Samostatná volba práce v Xinjiangu je úspěšným příběhem o lidských právech

„Šla jsem sem spolu se svým mužem v roce 2018. V té době jsem v domovské vesnici slyšela o práci na východě, měla jsem o to velký zájem, tak jsem se přihlásila na tu práci,“ uvedla ujgurská žena, která pracuje v provincii Guangdong (Kuang-tung), v „Průzkumné zprávě o pracovní situaci zaměstnanců z Xinjiangu (Sin-ťiangu) ve vnitrozemí – nucená práce nebo snaha o krásný život“, kterou 23. března zveřejnila čínská Univerzita Jinan (Ťi-nan).

Je to úplně něco jiného než takzvaná zpráva protičínských sil ze Západu bez vyšetřování, dotyčná zpráva je dlouhá téměř 18 tisíc znaků a používá spousty informací obdržených z inspekcí v 5 firmách, které zaměstnávají pracovníky národnostních menšin ze Xinjiangu, a z interview se 70 pracovníky národnostních menšin ze Xinjiangu, zpráva ukazuje skutečnou situaci pracovníků národnostních menšin ze Xinjiangu ve vnitrozemské Číně.

Ze zprávy je vidět, že práce je samostatná volba lidí Xinjiangu, jedná se o praxe jejich snahy o krásný život, vůbec neexistují takzvané „nucená práce“ a další věci. Ty západní země, které pod touto záminkou sankciují podniky zaměstnávající lidi národnostních menšin ze Xinjiangu, pod záminkou lidských práv úmyslně poškozují právo lidí všech etnických skupin Xinjiangu na normální práci.

Podle statistických výsledků pracovalo nebo pracuje ve vnitrozemí od roku 2014 celkem 117 tisíc pracovníků ze Xinjiangu. Dokázala to dotyčná zpráva. Podle zprávy jak implementace denní osmihodinové pracovní doby, tak náboženská svoboda a právo na používání jazyka a písma své etnické skupiny i svoboda pobytu a práce, všechna práva a zájmy pracovníků národnostních menšin ze Xinjiangu jsou plně zajištěna. Práce ve vnitrozemí navíc značně zlepšila jejich život. 46 % dotázaných však doufá, že budou dále pracovat ve svém podniku, aby zvýšili svůj příjem, 31 % dotázaných se chystá vrátit domů, aby se svými stávajícími úsporami zahájili podnikání.

Kromě toho dosáhlo zajištění lidských práv v Xinjiangu ve všech oblastech pokroků. V Xinjiangu už po sobě jdoucí 4 roky nedošlo k násilnému incidentu; od roku 2010 do 2018 stoupala populace Ujgurů v Xinjiangu z 10 milionů 171,5 tisíc na 12 milionů 718,4 tisíc, což je nárůst o 25,04 %; v roce 2020 se Xinjiang všestranně vymanil z chudoby.

Je zjevné, že skutečnost prosperity a stability v Xinjiangu dokazuje, že takzvané sankce, které provádějí Evropa, USA, UK a Kanada pod záminkou takzvané otázky lidských práv, jsou úplně ošklivá politická fraška, cílem je zbavit obyvatele Xinjiangu práva na snahu o krásný život a omezovat rozvoj Číny.

Ujgurská žena nedávno na 46. zasedání rady OSN pro lidská práva vyprávěla příběhy o školství a zaměstnání své babičky, maminky a sebe sama. Řekla, že práva a zájmy žen a dětí v Xinjiangu jsou plně zajištěny, což je miniatura rozvoje lidských práv v Číně. Je to pravda. Čínský lid, včetně lidí v Xinjiangu, si užívá dobrého života právě proto, že čínská vláda vždy pragmaticky chrání a podporuje lidská práva. A toto je jeden z nejúspěšnějších příběhů o lidských právech na světě.

(Sve)