Jak vypadá Xinjiang? Přesvědčte se na vlastní oči

3. února odpoledne na videokonferenci, kterou Čína uspořádala pro diplomatické mise a agentury OSN v Ženevě, se laoský představitel Kain podělil o své pocity z návštěvy Xinjiangu (Sin-ťiang) v roce 2019. Řekl, že na světě neexistuje univerzální rozvojová cesta. „Čínská vláda skutečně dosáhla velkých úspěchů v oblasti sociálního rozvoje a ochrany lidských práv,“ dodal.

Toto není názor samotného laoského zástupce. V posledních letech mezinárodní společenství vidělo vývoj a pokrok společnosti v Xinjiangu. Mezi více než 60 diplomaty z různých zemí umístěných v Ženevě a vyššími úředníky agentur OSN, kteří se zúčastnili videokonference, si mnozí vzpomněli na své návštěvy Xinjiangu v posledních letech. Velmi ocenili úsilí čínské vlády o podporu udržitelného rozvoje a ochranu lidských práv.

To, co diplomaté znovu viděli a cítili, odhalilo skutečnost, tedy „Xinjing je dobré místo.“ Když západní protičínští aktivisté, kteří nikdy nebyli v Xinjiangu, pomlouvali sta tisíce pracovníků etnických menšin v Xinjiangu za to, že jsou „nuceni ručně sbírat bavlnu“, pěstitel bavlny v Xinjiangu Baikeli Suwuer se zeptal: „Pěstujeme na vlastní půdě a sklízíme vlastní bavlnu. Jak chcete nazývat „nucené práce“, abyste si vydělali vlastní peníze?“

Další fakta o Xinjiangu se odhalují jeden po druhém.

Dokument s názvem „Zpráva o sociální odpovědnosti textilního průmyslu v Xinjiangu“ získal v poslední době širokou pozornost doma i v zahraničí. Toto napsali čínští vědci prostřednictvím terénních průzkumů, dotazníkových průzkumů a fór. Mezi zaměstnanci, kteří obdrželi dotazníky a zúčastnili se rozhovorů, představovali zaměstnanci etnických menšin více než 50 %.

Zpráva poukázala na to, že 93,2 % zaměstnanců v průzkumu uvedlo, že se dobrovolně rozhodlo pracovat v podnicích pro bavlněný textil prostřednictvím místních veletrhů práce a doporučení příbuzných a přátel. Zároveň 100 % zaměstnanců uvedlo, že mohou během práce svobodně pít vodu a chodit na toaletu.

Stojí za zmínku, že jsou respektována a chráněna také náboženská víra, národní kultura a jazyková a psací práva zaměstnanců etnických menšin. Například při podpisu pracovní smlouvy společnost poskytne zaměstnancům etnických menšin dvojjazyčné smlouvy v čínském a ujgurském písmu. Práva dělníků jsou plně chráněna v souladu se zákonem. Jak to může být pomlouváno americkými a západními politiky jako „nucená práce“?

Ve skutečnosti se bavlnářský textilní průmysl jako jedno z průmyslových odvětví, které nejvíce absorbuje pracovní sílu v Xinjiangu, stal v posledních letech jedním z důležitých způsobů na zmírňování místní chudoby. Podle statistik se měsíční minimální mzda v Xinjiangu v roce 2019 pohybovala od 1.460 yuanů do 1.820 yuanů, zatímco průměrný měsíční plat zaměstnanců v bavlnářských textilních podnicích byl 3.463,2 yuanu. „Práce ve spřádacím závodě na bavlnu mi umožňuje podporovat rodinu,“ řekla ujgurská zaměstnankyně v továrně na spřádání bavlny v Aksu. Právě proto jsou lidé v Xinjiangu velmi rozhořčení, když někteří američtí politici vydali dočasné zákazy rajčat a bavlny z Xinjiangu a jejich produktů na základě takzvaných „nucených prací“.

D.