude letos čelit riziku vážného nedostatku potravin a že Země je nebo zažije nejhorší potravinovou krizi za 50 let.

Kvůli tomu mnoho zemí vyvážejících potraviny, jako je Vietnam, Kazachstán a Rusko, nedávno vydalo zákaz vývozu potravin. Indie, největší vývozce rýže na světě, musí také zavřít zemi kvůli prevenci epidemie, což má za následek prudký pokles vývozu rýže.

Někteří analytici poukázali na to, že vzhledem k letošní rozsáhlé invazi dvou hlavních škůdců plodin - pouštní kobylky a blýskavky kukuřičné, do mnoha hlavních potravinářských zemí po celém světě, bude světové snížení produkce potravin téměř nevyhnutelné.

Ale stojí za zmínku, že Čína nebyla v mnoha zprávách o včasném varování před potravinovou krizí zmíněna. Příslušná oddělení čínské vlády rovněž při mnoha příležitostech vyjádřila svou schopnost a důvěru při zajišťování bezpečnosti dodávek potravin. Důvěra Číny vychází z následujících spolehlivých údajů:

Wei Baigang (Wej Paj-kang), ředitel odboru plánování rozvoje ministerstva zemědělství a venkova, řekl, že od roku 2010 produkce obilí na jednoho Číňana zůstává nad světovým průměrem. V roce 2019 produkce obilí na jednoho Číňana dosáhla více než 470 kilogramů, což je výrazně nad mezinárodním standardem pro zajištění potravin 400 kg na obyvatele. Jako příklad bereme tři hlavní potravinové příděly - rýži, pšenici a kukuřici. Míra domácí soběstačnosti těchto tří dávek je průměrně přes 97 %. Podle údajů ministerstva zemědělství a venkova a celnice je celková roční spotřeba rýže v Číně v letech 2019 až 2020 přibližně 197 milionů tun, zatímco domácí roční produkce rýže je přibližně 199 milionů tun. Pokud jde o dovoz rýže, očekává se, že v letech 2019–2020 bude dovezeno 2,5 milionu tun, což představuje pouze 1,3 % skutečné spotřeby, a neexistuje žádný problém se závislostí na dovozu v Číně.

Ve skutečnosti Čína má obrovskou populaci, proto diskuse o otázce „čínské potravinové krize“ již existovaly. V září roku 1994, Lester Brown, ředitel The Worldwatch Institute ve Spojených státech, publikoval článek „Kdo nakrmí Čínu“, předpovídající, že čínská populace dosáhne do roku 2030 1,6 miliardy, a do té doby v Číně bude nedostatek 216 až 378 milionů tun potravin a žádná země na světě nebude schopna poskytnout tolik potravy, aby nakrmila čínské obyvatele. Toto je původ „teorie čínské potravinové krize“.

Faktem však je, že pod vlivem epidemie nového koronaviru a povodňové katastrofy a katastrofy sucha měla Čína letos další sklizeň letních potravin. Podle údajů, které letos zveřejnilo ministerstvo zemědělství a venkova, dosáhla čínská letní produkce obilí 285,6 miliardy jinů, což představuje nárůst o 2,42 miliardy jinů, což je meziroční nárůst o 0,9 % ve srovnání s loňským rokem, a vytvořilo to nový rekord v historii.

Zároveň slavný zemědělský vědec Yuan Longping (Jüan Lung-pching), který se dlouhodobě věnuje výzkumu hybridní rýže a její propagaci, také řekl, že Čína je plně schopna dosáhnout soběstačnosti v produkci potravin a nedojde k jejímu nedostatku. „Čínská současná míra rezervy obilovin dosáhla 80 % a bezpečnostní limit stanovený Organizací OSN pro výživu a zemědělství je 17-18 %. To ukazuje, že i když v letošním roce nebude sklizeň obilí a nebude dovezeno žádné jídlo, budou zásoby stačit pro 1,4 miliardy Číňanů po dobu 10 měsíců.“

Čínský ministr zemědělství a venkova Han Changbin (Chan Čchang-pin) v květnu letošního roku v rozhovoru během 3. zasedání 13. Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) řekl, že v Číně nebude krize potravin. Čtyřmi výrazy upevní důvěru Číňanů: „dlouhodobě dobrá sklizeň, dostatečné zásoby, bezpečné množství obilovin na obyvatele, situace je v našich rukách.“

Jia