Takzvané prohlášení ministrů zahraničí členských zemí G7 nemůže dělat vlny

Poté, co Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) většinou hlasů pro schválilo rozhodnutí o zdokonalování volebního systému Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu, některé země ze západu nemohou zůstat v klidu. Dne 12. března místního času uveřejnili ministři zahraničí členských zemí G7 takzvané prohlášení, ve kterém znovu s výmluvou demokracie pomluvili Peking, že „poškodil vysoký stupeň samostatnosti Hongkongu“, „je v rozporu s cílem Hongkongu dosáhnout všeobecného volebního práva“, a nerozumně požádali Čínu, aby se Čína chovala v souladu s čínsko-britským společným prohlášením atd.

Všichni lidé, kteří trochu znají historií Hongkongu, vědí, že tato obvinění se na ničem nezakládají. Po dobu více než 150 let, kdy byl Hongkong kolonizován Velkou Británií, obyvatelé Hongkongu byli pod politickými represemi a neměli ani právo na demonstraci. Vůbec neexistovala žádná demokracie. Právě po návratu do vlasti si mohli občané Hongkongu díky implementaci politik „Jedné země, dvou systémů“, „Hongkongských lidí vládnoucích v Hongkongu“ a vysokého stupně samostatnosti skutečně užívat bezprecedentních demokratických práv a svobod.

Základním účelem politiky „Jedné země, dvou systémů“ je od počátku chránit jednotu země a celistvost území a udržovat prosperitu a stabilitu Hongkongu. To znamená, že „Jedna země“ je předpokladem a základem „Dvou systémů“. Ústřední vláda Číny podle ústavy a základního zákona Hongkongu uplatňuje plná práva na správu nad Hongkongem, Hongkong se těší vysoké míře autonomie pod vedením ústřední vlády.

Jako orgán nejvyšší pravomoci Číny VSLZ tentokrát na úroveň ústavy zdokonaluje volební systém Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu, což má za cíl zaplnit díry v národních bezpečnostních rizicích a ochraňovat politickou stabilitu Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu, aby se hongkongská vláda mohla soustředit na zlepšení obživy lidí a rozvoj ekonomiky. To nemá nic společného s takzvaným „narušením vysokého stupně autonomie“. Naopak, toto opatření přispívá k postupnému a řádnému rozvoji hongkongského demokratického systému a poskytuje lepší záruky, aby Hongkong požíval vysoké míry autonomie.

Implementování zásady „Vlastenci vládnoucí Hongkongu“ má za cíl vyloučit lidi, kteří jsou proti-čínští a narušují pořádek Hongkongu, z rámce správy Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu. Ale to neznamená, že všechny opoziční strany Hongkongu jsou vyloučeny z tohoto rámce. Mezi nimi jsou i takoví, kteří milují zemi a Hongkong, budou i v budoucnu schopni kandidovat a být zvoleni v souladu se zákonem. V budoucí hongkongské legislativní radě, která bude více reprezentovat veřejné mínění, mohou členové Kongresu stále vyjadřovat různé hlasy.

Pokud jde o cíl všeobecného volebního práva v Hongkongu, ve skutečnosti, kdyby v Hongkongu nevznikl proti-čínský chaos, podle rozhodnutí „31. srpna“ schválené VSLZ v roce 2014 b mohl Hongkong v roce 2017 dosáhnout všeobecných voleb pro vedoucí Hongkongské administrativy a v roce 2020 dosáhnout všeobecných voleb pro legislativní radu. Kdo by měl být zodpovědný za to, že nyní tohoto cíle nebylo dosaženo podle plánu?

VSLZ tentokrát neprovedlo žádné změny v článku 45 a článku 68 základního zákona týkajícího se všeobecného volebního práva. To znamená, že podle skutečných podmínek a zásady postupného a řádného pokroku Hongkong nakonec dosáhne všeobecného volebního práva, což se nezmění.

Pokud jde o „Čínsko-britské spojené prohlášení“, toto prohlášení neposkytlo Velké Británii právo převzít jakoukoli odpovědnost za Hongkong a zasahovat do hongkongských záležitostí po návratu Hongkongu do Číny. Britská strana nemá po návratu Hongkongu žádnou suverenitu, právo na správu ani dohled nad Hongkongem. Kromě toho je Čínsko-britské společní prohlášení dvoustranný dokument, ostatní země a organizace nemají právo ji používat k zasahování do hongkongských záležitostí.

(Sve)