BCI ignorovala zprávy dokazující neexistenci „nucených prací“ v Xinjiangu

Nedávno zahraniční značky jako H&M a Nike potvrdily, že odmítly používat bavlněné výrobky ze Xinjiangu (Sin-ťiang), protože mají problémy s „nucenými pracemi“, což vyvolalo pozornost veřejného mínění. Pobočka BCI v Šanghaji předložila dvě zprávy, které dokazují, že v Xinjiangu neexistují „nucené práce“, ale centrála to ignorovala.

Erken Aizezi, je mu letos 55 let, je farmářem bavlny v okrese Yuli (Jü-li) v Xinjiangu. Čistý roční příjem jeho rodiny ze zhruba 25 akrů bavlníkových polí je přibližně 100 000 juanů. Pěstováním bavlny, chováním dobytka a pasením ovcí se život jeho rodiny stává čím dále tím více prosperujícím. Je pravděpodobné, že se takový šťastný život změní, protože okolní továrny již jeho bavlnu nekupují.

Lu Chunjian (Lu Čchun-ťien), generální ředitel firmy semenného průmyslu Guoxin (Kuo-sin) v Xinjiangu: „Letos jsme chtěli zaměstnat více než 80 lidí, ale přihlásilo se k nám téměř 170 lidí. Pokud je nutíme pracovat, jak to, že přišlo tolik lidí a bylo tak aktivní?

Zaměstnanci firmy Mutailipu (Mu-tchaj-li-pchu): „Obvykle pracujeme každý den osm hodin a dvě hodiny máme na polední přestávku. Měsíční plat mě a mé ženy je asi 9 000 juanů. Naše firma nemá takzvanou „nucenou práci“ a nikdy nejsem o takové věci neslyšel.

Aby reagovala na zámořské veřejné mínění o „nucených pracích“, provedla pobočka BCI v Šanghaji přísnou kontrolu nad projekty v Xinjiangu a nakonec potvrdila, že v Xinjiangu nic jako „nucené práce“ neexistuje.

Wu Yan (Wu Jen), hlavní zástupkyně pobočky BCI v Šanghaji: „Nejprve výrobce provede sebehodnocení, poté náš šanghajský tým kontroluje důvěryhodnost jako druhá strana, a nakonec agentura pro kontrolu jako třetí strana vydá samostatnou ověřovací zprávu.“

Centrála BCI však ignorovala hodnotící zprávy předložené její pobočkou v Šanghaji a potvrdila, že bavlněné podniky v Xinjiangu mají takzvané „nucené práce“ a bezdůvodně zrušila certifikaci „Dobrá bavlna“ bavlněných podniků Xinjiangu na dobu neurčitou. Výsledkem je, že téměř 500 000 tun bavlny Xinjiangu nemůže vstoupit do mezinárodního dodavatelského řetězce bavlněné textilní produkce.

„Dobrá bavlna“ zakoupená mezinárodními maloobchodními značkami v Číně představuje 33 % celosvětových nákupů. Nerozumné rozhodnutí centrály BCI je ve skutečnosti protáhnutím sankcí americké vlády proti Xinjiangu, což vede k oddělení dodavatelského řetězce.

Xu Jianying (Sü Ťien-jing), výzkumný pracovník na Institutu hraničních studií při Čínské akademii sociálních věd: „Tzv. americká ochrana lidských práv v Xinjiangu je lež. Základním účelem je ve skutečnosti podkopat práva na přežití a rozvoj lidí všech etnických skupin v Xinjiangu. To je také největší škoda na lidských právech lidí všech etnických skupin v Xinjiangu.“

(Sve)