V den mise Chang'e č. 5 se ohlédněme za klíčovými citacemi Xi

Čína vypustila lunární sondu Chang'e č. 5 z místa pro vypouštění kosmických lodí ve Wenchangu na Hainanu dne 24. listopadu 2020. Fotografie: CFP

Autor: Shi Yu (Š´ Jü)

Čína v úterý vypustila lunární sondu Chang'e č. 5 z místa pro vypouštění kosmických lodí Wenchang (Wen-čchang) v jižní provincii Hainan (Chaj-nan). Čínský národní kosmický úřad (CNSA) oznámil, že kosmická loď byla vyslána na určenou oběžnou dráhu, a tak byl oficiálně zahájen pátý lunární průzkum Číny.

Mise, pojmenovaná po starověké čínské bohyni Měsíce, si klade za cíl shromáždit lunární materiál, aby pomohla vědcům pochopit více o původu a formování Měsíce.

Od Chang'e č. 1 do Chang'e č. 5 ukázali pracovníci v kosmickém prostoru nejen neúnavného ducha při průzkumu vesmíru, ale také soběstačnost a inovaci.

Nekonečný proces hledání snů

Stejně jako název čínské nosné rakety „Dlouhý pochod“, byla čínská historie průzkumu vesmíru také dlouhým pochodem.

„Průzkum vesmíru nemá konec,“ slova čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) naznačují odhodlání Číny rozvíjet vesmírné programy a stát se kosmickou velmocí.

Úspěšný start Dongfanghong č. 1 nastavil první milník. Bylo to dne 24. dubna 1970, kdy Čína vypustila svůj první umělý vesmírný satelit, čímž se země stala pátou na světě, která sama vyvinula a vypustila umělý satelit. Vypuštění znamenalo začátek pro tento národ při zkoumání vesmíru a jeho mírové využívání. Díky svému hlubokému vlivu se od roku 2016 stal tento den čínským Dnem vesmíru.

Jak uvedl Xi Jinping ve svém dopise vědcům zapojeným do satelitní mise Dongfanghong-1, mimořádné úspěchy, které vědci a vesmírní inženýři vytvořili díky tvrdé práci, učinily obyvatele všech etnických skupin hrdými a prokázaly ducha sebezdokonalování Číňanů.

Čína se svým vesmírným snem úspěšně vypustila 15. října 2003 první kosmickou loď s lidskou posádkou Shenzhou č. 5, čímž se země stala třetí, která má schopnost nezávisle vysílat lidi do vesmíru.

Úspěch byl uznán jako historický krok čínského lidu ve snaze překonat vrchol světové vědy a techniky.

Průzkum Měsíce v Číně začal v roce 2007. Úspěšným vypuštěním bezpilotního lunárního orbiteru Chang'e č. 1 se země stala pátým národem obíhajícím kolem Měsíce.

V návaznosti na tuto dynamiku Čína stanovila nový milník v roce 2013 poté, co na Měsíci přistála měsíční sonda Chang'e č. 3 s vozítkem Yutu, čímž se země stala třetí, která uskutečnila takovou misi.

Xi označil misi jako okamžik, kdy čínská vesmírná technologie dosáhla mezinárodní pokročilé úrovně. „Když jsme vyrobili měsíční vozítko Yutu, které otisklo své stopy na Měsíci, otiskli jsme mimořádnou kreativitu čínského národa také do historie lidské civilizace,“ řekl čínský prezident.

Další úspěch Číny při průzkumu Měsíce přišel v roce 2019 po úplném úspěchu mise Chang'e č. 4, která představuje vůbec první měkké přistání a průzkum na druhé straně Měsíce pomocí kosmické lodi, první komunikační spojení mezi Zemí a odvrácenou stranou Měsíce a první stopy v historii měsíčního průzkumu na odvrácené straně Měsíce.

Cesta k soběstačnosti a nezávislé inovaci

Od startu první čínské vesmírné družice Dongfanghong č. 1 po lunární sondu Chang'e č. 5 bylo těchto 50 let svědkem toho, jak se Čína snaží plnit svůj sen „létat do vesmíru a dosáhnout na Měsíc.“

Soběstačnost a inovace jsou dvě klíčová slova, která rezonují v celé historii vývoje čínského vesmírného průmyslu.

Xi Jinping považuje ducha soběstačnosti za zdroj síly, který pohání čínský národ k tomu, aby usiloval o čínský vesmírný sen a také o velký vzestup čínského národa.

„Bez ohledu na to, jak se změní podmínky, duch soběstačnosti a tvrdé práce by se neměl vytratit,“ řekl čínský prezident, když připomněl náročné podmínky, kterým čelila starší generace vědců na začátku tohoto procesu.

Ve svém dopise vědcům zapojeným do satelitní mise Dongfanghong č. 1 vyzval mladé generace, aby následovaly příklad starších vědců, a odvážně překonaly obtíže a překážky pro další rozvoj vesmírné vědy a technologie.

Inovace je další nepostradatelnou hodnotou v čínském leteckém a kosmickém průmyslu, protože vědecká a technologická síla vytváří základ pro průzkum vesmíru, zatímco úspěch, kterého Čína dosáhla ve vědě o vesmíru, může zase povzbudit důvěru čínských lidí v inovace.

Xi Jinping také klade velká očekávání na inovace. Nazývá je „duší lidí a zdrojem prosperity země“, přeje si, aby čínský národ prostřednictvím důsledné inovace usiloval o lepší budoucnost.

Mise sondy Change č. 5 ještě probíhá. Očekává se, že Čína podnikne větší kroky k dalšímu průzkumu vesmíru a přinese více čínské moudrosti, řešení a síly k mírovému využívání vesmíru a budování společenství osudu lidstva v budoucnosti.

D.