Vědeckotechnologické inovace opravňují Čínu k prospívání světu

Chang'e-5 odnesla zpět měsíční vzorky, „Fen Dou Zhe (Fen Tou Če)“ dokončila 10.000 metrů hluboký ponor, vyšel nejrychlejší kvantový počítač na světě „Jiuzhang (Ťiou-čang)“, a Beidou (Pej-tou) dokončil svou globální síť… V roce 2020 se objevilo mnoho hlavních čínských vědeckých a technologických úspěchů. Díky tomu se vědeckotechnologické inovace staly skvělou kapitolou v odpovědním listu, který předala Čína se „spokojeností čínského lidu a pozorností světa, a dokáže se zapsat do historie“.

Ve velmi výjimečném roce 2020, kdy se na světě objevují bezprecedentní změny a stoletá epidemie, dosáhla Čína řady vědeckých a technologických úspěchů, které překvapily svět. Důvodem je, že vědeckotechnologická inovace je vnitřní poptávkou po vysoce kvalitním rozvoji čínské ekonomiky a hlavní hnací silou čínské společnosti k překonávání obtíží.

Za posledních pět let se celkové výdaje Číny na výzkum a vývoj zvýšily z 1,42 bilionu yuanů na 2,21 bilionu yuanů, intenzita investic do výzkumu a vývoje se zvýšila z 2,06 % na 2,23 %, míra příspěvku vědeckého a technologického pokroku se zvýšila z 55,3 % na 59,5 % a index inovací se zvýšil na 14. místo na celém světě… Řada údajů ukazuje, že se kvantita a kvalita čínských vědeckých a technologických inovací se spolu zlepšily, díky čemuž Čína obsadila pozici lídra v oblasti inovací na světě.

Tento historický úspěch nejprve těží z toho, že vedoucí představitelé Číny stále považují inovace za první hybnou sílu rozvoje. „14. pětiletý plán“ vydaný na konci října rovněž navrhuje, aby bylo trváno na klíčovém postavení inovací v celkové situaci modernizace Číny a považování vědeckotechnologické nezávislosti za strategickou podporu národního rozvoje.

Čínská vědecká a technologická inovace zároveň dosáhla plodných výsledků, což nelze oddělit od ochrany práv duševního vlastnictví. Roční zpráva „Indikátory světového duševního vlastnictví“, kterou zveřejnila v prosinci Světová organizace duševního vlastnictví, ukazuje, že počet patentových přihlášek obdržených čínským Státním úřadem pro duševní vlastnictví dosáhl v roce 2019 1,4 milionu, což nadále zaujalo první místo na světě. Čína se navíc snaží zdokonalovat systém ochrany práv duševního vlastnictví v nových oblastech a formátech, jako jsou velká data, umělá inteligence a genetická technologie, což bezpochybně poskytuje „ujištění“ pro relevantní inovativní subjekty.

Důraz Číny na nezávislou inovaci samozřejmě neznamená, že Čína se uzavře před světem, ale inovuje v otevřeném prostředí. Ve skutečnosti jsou v kontextu ekonomické globalizace prvky inovace otevřenější a plynulejší. Jak řekl čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching), žádná země se nemůže stát nezávislým inovačním centrem nebo se těšit výlučně z inovací; výsledky inovací by měly prospívat světu a neměly by se stát pokladem ukrytým v jeskyni.

Otevírání se přináší pokrok a inovace vede budoucnost. V současné době je vlna nových technologií představovaná internetem věcí, 5G a umělou inteligencí nezastavitelná a každá země toužící po rozvoji by si neměla nechat ujít příležitost. Čína, která se chystá vstoupit do nové fáze rozvoje, se bude nadále spoléhat na vědeckotechnologické inovace, aby podporovala vysoce kvalitní rozvoj a poskytovala světu více „pokladů“.

(Sve)