​Nová Hedvábná stezka zvyšuje obrat nákladu

Vedoucí představitelé Turecka, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Gruzie a Uzbekistánu se zúčastnili vypravení prvního oficiálního vlaku v železničním projektu Baku-Tbilisi-Kars (BTK) v přístavu Alat v Baku v Ázerbájdžánu dne 30. října 2017. Fotografie: Getty

Autor: Seymur Mammadov

Poznámka redakce: Seymur Mammadov je ředitelem mezinárodního odborného klubu EurAsiaAz a šéfredaktorem ázerbájdžánské tiskové agentury Vzglyad.az. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN (China Global Television Network).

4. prosince došlo v hospodářském životě euroasijského regionu k významné události. Nákladní vlak odjel z Istanbulu do Číny po transkaspické dopravní trase.

Význam této události spočívá ve skutečnosti, že je to poprvé, co turecký vlak vyrazil na tuto trasu. Doposud se komunikace uskutečňovala pouze opačným směrem tedy z Číny do Turecka.

Vlak se 42 kontejnery bude pokračovat nepřetržitě po železnici Baku-Tbilisi-Kars (BTK), z Ázerbájdžánu se dostane přes Kaspické moře do Kazachstánu. Destinace je čínské město Xi'an (Si-an) v provincii Shaanxi (Šen-si). Délka trati je 8.693 kilometrů, kterou vlak ujede za 12 dní, tedy za necelé dva týdny.

Připomeňme, že před rokem byl v Ankaře slavnostně uvítán kontejnerový vlak z Číny do Evropy. První přímý čínský železniční expresní vlak z čínského Xi´anu, který přepravoval 42 kontejnerů s domácími spotřebiči přes turecký Marmarský tunel, jel přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko do České republiky.

Byla to historická událost, protože prokázala, že Nová Hedvábná stezka je nyní realitou. Zboží z Číny, stejně jako před stovkami let, se do Evropy dodává jednou cestou. Obrys této starověké trasy sleduje transkaspický dopravní koridor, jehož nedílnou součástí je železnice Baku-Tbilisi-Kars. Jediný rozdíl je v tom, že zboží pokročilé technologie nebylo přepravováno po starověké Hedvábné stezce.

A v lednu tohoto roku dorazil do Turecka další vlak z Číny. Vlak skládající se ze 44 kontejnerů naložených ořechy odjel v posledních prosincových dnech z města Urumči, hlavního města severozápadní čínské Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang), projel přes Kazachstán a dorazil do mezinárodního přístavu pro námořní obchod v Baku. Odtud byl náklad dodán do tureckého města Mersin po železniční trati Baku-Tbilisi-Kars.

Čínská strana dříve vyjádřila přání, aby touto cestou nebylo do Evropy zasíláno pouze zboží z Číny, ale aby bylo do Číny dodáváno také evropské zboží. Vlak, který odjel 4. prosince z Istanbulu, lze nazvat první známkou a realizací tohoto přání.

Nyní v Xi'anu čeká turecký vlak. A to vše bylo možné díky chybějícímu článku - koridoru Baku-Tbilisi-Kars, postavenému z iniciativy Ázerbájdžánu. Realizace tohoto projektu, který je nejkratším železničním spojením mezi Čínou a Evropou, vytváří příznivější příležitosti pro přepravu zboží do Evropy, zejména z oblastí v západní části Číny. Přeprava zboží do Evropy tímto způsobem pomáhá snížit čas a náklady na dopravu.

Vzhledem ke všem těmto výhodám přikládá Čína ázerbájdžánskému koridoru velký význam. Čínské tranzitní země a výrobci získávají přes Ázerbájdžán rychlejší přístup do Evropy.

Vedoucí představitelé Turecka, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu a Uzbekistánu pózují pro skupinovou fotografii před vypravením prvního oficiálního vlaku železničního projektu Baku-Tbilisi-Kars (BTK) v přístavu Alat v Baku v Ázerbájdžánu, 30. října 2017. Fotografie: Getty

Kromě toho BTK ukázala svou nepostradatelnost s nástupem pandemie COVID-19. Když se život po celém světě zastavil a hranice byly uzavřeny, stala se tato trasa důležitou tepnou pro komunikaci mezi Evropou a Asií.

Nyní, jak se regionální nepokoje postupně usazují, bude tato dopravní trasa ještě bezpečnější a získá druhý dech, mimo jiné s ohledem na plány na otevření koridoru Meghri a na možnost napojení železničních tras v zájmu celého regionu.

Nová situace v regionu nepochybně vytvoří podmínky pro nové projekty, v mnoha případech za účasti Číny – hlavního asijského partnera Ázerbájdžánu. Schopnosti Pekingu budou hrát v období po konfliktu důležitou roli při rozvoji obchodní a ekonomické role regionu jižního Kavkazu.

Spolupráce mezi Čínou a Ázerbájdžánem je založena na skutečných plánech a probíhajících projektech. Čína aktivně láká investice do Ázerbájdžánu v rámci iniciativy Pásma a stezky (BRI), aby využila jeho strategické polohy v regionu.

Transkaspická mezinárodní dopravní cesta podporovaná Čínou je obrovská síť pozemní dopravy táhnoucí se přes Čínu, Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a dále do Evropy. Ázerbájdžánská strana zde působí jako partner Pekingu, který z toho velmi profituje, a nabízí Číně výhodu polohy a logistické příležitosti pro směrování čínského vývozu přes Střední Asii a Kaspické moře.

Iniciativa Pásmo a stezka se zase protíná se strategickými zájmy Ázerbájdžánu a je s nimi plně v souladu. Faktem je, že Peking nesleduje v regionu žádné politické zájmy, nezasahuje do politických procesů a spoléhá pouze na ekonomiku. Čínská iniciativa Pásmo a stezka je moudrý přístup vedoucí k dlouhodobé a udržitelné spolupráci, protože země podél celé Nové Hedvábné stezky, které se k projektu připojují, spojují společné zájmy.

Společné ekonomické zájmy se nakonec promění ve společné politické přístupy, které znamenají mír a stabilitu v regionu.

D.