„Nová Hedvábná stezka“ Evropy by se stála novou příležitostí pro Čínu a EU

Německý deník „Der Tagesspiegel“ nedávno oznámil, že Evropská unie se rozhodla rozšířit svou původní celoevropskou dopravní síť (TEN-T), aby vytvořila „evropskou verzi Nové Hedvábné stezky“, která je podobná „Pásmu a stezce“, aby pomocí lepší infrastruktury propojila Evropu a Asii. Německý týdeník „Wirtschaftswoche“ uvedl, že Asie se pro Evropu stává stále důležitější a je třeba vybudovat euroasijskou dopravní síť.

Východ Eurasie je aktivním východoasijským hospodářským kruhem a západ je rozvinutým evropským hospodářským kruhem. Mnoho zemí ve vnitrozemí má obrovský potenciál hospodářského rozvoje. V roce 2013 Čína předložila iniciativu „Pásmo a stezka“, v jejímž rámci mohou země na této trase spolupracovat na budování společenství zájmů, společenství sdíleného osudu a společenství odpovědnosti s vzájemnou politickou důvěrou, ekonomickou integrací a inklusivní kulturou. V roce 2014 Evropská unie ohlásila „Junkerův plán“ s celkovou částkou 315 miliard eur, jehož cílem je podporovat investice do infrastruktury, nových energetických zdrojů, informačních technologií a dalších oblastí, což se shoduje s cíli iniciativy „Pásma a stezky“. V zájmu dosažení spojení dvou hlavních plánů v roce 2018 zřídily Čínský fond pro Hedvábnou stezku a Evropský investiční fond (EIF) Čínsko-evropský společný investiční fond s počátečním rozsahem 500 milionů EUR a investičním obdobím tři roky, což má pomoci koordinovanému rozvoji čínských a evropských podniků a finančních institucí.

V letošním roce si připomínáme 45. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a EU. Od navázání diplomatických vztahů, zejména od navázání dlouhodobého a stabilního konstruktivního partnerství pro 21. století v roce 1998, přes navázání komplexního partnerství v roce 2001, navázání komplexního strategického partnerství v roce 2003 až po návrh Číny v roce 2014 na vybudování mírového, růstového, reformního a civilizačního partnerství mezi Čínou a Evropou, bilaterální vztahy se neustále zlepšovaly a oblasti spolupráce se neustále rozšiřovaly. Například obchodní vztahy, za posledních 45 let se rozsah obchodu mezi Čínou a EU zvýšil 250krát. EU se stala největším obchodním partnerem Číny již 16 po sobě jdoucích let a Čína si po mnoho let udržuje status druhého největšího obchodního partnera EU.

Na začátku letošního roku vypuknutí pandemie COVID-19 vážně narušilo globální průmyslový řetězec a dodavatelský řetězec, což ovlivnilo výrobu a život všech zemí, a také to přineslo výzvy pro prohloubení spolupráce mezi Čínou a EU. V této souvislosti se Čína a Evropa navzájem podporovaly a společně vypracovaly plán spolupráce. Od vypuknutí COVID-19 stabilní provoz „expresních vlaků mezi Čínou a Evropou“ podporuje přeshraniční tok zboží a služeb, pomáhá v obnovení práce a výroby podniků a snižuje dopad a vliv koronaviru na čínsko-evropský průmyslový řetězec a dodavatelský řetězec.

Není to tak dávno, co Josep Borrell, vysoký zástupce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, publikoval na webových stránkách Evropské agentury pro vnější činnosti článek s názvem „Pandemie COVID-19 a nový svět, který vytváří“. V článku se uvádí, že COVID-19 přetvoří svět, „Čína vysílá zprávu, že na rozdíl od Spojených států je Čína odpovědným a spolehlivým partnerem.“ Ať už se jedná o čínskou iniciativu „Pásmo a stezka“, „Junkerův plán“, nebo nejnovější „Evropskou Hedvábnou stezku“, Čína a Evropa jsou dvě hlavní síly, dva hlavní trhy a dvě hlavní civilizace na Euroasijském kontinentu. Organický spoj jejich iniciativ a plánů spolupráce značně podpoří rozvoj světové ekonomiky.

(Sve)