Čínská strategie: modernizace ekonomiky v souladu s ekologií

Je zřejmé, že ten, kdo dokonale ovládá umění strategie, může dojít v životě skutečně daleko. Takový člověk se prostě každodenně zajímá o to, kam jeho život vede a kam se bude v budoucnosti ubírat, má svůj život takzvaně ve svých rukách a není tím, kdo pouze a jenom reaguje na vnější okolnosti a případné rány osudu, ale snaží se nepřízni osudu předcházet a lepší podmínky pro život si sám aktivní a každodenní prací vytváří. A to na základě vlastního sebepoznávání se, na základě sebeodhalení toho, co od života potřebuje a toho, co se naopak od něj požaduje, a to samo sebou v jistém souladu s tím, kým vlastně ten člověk vůbec je. V neposlední řadě tedy potřebuje odhalit své důležité cíle a mety, kterých chce dosáhnout a které vycházejí z jeho vlastní přirozenosti. Dále potřebuje nalézt ty správné kroky, které ho k tomuto vysněnému cíli dovedou. A v neposlední řadě toto všechno musí umět definovat a odvážně si za tím jít. Dá se napsat, že toto platí jak pro jednotlivce, tak v širším politologickém významu pochopitelně i pro samotný stát.

Právě tento měsíc uspořádalo Mezinárodní oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny zajímavou tiskovou konferenci, která se věnovala nově přijaté strategii Čínské lidové republiky. Jednalo se především o budoucí plány a vize rozvoje ČLR pro nadcházející 14. pětiletku a hovořilo se o jejím důležitém strategicko-ekonomickém programu. Politici na tiskové konferenci představili novinářům nejenom současný ekonomický vývoj v této zemi, ale představili i svoji strategii do dalších let. Stranický tajemník a viceprezident Institutu marxismu Čínské akademie sociálních věd Sin Siang-jang na tiskovce mimo jiné uvedl, že v roce 2012 měla Čína v provozu 9356 kilometrů moderních vysokorychlostních železnic. Koncem minulého roku už podle jeho slov bylo dokončeno celkem 35000 kilometrů vysokorychlostní železniční infrastruktury, a právě rozvoj a rychlá stavba tohoto typu železnic je jeden z důležitých faktorů toho, jak se v Číně daří uskutečňovat záměry eliminace chudoby. Jednoduše proto, že rychlovlaky začaly propojovat bohatá velkoměsta s odlehlými regiony venkova. Vzájemná propojenost pomáhá jak vesničanům, tak tuzemským turistům, přijíždějícím do těchto oblastí na dovolenou, nebo třeba jen na víkend s tím, aby se prostřednictvím rozvíjejícího se cestovního ruchu seznámili s venkovským životem a objevovali krásy přírody odlehlých regionů, se kterými i po svém odjezdu z regionu mohou zůstat ve spojení. Například prostřednictvím internetových nákupů zeleniny a ovoce místních farmářů. Vždyť v minulém roce se objem nákupu z internetu pohyboval v Číně, podle údajů z tiskové konference, okolo 10,63 bilionu juanů. S tím pochopitelně souvisí i nárůst a tvorba nových pracovních míst.

„Za posledních pět let jsme vytvořili 60 milionů pracovních míst,“ zdůraznil na zmíněné tiskovce Sin-Siang-jang a dodal, že úspěchy jsou hmatatelné také v ochraně zdraví obyvatelstva Číny. Příkladem budiž to, že Čína jednak do tří měsíců zastavila a zároveň překonala vrchol současné světové pandemie, ohrožující obyvatele na celém světě a také jako první země na světě stabilizovala a optimalizovala svou ekonomiku, a to i s ohledem především na vazby globální ekonomiky.

K národohospodářským otázkám v souvislosti s ekologií se na této akci pro média vyjádřil také Wang Čchang-ling, prezident Institutu pro makroekonomický průzkum Národní komise pro rozvoj a reformy. „Jedna z klíčových záležitostí je modernizace ekonomické sféry a její přizpůsobení se ekologickým přístupům a pojetí. Jedině tak lze uplatnit a rozvíjet naši cestu socialismu s čínskými rysy,“ zdůraznil Wang Čchang-ling. Poté dodal, že budoucnost člověka se musí stavět na ekologickém přístupu a je nutno stimulovat zmíněný přístup čínským příkladem, a to jak v samotné Číně, tak i v okolním světě.

Je zřejmé, že Čína postupně přechází z modelu ekonomiky rychlého růstu na model, který je založený na udržitelném a zdravém kvalitativním růstu a na inovativní ekonomice. Středobodem nového plánu zůstávají především technologické inovace a důraz na růst, založený na domácím oběhu výroby, distribuce, prodeje a pochopitelně spotřeby. Vypadá to, že právě v této pětiletce si Čína naplánovala dosáhnout opravdu velkého pokroku v klíčových technologiích a stát se postupem několika let světovým lídrem v oblasti inovací, což pravděpodobně přinese více financí nejenom do výzkumu, ale i do dalšího vývoje, a to zejména v klíčových oblastech, definovaných již předešlým plánem s názvem „Vyrobeno v Číně 2025“. Podle zmíněného plánu by se mělo především pokračovat v investicích do nových technologií, jako je 5G, ale také umělé inteligence a do vlastní výroby polovodičových počítačových součástek, jejichž import se USA snaží omezit.

Na samotné tiskové konferenci zaznělo také to, že je třeba stále více financí vynakládat na ekologické projekty, jako je již dlouhodobě probíhající výsadba stromů nejenom ve městech, ale i v blízkosti pouští, podporovat ekologické typy bydlení a dát ekologii do další pětiletky jednoznačně zelenou.

Závěr zmíněné tiskové konference patřil pochopitelně otázkám novinářů. Z odpovědi politiků na geopoliticky laděnou otázku jednoho z nich vyplynulo mimo jiné to, že Čína chce zachovat dlouhodobou stabilitu a jednotu zvláštních administrativních oblastí jako je Hongkong a Macao a také chce podporovat mírový rozvoj vztahů napříč provincií Tchaj-wan, což bude směřovat k národnímu sjednocení. Také bylo zdůrazněno, že čínská politika a ekonomika chce být otevřená všem novým příležitostem, které budou stavět právě na těchto myšlenkových základech. Je zřejmé, že Čína touto pětiletkou zahájila novou epochu globálních vztahů.

Radovan Rybák