Zájmové skupiny se stávají katalyzátorem úpadku americké politiky

Před čtyřmi lety se americký vůdce, který byl v té době republikánským kandidátem, chlubil, že „vypustí bažinu z Washingtonu“. Uplynuly čtyři roky jako voda a lidé byli svědky, jak se Washingtonská politika stala ne čistější, ale ještě špinavější. „Rozumná“ korupce způsobená hlubokým provázáním zájmových skupin a politických skupin, lobbistickou politikou a peněžní politikou, se stala katalyzátorem úpadku americké politiky.

Ve Spojených státech lobováním ovlivňují rozhodnutí vlády nebo dokonce veřejné mínění unesou zájmové skupiny a jednotlivci, což je otevřeným jevem. Podle údajů amerického Opensecrests se od roku 2000 do 2019 v celých Spojených státech meziročně zapsalo více než 10 tisíc lobbistů. Výdaje na lobování se z 1,56 miliardy amerických dolarů v roce 2000 zvýšily na 3,51 miliardy amerických dolarů v roce 2019, což je šokující. Lobbistická politika vede k tomu, že zájmy menšinových mocenských skupin převažují nad zájmy většiny znevýhodněných lidí. Někteří lidé ze střední a nižší třídy jsou na okraji společenství kvůli nedostatku lobbistických kanálů a vláda nebere jejich zájmy a názory vážně. Vláda ani nemůže brát vážně jejich zájmy a názory.

Koroze americké politiky kvůli zájmovým skupinám se nepřímo projevuje v jejich vlivu na volby. Staly se přispěvateli americké peněžní politiky. V prezidentských volbách mohou americké zájmové skupiny díky existenci super-politických akčních výborů bezohledně získávat a rozdělovat finanční prostředky, což ovlivňuje výsledky voleb na všech úrovních. Podle statistických údajů Opensecrets existovalo v USA v roce 2020 2 276 „výborů pro super-politické akce“, které profinancovaly celkem přibližně 3,16 miliardy amerických dolarů.

Američtí politici, kteří se spoléhají na transfuzi od zájmových skupin, budou po převzetí moci přirozeně sloužit dárcům. Kromě těch zákonodárců, kteří podporují své vlastní zájmové skupiny při zavádění zákonů o financování, energii a vzdělávání, se prezident stal také důležitou silou pro oplácení zájmovým skupinám. Například většina republikánských prezidentů obdržela obrovské finanční prostředky od energetických společností, Reagan po nástupu do funkce zrušil regulaci cen ropy a benzínu, George W. Bush odmítl implementovat Kjótský protokol. Poté, co Clinton a Obama z Demokratické strany získali finanční prostředky z průmyslového odvětví informačních technologií, aktivně propagovali plán informační dálnice a budování bezpečnosti sítě.

Poté, co se současný americký vůdce dostal k moci, se vůbec netajil svou provázaností se zájmovými skupinami. Slíbil, že vypustí bažinu, a ve skutečnosti se stal největším výrobcem bláta. Například ekonomický tým současné vlády USA má blízké vztahy s finančními skupinami na Wall Street. Ministr financí Steven Mnuchin pracoval pro společnost Goldman Sachs a Soros Fund Management. Gary Cohn, který byl ekonomickým poradcem Bílého domu, sloužil také jako prezident společnosti Goldman Sachs. Těm dvěma se v současné vládě USA přezdívá Goldman Sachs.

Americkou politiku erodují peníze, z čehož pramení institucionální korupce, kterou je těžké změnit. Američtí politici se již těžko zbaví vůně peněz. Bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem USA, nebude schopen účinně změnit povahu americké peněžní politiky.

(Sve)