Deset vrcholných triumfů čínské vědy roku 2020

1. Boj s COVID-19

Čínští vědci po vypuknutí epidemie ve Wuhanu v provincii Hubei ve střední Číně nejenže rychle zjistili, že jde o nákazu novým koronavirem, ale také přečetli celou genovou sekvenci tohoto viru a sdíleli ji s celým světem, takže na základě toho pak vědci celého světa začali vyvíjet vlastní testy, diagnostické metody, léčebné postupy a vakcíny. Čína patřila i k zemím, kterým se v nesmírně krátké době podařilo vyvinout vlastní vakcínu proti COVID-19. 31. prosince bylo oznámeno, že uděluje podmíněnou licenci na prodej této doma vyrobené vakcíny.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/83fcc012-bb84-4598-9611-c76fc79ec702.jpg

Testování nukleové kyselin koronaviru v laboratoři ve Wuhan 22. února 2020. [Photo/Xinhua]

2. Odhalení míchání populace v Číně během neolitu

Zkoumáním pradávné DNA obyvatel Číny bylo zjištěno, že obyvatelstvo severní Číny v té době se geneticky nejvíce podobalo dnešním Východo-asijcům, zatímco ti z jižní Číny obyvatelům současné Jihovýchodní Asie. Během neolitu tedy docházelo pohybu lidí na jih a k namíchání obyvatelstva zhruba na dnešní složení genetiky.

3. Čínská kosmická sonda míří na Mars

Čínská sonda k Marsu Tianwen-1 za 163 dnů od svého vypuštění 23. července 2020 se 3. ledna nacházela 400 milionů km od Země a 8,3 milionů km od Marsu, na jehož oběžnou dráhu má vstoupit příští měsíc. Bude ho zkoumat jak z oběžné dráhy, tak také na jeho povrch vysadí průzkumný rover.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/83fcc012-bb84-4598-9611-c76fc79ec702.jpg

4. Dokončení budování systému navigačních satelitů BeiDou pokrývajícího jako GPS celý svět

31. července 2020 byl závěrečným vyladěním posledního satelitu dokončen 26letý projekt BeiDou navigační satelitní systém (BDS). Roku 2000 se Čína vypuštěním BDS-1 stala třetí zemí světa, která má vlastní nezávislý systém satelitní navigace. Roku 2012 její systém pokrýval celý Asijsko-pacifický region a roku 2020 bylo dokončeno pokrytí celého světa.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/1186b307-f6dd-4eb6-afdd-01f73dbf7335.jpg
Raketa vynášející poslední satelit BeiDou navigačního satelitního systému (BDS) startuje z Centra vypouštění satelitů Xichang v jihozápadní čínské provincii Sichuan, 23. června 2020. [Photo/Xinhua]

5. Odsouhlasení vědy a inovací jako vrcholné priority čínským politickým vedením

3. listopadu byl na 19. plenárním zasedání komunistické strany odsouhlasen 14. pětiletý plán (2021-2025) národního ekonomického a sociálního rozvoje. Ten zdůrazňuje ústřední roli inovací jako hlavního tahounu modernizace se soběstačností a sebe-posilováním vědy a technologií jako nejpřednějšího ze všech plánovacích cílů, kdy takto vrcholnou prioritu tyto cíle v předchozích pětiletkách ještě nikdy neměly.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/70bec4e3-ad02-4159-b311-08532fe992bc.jpg

Tisková konference pátého plenárního zasedání Ústředního výboru komunistické strany v Pekingu, 30. října 2020. [Photo/Xinhua]

6. Dokázána Hamilton-Tiangova domněnka a parciální C0

Jde o více než 20 let řešenou dvojici problémů z diferenciální geometrie, které mají aplikace zejména v Einsteinově geometrii časoprostoru. Roku 2020 ho ve své 120stránkové práci vyřešila dvojice čínských matematiků Chen Xiuxiong a Wang Bing, profesorů z Univerzity věd a technologií Číny. Podle specialistů v oboru je „rozlousknutí tohoto oříšku“ jedním z největších průlomů v tomto oboru.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/32512377-aa98-4fc6-9b38-d3d09dea1347.jpg

Fronta lidí těšících se na návštěvu výzkumných laboratoří Univerzity vědy a technologií Číny během týdne otevřených dveří v Hefei, metropoli východočínské provincie Anhui, 19. května 2019. [Photo/VCG]

7. Kosmická sonda Gange’s-5 přivezla z Měsíce vzorky měsíčních hornin

17. prosince 2020 přistálo na zemi návratové pouzdro čínské lunární sondy Chang’e-5. Poprvé tak po desetiletích přestávky v přímém výzkumu Měsíce byly přivezeny vzorky měsíčních hornin a poprvé v čínském kosmickém programu. Sonda je ukázkou, jak si čínská kosmická technologie úspěšně poradila s celou řadou nesnadných úkolů kosmické techniky. Skládala se z oběžného modulu, přistávacího modulu, vynášecího modulu z měsíčního povrchu a z návratového modulu. Vystartovala 24. listopadu, celá mise trvala 23 dnů, probíhaly při ní úkoly jako vzlet z Měsíce, propojení modulů na lunární orbitě a vysokorychlostní návrat zemskou atmosférou s 1 731 gramy vzorků lunárních hornin.

Náměstek ředitele Lunárního výzkumného a kosmického programového centra Čínského národního kosmického úřadu Pei Zhayu v této misí vidí ještě více než úspěch současného programu lunárního výzkumu významný předstupeň pro pilotována expedice na Měsíc a do hlubokého kosmického prostoru.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/93e2b611-e844-497f-b5b3-053e1fcece8e.jpg

Výzkumníci v Pekingu přenáší kontejner, který přinesl vzorky z Měsíce, 17. prosince 2020. [Photo/Xinhua]

8. První jaderný elektrárenský blok s reaktorem Hualong One připojen k síti

27. listopadu 2020 byl k síti připojen první čínský jaderný elektrárenský blok využívající technologii Hualong One vyvinutou v zemi. Je to 5. blok jaderné elektrárny Fuqing ve stejnojmenném městě v jihočínské provincii Fujian.

Konstrukce nového bloku se zřejmě podařila, neboť blok plní dobře všechny konstrukční parametry. Tento nejpokročilejší čínský jaderný blok je stavěn na provozní životnost 60 let. Má 177 reaktorových jader, která se mění každých 18 měsíců a splňují ty nejpřísnější mezinárodní bezpečnostní standardy.

Momentálně se takových reaktorů staví šest jak v Číně, tak v zámoří, neboť Čína pomáhá s industrializací jiných částí světa. Jelikož spolehlivá a levná energetika je kriticky důležitým faktorem konkurenceschopnosti průmyslu, který zvýší produktivitu výrobních faktorů jako snad nic jiného, a jaderná energetika je v Číně, kde užitečnost technologií hodnotí technici a ekonomové a ne ideologové, považována za čistý zdroj energie, je to další důležitý krok, aby si země udržela své postavení hlavní dílny světa.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/ecc5aa06-9cca-4ab4-bdbd-0c4d86065558.jpg

Turbogenerátor pátého jaderného bloku ve městě Fuqing v jihozápadní čínské provincii Fujian, 26. prosince 2020. [Photo/Xinhua]

9. Čínská ponorka s posádkou prolomila rekord v Mariánském příkopu

V dobách, kdy se ještě na Západě pokrok posuzoval dosaženými výsledky v technologiích a výzkumu, došlo k ponoru do Mariánského příkopu pomocí zavěšeného batyskafu. Od té doby tam desítky let nikdo nebyl, než se tam 10. listopadu 2020 ponořila posádkou řízená čínská ponorka Fendouzhe (snaživec) do hloubky 10 909 metrů a pak znovu 13. listopadu. Ponorka pro takové hloubky vyžaduje daleko vyvinutější konstrukci než třeba batyskaf, a tak bylo nutno vyvinout řadu konstrukčních a technologických řešení jako za extrémních tlaků vodotěsnou konstrukci, zpracování a svařování speciálních titano-hliníkových slitin, výrobu plovákových materiálů a nových typů lithiových baterií.

Zřejmě nastává nová éra hlubokomořského průzkumu, která přinese řadu překvapivých poznatků.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/ff7350ab-9521-4b50-a9ea-e60962abde4b.jpg

Nová čínská hlubokomořská ponorka Fendhouzhe na palubě výzkumného plavidla Tansuo-1 po návratu do přístavu Sanya v jižní provincii Hainan. 28. listopadu 2020. [Photo/Xinhua]

10. Čína dosáhla náskoku v kvantové výpočetní technice

Poté, co roku 2019 Google vyzkoušel první kvantový počítač světa Sycamore, proběhla 4. prosince zkouška prototypu kvantového počítače Jiuzhang.

Klasický simulační algoritmus pro testy takových počítačů Gaussovské vzorkování bosonů kvantovými vlnovými rovnicemi zvládl zkušební úlohu 100 bilion krát rychleji než nejrychlejší super-computer světa a 10 miliard krát rychlejší než 53-qubitový kvantový počítač Sycamore.

http://images.china.cn/site1007/2021-01/08/2c6514f5-7ce1-4baa-a197-f59b8b46c654.jpg

Laboratoř kvantových simulací Čínské akademie věd v Šanghaji ve východní Číně. [File photo/Xinhua]