Digitální ekonomika se stala „inkubátorem“ pracovních míst v Číně

Qiu Jun je zaměstnancem internetové platformy pro doručování potravin v Číně, jelikož se v březnu letošního roku stal „jezdcem pro dodávky potravin“, nyní má téměř 40 objednávek za den. Po vypuknutí pneumonie nového koronaviru v Číně se pracovní místa jezdců, jako je Qiu Jun, nesnížila, ale poptávka vzrostla. Když je pro lidi nevhodné chodit ven, kupují zeleninu, dodávají jídlo a dodávají každodenní potřeby tisícům domácností a stávají se „záchranným lanem během epidemie nového koronaviru“.

Právě tento typ zaměstnání založený na digitální ekonomice umožňuje Číně udržovat stabilní a řádné fungování společnosti během epidemie. Digitální ekonomika tak prokázala svou silnou vitalitu a kreativitu zaměstnanosti. Americký spotřebitelský zpravodajský a obchodní kanál (CNBC) nedávno zveřejnil článek o tom, že epidemie urychlila rozvoj odvětví, jako je internetový obchod a živé vysílání, a že stále více čínských pracovních míst se stává digitalizovaných.

V období po epidemii bude tento trend pokračovat. V Číně se digitální ekonomika stává silným pracovním inkubátorem.

Zaprvé, poptávka po pracovních místech v digitální ekonomice je diverzifikovaná a poptávka po akademických kvalifikacích je rovnoměrně rozdělena. „Výzkumná zpráva o vývoji zaměstnanosti v čínské digitální ekonomice“, kterou nedávno vydala Čínská akademie informačních a komunikačních technologií, ukazuje, že po analýze více než 1,68 milionu informací o náboru souvisejících s digitální ekonomikou v roce 2018 bylo zjištěno, že v zaměstnanosti na všech pozicích činil bakalářský nebo vyšší stupeň vzdělání 37,8 % ze všech pozic a 5,5 % lidí má vyšší odbornou školu. Pracovní pozice s nižší akademickou kvalifikací činí 28,6 %.

Díky hluboké integraci digitálních technologií a reálné ekonomiky se objevilo velké množství nových odvětví, nových formátů a nových modelů. Vyžadují nejen technický personál s vyšším vzděláním, ale také velký počet pracovních míst s relativně uvolněnými požadavky na pracovní zkušenosti a akademické kvalifikace. To snížilo překážky pro vstup a převod a poskytlo více pracovních příležitostí.

Za druhé, plat pracovních míst v digitální ekonomice je vysoce konkurenceschopný. Podle zprávy dosáhl průměrný měsíční plat pracovních míst v digitální ekonomice v roce 2018 výše 7.057 yuanů, což bylo více než 23,9 % průměrné měsíční mzdy podniků nad jmenovitou velikost ve stejném období. Mezi nimi průměrný měsíční plat zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním nebo vyšším dosáhl 10.922 yuanů, což výrazně překračuje průměrnou úroveň podniků nad stanovenou velikost. Je zřejmé, že vyšší úroveň platů přispívá k přilákání talentů, utváření kruhu shromažďování talentů a optimalizace odvětví a napomáhá neustálému vytváření nových pracovních míst.

V posledních letech rychlý rozvoj elektronického obchodování, sdílení ekonomiky, platformové ekonomiky a dalších průmyslových odvětví také přinesl velký počet pracovních míst na částečný úvazek s pružnou pracovní dobou, které se staly důležitou silou při stabilizaci zaměstnanosti v Číně. Období epidemie poskytuje velmi živý příklad. Hema Xiansheng a další nové maloobchodní reprezentativní společnosti společnosti Alibaba zvýšily své objednávky, ale nemají dostatek pracovních sil, takže si půjčily mnoho dočasně nevyužitých pracovních sil od společností poskytujících fyzické stravování. Tento přístup sdílení zaměstnanců je považován za další nový pokus o společnou ekonomiku v Číně a je také úspěšným případem pružné zaměstnanosti.

Nyní se v Číně dělají krátká videa a lidé se stávají „bloggery“ na hlavních sociálních platformách, jiní pracují jako internetoví obchodníci na částečný úvazek nebo připravují živé vysílání na internetu, školitelé v oblasti umělé inteligence se proměňují v provozovatele všesměrových médií. Neustále se objevují nové formy flexibilních zaměstnání souvisejících s digitální ekonomikou. Před několika dny „Stanoviska na podporu flexibilního zaměstnávání více kanály“ vydaná čínskou vládou jasně uvedla, že je třeba podporovat rozvoj nových forem zaměstnanosti, jako je zrychlení rozvoje internetového maloobchodu, mobilní cestování, internetové vzdělávání a školení, internetová zdravotní péče, internetová zábava atd. Tato opatření vytvořila podmínky pro zaměstnání v domácnosti, práci na dálku a zaměstnání na částečný úvazek.

Rozvoj digitální ekonomiky se stal důležitým základem při stabilizaci zaměstnanosti v Číně. Údaje ukazují, že míra příspěvku digitální ekonomiky k růstu HDP v roce 2019 dosáhla 67,7 %, a její význam je zřejmý. V letech 2019 a 2020 čínští úředníci postupně registrovali tří skupiny 38 nových povolání a podíl povolání souvisejících s digitální ekonomikou přesáhl 50 %. S pokračujícím růstem rozsahu digitální ekonomiky Číny se obchodní rozsah digitální industrializace rychle rozšiřuje a digitální transformace tradičních průmyslových odvětví se zrychluje, což vede k velkému počtu nových profesních potřeb. Podle predikce Bostonské poradenské skupiny Spojených států bude do roku 2035 celková čínská digitální ekonomika blízko 16 bilionům amerických dolarů, míra penetrace digitální ekonomiky dosáhne 48 % a celková kapacita zaměstnanosti by měla dosáhnout 415 milionů.

Digitální ekonomika vede Čínu k vytvoření nového trendu zaměstnanosti, od pevného zaměstnání k flexibilnímu zaměstnání, od tradičního zaměstnání k nově se rozvíjejícímu zaměstnání a od zaměstnání k flexibilnímu zaměstnání. Větší „koláč“ digitální ekonomiky bude i nadále klíčovou silou pohánějící čínský hospodářský rozvoj a stane se také silným „rezervoárem“ pro Čínu, aby přilákala a vytvořila pracovní místa.

(LU)