Zotavení se čínské ekonomiky ztělesňuje odolnost ekonomického systému Číny

Autor: Toumert Alkhalloufi, ředitel mezinárodního projektu spolupráce ve vzdělávání, Čínská univerzita zahraničních věcí

V poslední době CNN, New York Times, Forbes a další mediální organizace, Nadace Allena MacArthura, PricewaterhouseCoopers a další nevládní ekonomické organizace věnují hodně pozorností tématu zotavení se čínské ekonomiky. Velké množství analýz ukazuje, že čínská ekonomika se zotavuje a úspěšné ukončila krizi pandemie COVID-19.

Čína se stala první hlavní ekonomikou na světě s trendem pozitivního růstu HDP, zatímco dvě hlavní ekonomiky v Evropě a ve Spojených státech zažívají hospodářský pokles. Evropská ekonomika je ve vážné recesi. Podobně jako ve finanční krizi v roce 2009 se v současné době očekává pokles HDP o 7,4 %, HDP USA se pravděpodobně sníží o 5,9 %. Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla o 6,8 % kvůli šíření koronaviru; po zvládnutí epidemie čínská společnost obnovila práci a výrobu a HDP ve druhém čtvrtletí vzrostlo o 3,2 %. Také jsme viděli, že důvěra domácích spotřebitelů v Číně se postupně zvyšuje. Zlatý týden čínského státního svátku dokazuje, že čínská mikroekonomická politika přinesla výsledky. Data zveřejněná po Zlatém týdnu jasně ukazují, že čínské hospodářství se stabilně zotavuje. Podle statistik čínského ministerstva kultury a cestovního ruchu činily příjmy z turistického ruchu během Zlatého týdne 69,5 miliard USD a bylo přijato celkem 637 milionů domácích turistů.

Rychlé oživení čínské ekonomiky je způsobeno zejména silnou čínskou hospodářskou politikou. Po roce 2000 vstoupila Čína do Světové obchodní organizace, tím vyjasnila svou pozici v globální ekonomice a aktivně se podílela na mezinárodním obchodu. Kolem roku 2010 se Čína začala soustředit na rozvoj elektronického obchodu, budování infrastruktury elektronického obchodu a postupnou realizaci transformace digitální ekonomiky. Řada hospodářských úspěchů, která byla poté dosažena, jako je globální platforma elektronického obchodování Alibaba a elektronické platby Alipay, také potvrdily úspěšnou ekonomickou transformaci Číny. Od roku 2015 Čína poskytovala finanční prostředky, aby povzbuzovala rozvoj začínajících firem, které ve 21. století vedou k rozvoji nových průmyslových odvětví, jako je umělá inteligence, robotika a analýza velkých dat. Čína si zároveň vybudovala silný spotřebitelský trh a vytvořila důvěru ve vládní hospodářské politiky. V současné době Čína úspěšně vybudovala moderní ekonomiku, má kompletní finanční nástroje a technické prostředky a stala se skutečnou ekonomickou silou.

Stejně jako v roce 2009 má Čína dostatečné finanční prostředky na zvládnutí hospodářské krize a Číňané jsou také plně přesvědčeni, že čínská vláda podnikne vhodná fiskální opatření na podporu ekonomiky.

Čínští politici také aktivně přemýšlejí o ekonomickém rozvoji po epidemii a navrhují nový model rozvoje duálního cyklu. Jak uvedl Chris Buckley v analytickém článku v The New York Times: „To znamená, že Čína zvětší domácí poptávku a bude podporovat inovace, které jsou považovány za hlavní motor stimulující ekonomiku, zatímco zahraniční trhy a investice jsou považovány za druhotné pro ekonomický růst.“ Podle Bo Zhuanga, hlavního čínského ekonoma v TS Lombard, nezávislém výzkumném ústavu ve Velké Británii, je nový vývojový model čínského vývoje duálního cyklu odpovědí na de-globalizaci některých zemí. Zároveň bude hnací silou hloubkové podpory rozvoje globálního dodavatelského řetězce.

(Sve)