Čína a Evropa jdou ruku v ruce, lze očekávat ekologické vyhlídky
22. listopadu čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) na vedlejší akci summitu G20 v Rijádu s názvem „Stráž Země“ řekl, že Země je naším společným domovem, a musíme prosazovat koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva, spolupracovat při řešení výzev v podnebí a životním prostředí a dobře chránit tuto modrou planetu. Vedoucí představitelé Číny dříve slíbili při mnoha mezinárodních a mnohostranných příležitostech, že Čína posílí svůj národní nezávislý příspěvek a bude usilovat o dosažení svých maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Mezinárodní nezisková výzkumná organizace „Climate Action Tracker“ se domnívá, že tento cíl sníží předpokládanou hodnotu globálního oteplování o 0,2 až 0,3 stupně Celsia. Francouzský list „Le Monde“ uvedl, že na ponuré obloze zahalené klimatickými katastrofami se objevil paprsek světla.
Změna klimatu je jednou z nejzávažnějších výzev, kterým lidstvo dnes čelí. OSN nedávno vydala zprávu, ve které uvádí, že celkový počet globálních přírodních katastrof prudce vzrostl v prvních 20 letech 21. století, a hlavním faktorem je růst počtu katastrof souvisejících s klimatem. Začátkem tohoto měsíce Spojené státy, hlavní globální producent skleníkových plynů, oficiálně odstoupily od „Pařížské dohody o klimatu“ a staly se jedinou zemí, která mezi 197 smluvními státy upustila od této dohody. Prezident Trump 22. listopadu na summitu G20 nazval tuto dohodu „nespravedlivou a jednostrannou“ a „s cílem potlačit americkou ekonomiku“. V tomto ohledu americký portál „Zahraniční politika“ oznámil, že pokud jde o nejdůležitější problémy před lidstvem, éra, ve které vysílají rozhodující hlas Spojené státy, uplynula a hlavní světové mocnosti již na USA nečekají.
Čína a Evropa mají ve skutečnosti podobné názory na důležitost vyrovnání se s globálními změnami klimatu a mají v této otázce užší spolupráci. Již v 90. letech minulého století pomohla Evropská unie Číně uskutečnit vzdělání v oblasti šetření energie, aby podporovala rozvoj čínské obnovitelné energie. Letos náhlá pandemie COVID-19 narušila proces globálních jednání o změně klimatu, ale nebránila spolupráci mezi Čínou a EU v oblasti klimatu a životního prostředí. V září se vedoucí představitelé Číny a Evropy rozhodli zahájit dialog mezi Čínou a EU na vysoké úrovni o životním prostředí a klimatu a dialog mezi Čínou a EU na vysoké úrovni v digitální oblasti za účelem vytvoření ekologického partnerství mezi Čínou a EU a digitálního partnerství mezi Čínou a EU. Vzhledem k tomu, že „dvě mocnosti“ umístěné na obou koncích Euroasijského kontinentu se spojily a pevně plnily závazky související s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a Pařížskou dohodou o klimatu, přineslo to silný impuls do globální spolupráce, která byla v posledních letech poškozena unilateralismem a protekcionismem.
Podle zprávy, Evropský parlament a členské státy EU nedávno dosáhly dohody o renesančním plánu „Nová generace EU“. V tomto dlouhodobém investičním plánu v celkové hodnotě více než 1,8 bilionu eur bude 37 % prostředků investováno do oblastí souvisejících s cílem ekologické transformace. Odhaduje se, že v Číně dosáhne hodnota produkce ekologické ekonomiky do roku 2025 12 bilionů yuanů, což bude představovat přibližně 8 % HDP; do roku 2035 se očekává, že to dosáhne více než 10 % HDP. Lze očekávat, že ať už v Evropě nebo v Číně, budoucí ekonomický rozvoj bude nevyhnutelně záviset hlavně na ekologickém ekonomickém růstu. „Strategický plán na spolupráci mezi Čínou a EU do roku 2025“, o kterém v současné době jednají Čína a EU, je historickou příležitostí pro spojení čínského „14. pětiletého plánu“ se „Zelenou novou politikou“ EU a pro podporu rozvoje ekologického partnerství mezi Čínou a EU v éře po pandemii COVID-19.
(Sve)