Šanghajský veletrh dovozu CIIE je historickou inovací mezinárodního obchodu

2020-11-09 16:13:06
Sdílej:

Čínské mezinárodní importní expo, často uváděné pod zkratkou CIIE (China International Import Expo) je největší akce svého druhu. Dne 5. listopadu ho předseda Komunistické strany Číny Xi Jinping zahájil prostřednictvím videopřenosu a při této příležitosti přednesl další ze svých významných projevů.


Historická inovace mezinárodního obchodu

Z projevu předsedy Xi i z rozsahu Čínského mezinárodního importního expa jsou patrné úspěchy Číny v oblasti mezinárodního obchodu. Úspěch se neodráží jenom v objemu mezinárodního obchodu, ale i v inovacích, které do mezinárodního obchodu Čína vnáší. Zářným příkladem inovací je právě veletrh CIIE navržený předsedou Xi. Jedná se o jediné expo velkého rozsahu, které tvoří jednotnou platformu pro import do země, v tomto případě do Číny, bez rozdílu druhu zboží.

Oproti tomu ostatní expa a veletrhy vždy mají konkrétní zaměření na jistou produktovou skupinu, od sportovního vybavení přes přístroje užívané v potravinářském průmyslu, od vzdělávací techniky po elektrárenské turbíny, od IT služeb po průmyslové nátěry, od reklamních předmětů po knihy pro děti. Jinými slovy, každé myslitelné odvětví má svůj veletrh, ale udělat jednotný veletrh, jehož zaměření a téma je import do konkrétní oblasti je historicky bezprecedentní inovace.

Rozšiřování prostoru pro volný obchod

Ve svém projevu předseda Xi nastínil další směřování rozvoje volného obchodu v Číně. Po úspěchu spuštění pilotních zón volného obchodu v Šanghaji a dalších oblastech a regionech budou otevřeny další pilotní zóny volného obchodu. Zahraniční podnikatelé, investoři a obchodníci by měli obzvlášť pozorně sledovat vývoj na ostrově Hainan v Jihočínském moři, kterému se někdy přezdívá Havaj Číny a dále ultra moderní město Shenzhen v provincii Guangdong.

Ostrov Hainan se během uplynulých desetiletí stal populární mezinárodní turistickou destinací s moderní a celistvou turistickou infrastrukturou. V poslední době zde probíhaly pobídky pro přitáhnutí zahraničních společností a kapitálu, aby se spolu s domácími podniky podílely na rozvoji tohoto regionu a společně sklízely ovoce úspěchů v této oblasti. Kromě toho se ostrov Hainan se svou nedávno zřízenou bezcelní zónou stává rájem kupujících, kteří si v místních bezcelních zónách mohou levněji nakoupit importované zboží.

Ve svém proslovu předseda Xi předeslal, že Hainan se v rámci inovativních politik pro podporu mezinárodního obchodu na základě rámce představeného v Uceleném plánu na rozvoj přístavu volného obchodu Hainan a implementace pánu pro další reformy a otevírání se v Shenzhenu do budoucna stane jednou z klíčových pilotních oblastí volného obchodu zahraničí s Čínou.

Součástí výše zmíněného plánu, jak naznačuje jeho název, je také pokračování reforem v Shenzhenu. Shenzhen je významné město v deltě Perlové řeky v provincii Guangdong a metrem je spojené s čínským přístavním městem, obchodním a finančním hubem Hong Kong. Tato oblast včetně měst Guangzhou, též známým jako Kanton, ostrovního města Macao a měst Zhuhai, Dongguan, Zhongshan, Foshan a výše zmíněného Hong Kongu a Shenzhenu se postupně stále více propojuje a integruje se v jednotný, organický celek, makroregion. Je to ale právě Shenzhen, který je symbolem reforem a otevírání se světu.

Dnes je Shenzhen supermoderní megapole, zatímco před čtyřiceti lety to byla malá a nevýznamná rybářská vesnice. Proto je v Shenzhenu vše nové, a protože se obyvatelé Shenzhenu přistěhovali v průběhu posledních čtyřiceti let, je to také město plné mladých lidí. Další reformy v Shenzhenu předeslané v proslovu předsedy Xi povedou k dalšímu rozvoji tohoto zeleného, tropického města a k prohlubování internacionalizace.

Tato opatření navazují na úspěchy zaznamenané v dosahování dohod volného obchodu s vysokými standardy. Tyto předváděcí zóny volného obchodu hrají zásadní roli pro kreativní podporu importní strany obchodu. Zároveň značí proces otevírání se pro dosažení sdíleného užitku.


Inovativní politiky pro podporu volného toku zboží a peněz

Předseda Xi ve svém proslovu akcentoval spolupráci na různých rovinách včetně bilaterální spolupráce, multilaterální spolupráce i komplexní regionální spolupráce. V tomto duchu vyjádřil své přání o urychlení vyjednávání o investiční smlouvě Číny a EU a dohodách o volném obchodu s Korejskou republikou (Jižní Korea) a Japonskem. Kromě toho také vyjádřil svoji podporu společným aktivitám v rámci Světové obchodní organizace (WTO), Organizace spojených národů, společenství největších ekonomik světa G20, Asijsko-pacifickém hospodářském společenství (APEC) či společenství Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky (BRICS). Zároveň vyzdvihl nesmírné úspěchy vysoce kvalitní realizace iniciativy Pásmo a stezka, dalším z pilotních projektů Číny pod vedením předsedy Komunistické strany Číny Xi Jinpinga.

Z proslovu předsedy Xi také vyplývá, že komplexní otevírání můžeme očekávat i v oblasti digitální ekonomiky a internetu. Obzvlášť e-commerce, tedy obchod a nakupování po internetu, je v Číně obzvlášť vyspělý. V Číně v současné době funguje komplexní ekosystém on-line marketingu, nákupních platforem, elektronických plateb a navazující logistiky a distribuce z lokálních skladů do rukou koncových uživatelů. Společnosti jako Alibaba se svojí nákupní platformou Taobao, platformy jako jsou JD.com, Koala a řada dalších, poskytují prostřednictvím speciálních programů pro zahraniční společnosti a zahraniční zboží skvělé příležitosti pro zahraniční entity.

Komplexní, celostní zlepšování obchodního prostředí Číny pro zahraniční společnosti je podpořeno novým zákonem o zahraničních investicích, který vstoupil v platnost letos v lednu. Jeho pravidla a regulace značí pokračování práce v Číně ve vytváření právního rámce, který je otevřený, transparentní a klade důraz na ochranu právoplatných nároků včetně například ochrany autorských práv a duševního vlastnictví (IPR – intelectual propery rights).

Takzvaný negativní seznam je dalším dobrým příkladem otevírání se. Negativní seznam je seznam sektorů, do kterých mají zahraniční společnosti omezenou nebo zakázanou možnost vstupu prostřednictvím investic. Původně existoval takzvaný pozitivní seznam, tedy seznam sektorů, do kterých zahraniční kapitál mohl bez omezení vstupovat, zatímco všechny ostatní byly v Číně zapovězené. Pokroky v otevírání se světu Číny jsou patrné například z toho, že pozitivní seznam byl nahrazen negativním seznamem a že negativní seznam dnes negativní seznam čítá pouhých 33 položek. Letos z něj ubylo dalších sedm ubylo z ještě před nedávnem čtyřiceti.

Čína jde v době koronavirové pandemie příkladem

Pandemie COVID-19 zasáhla celý svět a ekonomické dopady v řadě oblastí jsou dramatické. Ačkoli Čína již překonala ekonomický propad způsobený epidemií a ekonomickou aktivitu z velké části plně restartovala, ve valné většině zemí světa nadále řádí epidemie, která má dopad nejen na každodenní život běžných lidí, ale pochopitelně má také dopady na běžný chod firem, schopnosti a možnosti výroby a poskytování služeb, spotřebu a distribuci zboží a služeb. To vše v praxi znamená ekonomický propad ve většině zemí světa.

V této pro celý svět nelehké situaci jde Čína příkladem. Kromě efektivních protiepidemických opatření, které ukázaly světu cestu, Čína také pokračuje v otevírání své ekonomiky se sdíleným užitkem všem zúčastněným. V této těžké době Čína vysoko drží prapor společného čelení výzvám a rizikům, posílení spolupráce a komunikace a obecné přijetí větší otevřenosti a tolerance.

Pandemie nového koronaviru COVID-19 nám připomněla, že všechny země světa bez ohledu na jejich hranice, kulturní rozpoložení či politické zřízení jsou jedna komunita s jednou společnou sdílenou budoucností. Velká krize, jako je třeba právě pandemie koronaviru, se nutně dotkne všech aktérů na scéně světového dění.

Čína projevila svoji solidaritu s ostatními zeměmi a celým světem, když v kritické době poskytla pomoc sto padesáti zemím a sedmi mezinárodním organizacím. Čína poskytla světu celkem 179 miliard masek, 1,73 miliard ochranných obleků, 543 milionů testovacích sad na nový koronavirus COVID-19. Čína se v průběhu pandemie opět projevila a zachovala jako zodpovědná země.

Letošní třetí ročník Čínského mezinárodního importního expa, iniciovaný předsedou Xi, odráží snahu Číny o to prosadit solidaritu a spolupráci jako společnou cestu kupředu všech zemí světa jako jednotného společenství. Společná cesta spolupráce klade důraz na posilování důvěry spíš než na spory, hádky a spekulace o možných krocích protistrany.

Předseda Xi nás inspiruje svým výrokem, že máme mít ruku v ruce spíš než ruce v pěsti, že máme vyhledávat vzájemné konzultace spíš než vzájemné urážení a že nás spojují společné zájmy.

Prostřednictvím letošního expa Čína posiluje globalizaci a otevírání se světu se sdílenou zodpovědností, otevírání se světu se sdílenou vládou podloženou mezinárodním řádem a pravidly.

Snaží se nacházet konstruktivní společné příspěvky a bránit multilaterální systém se Světovou obchodní organizací (WTO) jako základem pro otevřenou ekonomiku.

Nejvýznamnější událost mezinárodního obchodu roku 2020

Co se týče údajů o třetím Čínském mezinárodním importním expu (CIIC), ačkoli má i online internetové programy, hlavní část se odehrává offline, fyzicky v Šanghaji. Schopnost v této pandemické době uspořádat veletrh takového rozsahu s osobní přítomností stovek tisíců návštěvníků a tisíců společností s jejich zástupci je výrazem mimořádných organizačních schopností, kdy vystavujícím z celého světa i projektovaným 400 000 návštěvníkům bude zajištěna ochrana před nákazou.

Veletrhu se účastní 70 % z 500 největších podniků na světě, které se účastnily loni a předloni, přičemž letos využijí v průměru o 14 % větší plochu. Prvního veletrhu se zúčastnilo 3600 vystavovatelů ze 172 zemí, regionů a mezinárodních organizací a bolo dosaženo obchodních záměrů v celkové hodnotě 58 miliard dolarů. Druhé expo, které proběhlo loni, přivítalo 3800 podniků ze 181 zemí, regionů a mezinárodních organizací a bylo dosaženo výhledových dohod v celkové hodnotě přes 71 miliard dolarů.

Třetí ročník Čínského mezinárodního importního veletrhu, který se bude rozkládat na 30 000 metrech čtverečních a probíhá od 5. do 10. listopadu 2020, je výsledkem nesmírných čínských úspěchů v oblasti organizace, epidemické prevence a zajištění bezpečnosti účastníků i inovací předsedy Xi Jinpinga v mezinárodním obchodu. Přináší příležitosti mezinárodnímu společenství a dále pomáhá budovat komunitu sdílené budoucnosti lidstva.

Jan Körbel