USA a Japonsko v prohlášení „mluví o Číně“, což je úplně nerozumné

USA a Japonsko nedávno v Tokiu provedly vysoké jednání „2+2“, ale ironické je, že ačkoli je to jednání mezi USA a Japonskem, skutečný protagonista je Čína.
Jak Východočínské moře, tak Jihočínského moře, jak ostrovy Diaoyu (Tiao-jü), tak Tchajwanský průliv, jak Xinjiang (Sin-ťiang), tak Hongkong, podle japonského ministra zahraničí Motegi Toshimitsu, většina obsahu jednání se týká Číny. Obě strany ve spojeném prohlášení i přímo vyvolaly Čínu, prohlásily, že čínské činy „nejsou v souladu s mezinárodním řádem“. Toto prohlášení bez ohledu na skutečnosti a fakta, je důkazem toho, že USA a Japonsko si hrají do ruky a spolu zasahují do vnitřních záležitostí Číny.
Ale vnější svět neviděl žádné skutečné opatření. Jednání „2+2“ mezi USA a Japonskem je však spíš jako politické představení, obě strany mají ve skutečnosti své vlastní výpočty.
Z hlediska USA, ministr zahraničí a ministr obrany si vybrali Japonsko za destinaci své návštěvy, což má za cíl podporovat indicko-tichomořskou strategii a také to odráží přání Washingtonu, aby obnovil úzké vztahy s Tokiem. Americká společnost National Broadcasting Corporation se domnívá, že po „transakčních a náladových“ vztazích Trumpovy administrativy s Japonskem, Jižní Koreou a dalšími spojenci, současná vláda USA naléhavě potřebuje dokázat, že změnila unilateralismus Trumpovy administrativy, a že posiluje vztahy se spojenci. Nele vyloučit, že tento krok USA má navíc cíl koordinovat se spojenci, aby vytvořily vyjednávací čip pro nadcházející čínsko-americký dialog na vysoké úrovni. Pokud ano, jak uvedlo mnoho analytiků, Spojené státy se přepočítaly.

Pokud jde o Japonsko, jeho národní obrana se hluboce spoléhá na USA a má také spory s Čínou ohledně území, proto se musí pevně držet Spojených států, aby bylo v souladu s tím, že je regionální mocností, která se sama nastaví. Ukazování síly vůči Číně je zároveň také politickou potřebou japonského kabinetu, aby zvýšil svou domácí popularitu.
Je tento druh spojenectví s nestejnými výpočty bezpečný? Podíváme se na toto spojené prohlášení. Ačkoli se týká mnoha otázek ohledně Číny, zájmy USA a Japonska nejsou stejné a mají značné rozpory. Např. USA se zaměřují víc na situaci Tchajwanského průlivu a otázek ohledně lidských práv, ale Japonsko se víc zajímá o otázku ohledně ostrovů Diaoyu. Hongkongské noviny „Ta Kung Pao“ poukázaly na to, že ačkoli USA a Japonsko mají v některých otázkách konsenzy, to neznamená, že tito spojenci mohou vstoupit do nové etapy.
Ve skutečnosti, Japonsko jako soused Číny získává hodně z integrace regionální ekonomiky a obchodní spolupráce s Čínou. Pokud se stane pěšákem americké strategie proti Číně, zaplatí za to obrovskou ekonomickou cenu.
Důležitější je, že nová americká vláda ráda zdůrazňuje význam spojenců, ale musí nejdříve zajistit své vlastní zájmy. Japonské médium Tokyo Shimbun přímo poukázalo na to, že by Japonsko mělo „zůstat ostražité“, protože americká ochrana není zadarmo, Japonsko za to musí platit „drahé účty“. Jak blízko může být americko-japonská aliance, obávám se, že ani jedna ze stran to neví.
Rozvoj Číny je pro svět spíše příležitostí než výzvou. USA a Japonsko by to měly poznat, jinak bez ohledu na to, jak úzká je aliance, nakonec se z ní stanou pouta, která omezují jejich vlastní rozvoj a vnáší chaos do regionálního rozvoje.
(Sve)