Nový prezident, nové výzvy, nové příležitosti

Autor: Harvey Dzodin, vedoucí pracovník pekingského Centra pro Čínu a globalizaci.

Americký prezident Joe Biden 21. ledna 2021 v Bílém domě ve Washingtonu hovoří o plánech své administrativy bojovat proti pandemii nového koronaviru (COVID-19) během reakce na COVID-19. [Foto / Agentury]

Jednou z prvních kontroverzí, které Donald Trump po své inauguraci do funkce amerického prezidenta před čtyřmi lety vyvolal, bylo tvrzení, že jeho dav byl větší než dav jeho předchůdce Baracka Obamy. Byla to ale lež.

Ale toto je jedna z bitev, ve které nový americký prezident Joe Biden nebude muset s Trumpem bojovat. Kvůli pandemii a útokům na Kapitol před dvěma týdny měl Biden nejmenší inauguraci v historii USA.

Dvakrát obžalovaný prezident Trump nechtěl přiznat svou porážku v listopadových prezidentských volbách ani se zúčastnit inaugurace svého nástupce.

USA nyní mají nového prezidenta, 78letého Joe Bidena, který má za sebou pět desetiletí veřejné služby jako senátor a viceprezident. Joe Biden kandidoval na post amerického prezidenta ve svém životě třikrát. Když se mu konečně podařilo zvítězit, čeká ho jen zlomek ikonických momentů, které převzetí prezidentství tradičně provázejí. V primárkách roku 2020 byl „návratovým klukem“. A možná nejlepší vlastností, kterou lze Bidenovi připsat, je to, že je to opravdu slušný a empatický člověk. Při své inauguraci to potvrdil docela působivým projevem.

Jeho projev byl téměř výhradně zaměřen na domácí problémy, protože USA stále bojují proti pandemii, která zabila více Američanů než těch, kteří zemřeli ve druhé světové válce a vtlačila americkou ekonomiku do kómatu. Zaměřil se na domácí problémy také proto, že násilný dav, který byl pravděpodobně podporován volenými úředníky, se snažil ukončit americký experiment na samotném Kapitolu, kde se konala slavnostní inaugurace.

Biden měl pravdu s penězi, když řekl: „Musíme ukončit tuto neslušnou válku, která staví rudou proti modré, venkovské versus městské, konzervativní versus liberální. Můžeme to udělat, pokud namísto zatvrzování svých srdcí otevřeme svou duši.“

O otázkách na hranice nebo mimo hranice USA se Joe Biden ve svém projevu ani nezmínil. To přijde, až Biden pronese projev o stavu Unie příští měsíc.

Když jsem sledoval, jak Biden mluví ve svém projevu, moje mysl se posunula na den přesně před 60 lety, když jsem jako mladý teenager sledoval, jak jiný prezident přednáší svůj inaugurační projev. Tato řeč ovlivnila Bidena, aby šel do veřejné služby. Prezident John F. Kennedy nám řekl: „Neptejte se, co pro vás může vaše země udělat. Zeptejte se, co můžete udělat pro svou zemi.“ Řekl také, že stejně jako v dnešní době „člověk drží ve svých smrtelných rukou moc zrušit všechny formy lidské chudoby a všechny formy lidského života“.

Ačkoli se při inauguraci nezmínil o čínsko-amerických vztazích, bylo toho spousta den předtím, kdy senát USA prověřil kandidáty na vysoké úrovni. A novinkou je, že svědectví bylo stále agresivní a ukázalo mnoho potenciálních problémů do budoucna ohledně rozvoje vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami na světě.

Nový americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Trump měl pravdu, když zaujal tvrdší postoj vůči Číně – ačkoli nesouhlasí s Trumpovým způsobem, jak toho dosáhnout. Řekl také: „Není pochyb o tom, že (Čína) představuje pro Spojené státy nejvýznamnější výzvu jakéhokoli národního státu, pokud jde o naše zájmy a zájmy amerického lidu.“ Připustil však, že „narůstají kontradiktorní aspekty vztahů mezi námi; jistě konkurenční a některé stále kooperativní, pokud je to v našem společném zájmu.“

Podobně Avril Hainesová, ředitelka státních zpravodajských služeb, uvedla, že zpravodajské agentury se musí více zaměřit na Čínu. „Zatímco by se administrativa měla pokusit s Čínou spolupracovat na otázkách, jako je změna klimatu, ve světě zpravodajských služeb ale nebyl Peking partnerem.“

Zatímco oba zaujali tvrdý postoj proti Číně, každý také viděl prostor pro čínsko-americkou spolupráci, nejpravděpodobněji v boji proti pandemii COVID-19 a v boji proti změně klimatu.

Závěrem asi je, že Čína a USA musejí agresivně hledat příležitosti, kde se jejich národní zájmy překrývají, aby spolupracovaly a ustoupily od propasti. Proč? Protože země, které se nepoučí z chyb historie, je budou muset opakovat.

Pe