Jihočínské moře není arénou pro udržování hegemonie USA

7. července ukončila bitevní skupina letadlové lodě „Theodore Roosevelt“ amerického námořnictva společné vojenské cvičení v Jihočínském moři. Je to potřetí, co „Theodore Roosevelt“ letos vnikl do Jihočínského moře, což opět dokazuje, že USA se staly největší hrozbou pro mír v Jihočínském moři. Bez ohledu na to, jak americká strana ukazuje své svaly, je její pokus narušit klid v Jihočínském moři odsouzen k nezdaru.

Na hegemonické mapě Spojených států je Jihočínské moře považováno za klíčovou mořskou oblast pro udržení jejich indicko-pacifického vedení a pro omezování Číny. Americká armáda čas od času vniká do Jihočínského moře pod vlajkou takzvané „svobody plavby“, ale ve skutečnosti ohrožuje suverenitu a bezpečnost pobřežních států.

Podle statistických výsledků v roce 2020 projely americké válečné lodě přes Vietnamské moře až desetkrát. Během tří měsíců, kdy je Bidenova vláda u moci, nejenže třikrát vyslala do Jihočínského moře bojové skupiny letadlových lodí, ale také shromáždila své spojence, aby způsobila problémy v Jihočínském moři, záměrem je tlačit na Čínu a silně prosazovat takzvanou indicko-pacifickou strategii.

Pod vedením a s podnětem Spojených států se země mimo tento region chlubí svými silami, způsobují problémy a vytvářejí napětí v Jihočínském moři. To jsou základní důvody „militarizace“ Jihočínského moře. Pokud jde o současnou situaci, je narušení klidu v Jihočínském moři pouze zbožným přáním USA.

Na jedné straně, USA naléhají na své spojence, aby vojensky tlačili na Čínu, což je velmi nereálné. Mnoho analytiků poukázalo na to, že američtí spojenci používají tvrdou rétoriku, ale chovají se zdrženlivě. Např. přestože Japonsko a Austrálie opakovaně pronesly ostrá slova, jejich válečné lodě a letadla neprovedly „invazi na ostrovy a útesy“ samostatně ani ve spolupráci se Spojenými státy. Ostatní velké mocnosti mimo tento region používají Jihočínské moře za scénu k získávání politických zdrojů, tvrdě vystupují, ale neprovádějí skutečnou provokaci proti Číně.

Důležitější je to, že akce Spojených států narušující klid Jihočínského moře nejsou v souladu s ochotou zemí tohoto regionu udržovat mír a společně usilovat o rozvoj.

V letošním roce si připomínáme 30. výročí navázání dialogových vztahů mezi Čínou a ASEANem, a spolupráce obou stran prokazuje velkou vitalitu. Vzhledem k dopadům globální epidemie od roku 2020, Čína a ASEAN společně překonaly potíže a staly se modelem globální protiepidemické spolupráce. Obě strany rovněž dosáhly růstu obchodní a investiční spolupráce a poprvé se staly navzájem největšími obchodními partnery. Zejména úspěšné podepsání dohody o Regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP) vložilo silný impuls do budování společenství Číny a ASEANu pro sdílenou budoucnost.

V současné době je situace v Jihočínském moři díky společnému úsilí Číny a zemí ASEAN obecně stabilní. Obě strany posilují spolupráci v námořních záležitostech, urychlují konzultace o „Kodexu chování v Jihočínském moři“ a jsou plně sebevědomé a schopné správně řídit a kontrolovat rozdíly. Filipínský prezident Rodrigo Duterte nedávno jasně sdělil, že doufá, že teritoriální spor s Čínou vyřeší mírně. Nedávné intenzivní návštěvy ministrů zahraničí čtyř zemí ASEANu v Číně silně dokazují, že okolní země doufají, že budou pragmaticky podporovat dobré sousedství a přátelství, a vůbec se nechtějí stát nástrojem, se kterým si Spojené státy udržují svou hegemonii. Podněcování neshod USA nebude mít žádný účinek.

Jihočínské moře není arénou pro udržování hegemonie USA. Spojené státy nemohou poškodit odhodlání a úsilí zemí v tomto regionu o podporu mírového rozvoje, ani zabránit Jihočínskému moři, aby se stalo mořem míru, přátelství a spolupráce. Historie nakonec prokáže, kdo je jen hostem a kdo je skutečným pánem.

(Sve)